Článek
Škody se za rok zvýšily o 79 procent
Telefon zazvoní a na druhém konci se ozve člověk, který tvrdí, že pracuje pro banku. Vysvětlí, že na účtu byly zaznamenány podezřelé pohyby a že je potřeba okamžitě jednat. Někdy se do hovoru zapojí také falešný policista, který má údajně celý případ vyšetřovat.
Pro vyděšeného člověka může taková situace působit naprosto skutečně. Právě na to podvodníci spoléhají.
Rozsah problému potvrzují aktuální údaje České národní banky. Podle dat České bankovní asociace dosáhly škody způsobené platebními podvody za období od ledna do července 2026 celkem 1,9 miliardy korun. Oproti stejnému období předchozího roku jde o nárůst o 79 procent.
Zvyšuje se také částka, o kterou lidé při jednotlivých podvodech přicházejí. Průměrná škoda nyní činí 30 335 korun, což představuje meziroční nárůst o 47 procent.
Ještě závažnější je skutečnost, že více než polovina poškozených podvod vůbec nenahlásí. Skutečný rozsah problému proto může být ještě vyšší.
Jak funguje podvod s falešným bankéřem
Jedním z nejnebezpečnějších scénářů je telefonát od člověka, který se vydává za pracovníka banky. Tvrdí, že účet klienta někdo napadl a že jeho peníze jsou v ohrožení.
Následuje nabídka údajného řešení. Volající může požadovat převod peněz na takzvaný bezpečný účet, instalaci aplikace nebo sdělení údajů potřebných pro přístup k bankovnictví.
Ve skutečnosti tím ale člověka připravuje o vlastní peníze.
Podvodníci často vytvářejí časový tlak. Tvrdí například, že pokud oběť nebude jednat okamžitě, přijde o všechny úspory. Někdy jí dokonce zakazují kontaktovat rodinu nebo zavolat přímo do banky, protože by tím údajně mohla ohrozit vyšetřování.
Právě naléhání a snaha izolovat člověka od ostatních patří mezi největší varovné signály.
Důležité je vědět, že policie ani banka po člověku nebudou požadovat, aby své peníze převedl na jiný účet kvůli jejich údajné ochraně. Ani telefonní číslo, které na displeji vypadá jako oficiální kontakt instituce, samo o sobě nedokazuje, že volá skutečný zaměstnanec.
Největší zbraní podvodníků je strach
Mnoho lidí si představuje, že obětí internetového podvodu se stane především někdo, kdo neumí zacházet s telefonem nebo nerozumí technologiím.
Ve skutečnosti ale podvodníci nespoléhají jen na technické triky. Využívají také lidskou psychiku. Vyděsit člověka, vyvolat pocit naléhavosti a přimět ho k rychlému rozhodnutí může být účinnější než jakýkoliv složitý hackerský útok.
Člověk, který se běžně chová obezřetně, může pod tlakem uvěřit, že skutečně zachraňuje své úspory. Pokud má navíc pocit, že s ním mluví policie nebo pracovník banky, nemusí ho okamžitě napadnout, že jde o podvod.
Proto je důležité nepovažovat oběti automaticky za důvěřivé nebo nezodpovědné. Podvodníci často připravují své scénáře tak, aby působily co nejvěrohodněji.
Co dělat, když vám zavolá údajný policista nebo bankéř
Základní pravidlo je jednoduché: nenechat se donutit k okamžitému převodu peněz.
Pokud vám někdo tvrdí, že je váš účet napadený, ukončete hovor a sami kontaktujte banku prostřednictvím oficiálního telefonního čísla nebo aplikace. Nepoužívejte kontaktní údaje, které vám podezřelý volající nadiktuje.
Nikomu nesdělujte hesla, PIN kódy ani autorizační kódy z SMS. Neinstalujte programy, které vám neznámý člověk doporučuje kvůli údajnému zabezpečení účtu, a neposílejte peníze na účet, který má být podle volajícího bezpečnější.
Pokud jste už peníze odeslali, co nejrychleji kontaktujte svou banku a požádejte o prověření a případné zastavení transakce. Následně kontaktujte policii. Rychlost může hrát důležitou roli, ale ani okamžité oznámení bohužel nezaručuje, že se peníze podaří získat zpět.
Podezřelé SMS a telefonáty lze v Česku také hlásit na bezplatné lince 7726.
Banky a stát hledají způsob, jak podvody omezit
Rostoucí počet podvodů začíná řešit také finanční sektor. Česká národní banka 7. října 2026 svolala pracovní skupinu, v níž jednali zástupci bank, policie, úřadů, mobilních operátorů a dalších organizací.
Jedním z diskutovaných opatření je potvrzování příjemce domácích korunových plateb. Při zadávání převodu by se klientovi zobrazilo jméno majitele účtu, na který chce peníze poslat, a teprve po potvrzení by mohl platbu autorizovat.
Taková kontrola by mohla pomoci odhalit situace, kdy člověk posílá peníze podvodníkovi, přestože je přesvědčený, že jedná s bankou nebo jinou důvěryhodnou institucí.
Podobné opatření podle ČNB funguje v Portugalsku. Tam se podíl převodů, při nichž podvodníci oběť zmanipulovali, snížil během tří let ze 60 na 16 procent. V Česku se o zavedení tohoto nástroje teprve jedná, nejde tedy o již platné opatření.
Vedle technických opatření bude důležitá také informovanost veřejnosti a rychlejší spolupráce mezi bankami, policií a dalšími institucemi.
O své úspory můžete přijít během několika minut
Ztráta třiceti tisíc korun může pro jednu domácnost znamenat nepříjemnou komplikaci. Pro jinou může představovat peníze odložené na nájem, splátku úvěru nebo několik měsíců úspor.
Čísla ukazují, že bankovní podvody nejsou okrajovým problémem. Škody rostou a obětí se může stát člověk bez ohledu na věk nebo výši příjmu.
Nejúčinnější obranou přitom často není žádný složitý bezpečnostní systém. Je to ochota přerušit podezřelý hovor, ověřit si informace nezávislou cestou a nepřevádět peníze jen proto, že někdo naléhá.
Pokud vám příště někdo zavolá s tím, že musíte okamžitě zachránit svůj bankovní účet, nejbezpečnějším prvním krokem může být právě to, že zavěsíte.
