Článek
Premiér Andrej Babiš se na tiskové konferenci vyjádřil k tomu, že nejmocnější člen NATO usiluje o koupi území svého spojence. Jeho argumentace byla překvapivá: prý si kvůli tomu koupil zeměpisnou pomůcku a zjistil, že Grónsko leží „na trase“ ruských raket.
Koupil jsem si globus
„Já jsem si koupil kvůli tomu glóbus za patnáct tisíc. Takovej velkej, krásnej, abych přesně viděl, kde to Grónsko je. No a ten Orešnik by letěl z Ruska na Bílý dům 26 minut a 11. minuta je právě nad Grónskem. Takže argumenty prezidenta Trumpa o Číně a Rusku jsou relevantní a je potřeba se domluvit. Nějaké výzvy a deklarace jsou o ničem,“ odpověděl Andrej Babiš na přímou otázku, jak se Česko k této otázce staví. Následně vysvětlil, že když viděl, kde jeho území leží, usoudil, že požadavky Donalda Trumpa jsou namístě.
Na premiérových výrocích je pozoruhodných několik věcí. Aby se mohl podívat, kde leží Grónsko, musel zajít do obchodu. O největším ostrově světa se přitom v hodinách zeměpisu učí už děti na základních školách. Vědí například, že jde o území, které je zhruba 27krát větší než Česká republika.
Andrej Babiš navíc absolvoval i gymnázium a následně studoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické. O poloze tohoto území by tedy mohl podstatně větší povědomí než dítě na základní škole.
Kromě Grónska existují i Gróňané
Jelikož tomu tak zjevně není, pojďme si o Grónsku povědět více. Třeba se něčemu přiučí i premiér. Jde o území, které se sice nachází na severoamerickém kontinentu, kulturně a politicky je spojeno s Evropou. Ne, nezměnilo se to od 70. let 20. století, kdy Andrej Babiš studoval zahraniční obchod; Grónsko má vazby na Evropu už od roku 986.
Nejprve bylo spojeno s Norskem, po rozdělení Dánska a Norska se v roce 1814 stalo dánským státem. Plně do něj bylo začleněno roku 1953, čímž Gróňané získali dánské občanství. Jde ale zároveň o autonomní území s vlastní samosprávou.
Rozsáhlé území ostrova není neobydlené. Žije tam celkem 57 tisíc Gróňanů, kteří obývají převážně jihozápadní část ostrova, zbytek území je osídlen řídce. Tamní obyvatelé mají vlastní kulturu i vlastní vyznání - většina obyvatel je luteránského vyznání a historicky významnou náboženskou kongregací tam historicky byli Moravští bratři.
A Gróňané také mají svůj hlas. Ten zatím nikdy nezazněl v souvislosti s tím, že by odmítali být součástí Dánského království. V roce 2008 se ale rozhodli, že si přejí větší autonomii, což se v následujícím roce také stalo. A svůj hlas používají i nyní, když jejich představitelé americké straně vzkazují, že nechtějí být součástí USA. A co více – vyjádření Donalda Trumpa dokonce chápou jako neuctivá vůči grónskému lidu. A sami za sebe mluví obyvatelé Grónska i v průzkumech veřejného mínění. V těch je proti připojení ke Spojeným státům 85 % Gróňanů.
Průhonice jsou k Moskvě blíže
Babiš v rozporu s tím, co chtějí Gróňané, hovoří o tom, že „Trumpovy argumenty jsou relevantní“. To na tiskové konferenci zdůvodnil výhradně tím, že ruské střely Orešnik by z Ruska na Bílý dům letěly pouhých 26 minut, přičemž by se v 11. minutě nacházely nad Grónskem. Neupřesnil ale, proč je právě 11. minuta kritická. Pokud použijeme Babišův výpočet bez toho, abychom jej ověřovali nebo řešili trajektorii raket, vychází nám, že zhruba v čase mezi 5. a 6. minutou by se Orešnik nacházel nad Průhonicemi. S touto logikou by bylo výhodnější připojit přinejmenším tuto středočeskou obec, případně celou českou metropoli i kraj, který ji obepíná. Souzněl by s tím i Andrej Babiš?
Premiér ale možná jen dobře nezná skutečné důvody Donalda Trumpa. Ten neřeší minutu přeletu raket, ale používá argument, který hovoří o strategické poloze ostrova pro radarové a vojenské systémy. Strategická poloha je sice reálná, ale neznamená, že je nutné změnit suverenitu Grónska – USA už na jeho území působí a obrana je zajištěna v rámci NATO.
Neznalost nebo populismus?
Spojené státy na ostrově přítomné dlouhodobě a mají na ostrově svou vojenskou základnu v Thule. Ta slouží mimo jiné pro radarové sledování a časné varování. Grónsko je navíc součástí Dánského království, které je členem NATO. Připojení Grónska k USA tedy není nutné. Záruky americké bezpečnosti již zajišťuje spolupráce v rámci této obranné smlouvy.
Ať už je za Babišovými slovy pouhá neznalost zeměpisu, nízké povědomí o tom, jak funguje kolektivní systém obrany nebo jen nechápe důležitost suverenity našich spojenců, je to problém. Evropě tak vysíláme signál, že jsme značně nespolehlivým partnerem.
To není jen o tom, že si někdo nevybaví Grónsko na mapě. Jde o základní nepochopení toho, jak funguje bezpečnost v Evropě. A to si žádá víc než jen rychlokurz – vyžaduje to odbornost, důvěryhodnost a především méně populismu.
