V čem tkví tajemství obrovského úspěchu vietnamských večerek? Píle to není

Mají na trhu větší podíl než kupříkladu obchodní řetězec Lidl, Kaufland, Albert či Billa a dokáží si udržet zákazníky i tam, kde to místní podnikatelé vzdali. Řeč je o vietnamských večerkách, které se od českých obchodů liší zejména dlouhou otevírací dobou, minimálními náklady, flexibilní pracovní silou a bohatou nabídkou zboží. Ač na první pohled působí jako malé rodinné obchůdky, jde ale o koordinovanou síť s centrálním řízením. Nakupují společně a společný mají třeba i informační systém či slevovou politiku. Manželské páry, které prodejny většinou provozují, obvykle zaměstnávají celou rodinu a v objektech nezřídka i bydlí. Je proto nutno mluvit pouze o neformálním obchodním řetězci, protože oficiálně jde o obchůdky vlastněné malými živnostníky. Nicméně podle odhadu Svazu obchodu a průmyslu ČR ovládá až pětinu trhu. Kromě obchůdků, které sami vybudovali od nuly, jde i o obchody řetězce COOP, kde vietnamští obchodníci často působí jako franšízanti.

Důvodem, proč se vietnamským večerkám tak daří, je především fakt, že mívají otevřeno téměř kdykoliv, kdy to zákazník potřebuje. Ve městech jsou na každém rohu a na vesnicích bývají často jediným fungujícím obchodem. Když při velkém nákupu v supermarketu zapomenete na nějakou drobnost, není nic snazšího než zaběhnout právě tam. Otevírají zpravidla brzy ráno a zavírají pozdě večer. Navíc mají tak širokou nabídku, že zpravidla sežene přesně to, co potřebujete. Nabídka se od jiných obchodů značně liší i tím, že se tam objevují v Česku jinak neznámé značky. Třeba asijské speciality či cukrovinky z Polska a Turecka nebo rozsáhlý výběr nápojů různých příchutí. Zákazník tak někdy „skousne“ i vyšší cenu, kterou zde musí za některé výrobky zaplatit.

Často zmiňovaná píle vietnamských obchodníků je podle většiny lidí tím, co je od české konkurence odlišuje. Ve skutečnosti jde o jiné mentální naladění a postoj k tomu, co být v práci znamená. Více než o výkonnosti je to ale ve skutečnosti spojeno s faktem, že čas v práci neoddělují od zábavy. Už od útlého dětství do všech činností zapojují i své děti. Dětem neříkají, aby si užili dětství, ale od začátku veškerou radost spojují i s prací.

Produktivitu ani malý zisk ale vzhledem k dlouhé pracovní době příliš neřeší. V práci si často popovídají, posedí nebo si zakouří. Když přijdete do vietnamské večerky, často zastihnete prodavače, jak sleduje nějaký seriál, kouká na videoklipy nebo klábosí s přáteli po telefonu. Vůbec nerozumí evropskému pojetí dovolené, neřeší víkendy a ani většinu svátků. „Moje vietnamská kamarádka, která navštívila Evropu, (a je již značně ovlivněna Západní kulturou) byla po návratu zasypána otázkami: A co jsi tam dělala, kolik peněz jsi tam vydělala? Že by se jela do Evropy jenom podívat, je mimo okruh chápání většiny Vietnamců. Nestane se, že by někdo řekl: Jak se ti líbila Paříž? Byla jsi na Eiffelovce? Nezeptají se ji ani jaké tam je jídlo,“ popisuje Zdeněk Porkert na svém blogu Vietnamista.cz s tím, že v posledních letech se to začíná měnit a nyní vzniká i turismus zaměřený na Vietnamce. Úspěch večerek souvisí podle něj i s tím, že Vietnamci nejsou příliš kreativní a raději okopírují to, co se osvědčilo. Otevřou si proto stejný obchod, se kterým už uspěl jejich krajan, a to klidně hned vedle. „Neřeší, že když si otevře krámek vedle souseda, sníží se obou profit na polovinu,“ dodává.

Důvodem, proč se mnoho Vietnamců žijících v Česku pustilo právě do podnikání, souvisí podle Porkerta i s dalšími věcmi. Zejména s tím, že lidé se tu na Vietnamce často dívali „svrchu“ a starší generace, která začala s podnikáním po revoluci, navíc neuměla dost dobře česky. S tím souvisí stále velmi časté tykání vietnamským obchodníkům a pro předchozí generace by to znamenalo, že by se uplatnili zejména na nižších a hůře placených pracovních pozicích. Snazší cestou je pro ně začít vlastní podnikání a být svým pánem. V 90. letech minulého století začínali s prodejem levného oblečení, později objevili díru na trhy právě v podobě večerek. Kdy se objevila ta úplně první, nikdo neví. Je ale zřejmé, že ve větší míře se začaly objevovat v letech 2005 a 2006. K prvním večerkářům se postupně začali připojovat další, kteří jejich koncept okopírovali, a jejich počet skokově rostl.

Zajímavostí je, že vietnamské večerky v takovém množství se „uchytily“ jen v Česku. „V jiných evropských zemích se jim nepodařilo prosadit kvůli velké konkurenci. Například v Německu si řetězce večerek vybudovaly jiné národy a v Polsku si je obsluhují sami Poláci, kteří jsou taky velmi podnikaví a pracovití,“ říká k tomu v rozhovoru pro Idnes.cz právník vietnamského původu Viet Do Pham, který sám také vyrůstal v rodině obchodníků, kteří podnikali v Rožnově pod Radhoštěm a nyní vede vlastní firmu vyrábějící speciální zvyšující boty.

Do Česka stále míří za svými krajany i další lidé z Vietnamu. Právě proto, že zde již žije početná vietnamská komunita a protože jim české prostředí nabízí řadu příležitostí, které jinde nejsou. V roce 2020 zde žilo šestinásobně více Vietnamců než v roce 1990, podle Asociace mladých vietnamských podnikatelů ale není znám přesný počet obchodů, které provozují (odhady hovoří o více než 4000 večerek).

Další generace Vietnamců už má ale obvykle jiné plány než provozování večerek. Je to především tím, že jejich rodiče kladou velký důraz na vzdělání svých potomků. „Rodiče věří, že díky vzdělání dostanou jejich děti lepší práci a nemusejí dřít od rána do noci ve stánku nebo ve večerce. Musel jsem ve škole vynikat, slovo dvojka bylo pro moje rodiče sprosté slovo. Při studiích mě samozřejmě rodiče plně podporovali. Sice jsem na zahraničních školách dostal stipendium, ale stejně jsem velmi ocenil jejich finanční pomoc. A za dobré studijní výsledky mi taky odpustili povinnost hlídat o víkendech ve večerce, což je základní povinnost téměř každého mladého Vietnamce,“ popsal Viet Do Pham.

Do podobně prestižních oborů jako právník a podnikatel Viet Do Pham míří i další mladí Vietnamci. Mluví dokonale česky, vystudovali zde vysoké školy a pak zamířili do rozmanitých oborů. Mladé Vietnamce najdete mezi lékaři, právníky, finančními poradci nebo bankéři, běžně oblékají policejní či vojenské uniformy. Některým se zase podařilo prosadit v showbyznysu a jsou z nich herci, moderátoři, blogeři nebo youtubeři. Další se pustili do vlastního podnikání a zakládají start-upy, mají vlastní oděvní značky či restaurace, cestovní kanceláře nebo pracovní agentury. Psaním blogu s názvem Asijatka.cz se živí například Do Thu Trangová, která místním nabízí vhled do vietnamské komunity žijících v Česku. Za své texty byla opakovaně nominována na literární ocenění Magnesia Litera.

V byznyse se ale prosadili i někteří příslušníci první generace Vietnamců žijících v Česku. Málokdo ví, že takový příběh má i známý oděvní řetězec Sportisimo. Úplně první prodejnu otevřeli vietnamští obchodníci Thai Ngoc Nguyen a Son Do Hong na podzim roku 2001 v Mladé Boleslavi, dnes má řetězec více než 200 prodejen po celé Evropě. Do Hong Son přišel do Československa v roce 1980 a v Praze vystudoval ČVUT. Poté se stal jedním z podnikatelů ve vietnamské nákupní zóně Sapa v pražské Libuši. O několik let mladší Thai Ngoc Nguyen přišel do Československa krátce před revolucí a na pražské VŠE vystudoval mezinárodní obchod. I on následně působil jako podnikatel v Sapě. Podnikatelský nápad otevřít velký oděvní řetězec se sportovním oblečením se jim vyplatil. Velkou část firmy, která má hodnotu několik miliard korun, odkoupil v roce 2016 od Do Hong Sona bývalý člen společnosti Penta. Thai Ngoc Nguyen má podíl ve firmě pořád a funguje jako její jednatel.

Podobně úspěšných podnikatelů mezi vietnamskými obchodníky a jejich dětmi, či dokonce vnuky, bude nejspíše přibývat. Otázkou tak zůstává spíše to, zda za pár let bude mít kdo Čechy tolik oblíbené obchody provozovat.

Zdroje:

Idnes.cz: Fenomén vietnamských večerek aneb v čem spočívá tajemství úspěchu; 9. dubna 2020

https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakupovani/prace-od-rana-do-vecera-odlisny-sortiment-vietnamske-vecerky/r~828783c86a8211eda873ac1f6b220ee8/

Ihned.cz: Vietnamské večerky tvoří největší obchodní řetězec, žádný zákon to ale neřeší, tvrdí svaz. Změnit by to měla novela; 8. 10. 2019

https://asijatka.cz/

Idnes.cz: Vietnamští majitelé Sportisima míří mezi miliardáře. Zvažují prodej; 5.3. 2016

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sportisimo