Článek
Američané začínají stále výrazněji pociťovat dopady války na Blízkém východě. Nejde přitom pouze o ceny benzinu na čerpacích stanicích. Dražší energie prodražují dopravu zboží, leteckou přepravu i výrobu některých běžných produktů. Ekonomové proto varují, že důsledky konfliktu se mohou postupně promítat do dalších částí ekonomiky.
Podle agentury Associated Press odhadl hlavní ekonom analytické společnosti Moody's Analytics Mark Zandi, že válka znamenala pro průměrnou americkou domácnost ekonomickou zátěž odpovídající téměř 2 000 dolarům. Největší část připadá na dražší energie a pohonné hmoty.
Nejde o částku, kterou by každá rodina musela zaplatit na jedné faktuře. Jedná se o odhad celkového ekonomického dopadu, který zahrnuje také vyšší úrokové náklady a výdaje spojené s armádou.
Zatímco některé firmy se snaží rostoucí náklady ještě absorbovat, spotřebitelé už platí více za cestování a provoz automobilů. A pokud drahé energie vydrží delší dobu, mohou se jejich dopady projevit i na cenách zboží, které si lidé kupují každý týden.
Benzin je dražší o 45 procent
Jedním z nejviditelnějších důsledků konfliktu je růst cen pohonných hmot. Podle amerického automobilového sdružení AAA stál běžný benzin v USA před válkou v průměru přibližně 2,98 dolaru za galon. V pátek 16. října se jeho průměrná cena pohybovala kolem 4,33 dolaru.
To představuje nárůst přibližně o 45 procent.
Ještě výraznější je situace u nafty. Její průměrná cena vzrostla oproti období před konfliktem přibližně o 68 procent. Právě nafta přitom hraje zásadní roli v nákladní dopravě, zemědělství a zásobování obchodů.
Důvodem jsou mimo jiné komplikace v přepravě ropy z Blízkého východu. Situace v okolí Hormuzského průlivu, který patří k nejdůležitějším trasám pro světový obchod s ropou, zvyšuje nejistotu ohledně dodávek a budoucích cen.
Dražší paliva tak neznamenají pouze to, že řidiči zaplatí více při tankování. Vyšší náklady se mohou postupně přenášet také na firmy, které potřebují zboží přepravovat na dlouhé vzdálenosti.
Letenky zdražily o více než pětinu
Dopady jsou patrné také v letecké dopravě. Letecké společnosti čelí výrazně vyšším cenám paliva a některé už reagovaly zvýšením cen letenek, poplatků nebo omezením počtu spojů.
Podle údajů amerického indexu spotřebitelských cen byly letenky v září přibližně o 22 procent dražší než ve stejném měsíci předchozího roku.
Drahé palivo však ovlivňuje nejen cenu konkrétní letenky. Zvyšuje také náklady na provoz celého leteckého odvětví a komplikuje plánování nových spojů.
Americká letecká společnost United Airlines například stáhla některé plánované prosincové lety a upozornila na možnost dalších omezení v roce 2027.
Méně dostupných míst v letadlech může následně oslabit tlak na snižování cen. Pro cestující to znamená, že ani případný pokles cen paliva nemusí automaticky přinést rychlé zlevnění letenek.
Zdraží kvůli tomu také potraviny?
Právě to je otázka, která může být pro domácnosti nejdůležitější.
Potraviny se musí vypěstovat, zpracovat, skladovat a dopravit do obchodů. V každém z těchto kroků se spotřebovává energie. Zemědělství navíc závisí také na cenách hnojiv, jejichž výroba a distribuce jsou s energetickým trhem úzce propojené.
Vyšší náklady proto vytvářejí tlak na růst cen potravin. Zatím ale není možné veškeré zdražování automaticky přičítat válce. Roli hrají také počasí, mzdy, obchodní politika a další náklady výrobců.
Americké ministerstvo zemědělství nyní očekává, že ceny potravin nakupovaných v obchodech v roce 2026 vzrostou přibližně o 2,4 procenta. Podle AP jde o poměrně mírný růst ve srovnání s některými předchozími roky. Vyšší náklady na paliva a hnojiva však mohou situaci v dalších měsících změnit.
Zajímavé je, že zdražování zatím není na všech produktech stejně patrné. Někteří obchodníci a výrobci se snaží část zvýšených nákladů pokrýt ze svých marží, aby zákazníky neodradili dalšími cenovými skoky.
To ale nemusí být dlouhodobě udržitelné. Pokud náklady zůstanou vysoké, firmy mohou začít postupně zdražovat další zboží.
Ekonomický účet už dosahuje téměř 2 000 dolarů
Odhad společnosti Moody's Analytics rozděluje finanční dopad na několik částí. Z přibližně 2 000 dolarů připadá podle Marka Zandiho asi 1 100 dolarů na vyšší náklady na energie, přibližně 540 dolarů na dražší úvěrové financování a 360 dolarů na vojenské výdaje.
Čísla je důležité chápat jako odhad širší ekonomické zátěže, nikoliv jako univerzální částku, kterou zaplatí každá domácnost. Skutečný dopad se liší podle příjmů, spotřeby energie, způsobu dopravy a využívání úvěrů.
Zandi zároveň upozornil, že samotná energetická část nákladů při současných cenách roste přibližně o dalších 50 dolarů týdně.
Pokud se konflikt protáhne, mohou se tedy celkové dopady dále zvětšovat. Záležet bude zejména na tom, zda se podaří obnovit stabilnější přepravu ropy a zda se uklidní situace na energetických trzích.
Co to znamená pro Evropu a Česko?
Česká republika není vůči podobnému vývoji automaticky imunní. Ropa a další energetické komodity se obchodují na mezinárodních trzích a jejich ceny ovlivňují náklady v mnoha zemích současně.
Vyšší ceny ropy mohou zdražovat paliva, leteckou dopravu a část logistických služeb. Pokud se vyšší náklady přenesou do cen výroby a přepravy, mohou časem ovlivnit i některé výrobky v obchodech.
To však neznamená, že by se americký růst cen automaticky ve stejné výši projevil také v Česku. Konečná cena benzinu závisí mimo jiné na kurzu koruny, daních, maržích distributorů a situaci na evropském trhu. Podobně se ceny potravin řídí také evropskou produkcí, místní konkurencí a náklady obchodníků.
Pro české domácnosti je proto důležitější sledovat vývoj evropských cen energií a pohonných hmot než mechanicky přebírat americká čísla.
Rozhodující budou následující měsíce
Americká inflace v září 2026 dosáhla 3,7 procenta meziročně, oproti srpnovým 3,4 procenta. Podle agentury Reuters k celkovému měsíčnímu růstu cen významně přispělo zdražení benzinu, jehož cena vzrostla během září o 9,1 procenta.
Vyšší inflace komplikuje rozhodování americké centrální banky. Pokud ceny porostou rychleji a tlak se přenese i mimo energetiku, může být obtížnější snižovat úrokové sazby. Dražší úvěry by následně zatížily domácnosti, které splácejí hypotéky, financují auto nebo používají kreditní karty.
Zatím není jisté, jak dlouho současný cenový tlak potrvá. Mnohé bude záviset na dalším vývoji konfliktu a na tom, zda se světovým trhům podaří stabilizovat dodávky energií.
Jedno je ale zřejmé už nyní: cena války se neprojevuje pouze na bojišti nebo v rozpočtech států. Postupně ji mohou pocítit i lidé, kteří žijí tisíce kilometrů od místa konfliktu, při tankování, rezervaci dovolené nebo běžném nákupu.
Zdroje:
