Článek
Odvolací Vrchní soud v Praze mu původně uložený trest snížil o jeden rok. Pravomocný rozsudek zároveň obsahuje tříletý zákaz působení ve vedení firem, peněžitý trest 200 tisíc korun a povinnost nahradit většinu způsobené škody.
Případ začal zdánlivě banální administrativní chybou. Benáčanova firma Besal v zimě roku 2021 dodala nemocnici přibližně tunu posypové soli. Za zakázku vystavila fakturu na 13 915 korun. Při zpracování platby však nemocnice k částce omylem přidala tři nuly.
Na účet firmy tak v březnu 2021 místo necelých 14 tisíc korun dorazilo téměř 13,9 milionu.
O chybě věděl, peníze ale nevrátil
Podle pravomocného rozsudku Benáčan zjistil, že nemocnice poslala výrazně vyšší částku, ještě v den, kdy peníze dorazily. Místo jejich vrácení však začal finance postupně převádět a vybírat.
Nejprve si na svůj osobní účet převedl půl milionu korun. Z účtu společnosti následně vybíral další peníze v hotovosti. V tomto jednání pokračoval i poté, co nemocnice zjistila svou chybu a od července 2021 ho opakovaně vyzývala k vrácení peněz.
Nepomohl ani pozdější pravomocný rozsudek z občanskoprávního řízení, který mu uložil povinnost uhradit nemocnici 13,9 milionu korun spolu s úroky. Podle soudu podnikatel ani poté nepodnikl kroky, které by vedly k dobrovolnému vrácení celé částky.
Část peněz se nemocnici podařilo získat zpět prostřednictvím exekuce.
Soud: Peníze měl vrátit už dávno
Odvolací soud označil případ za neobvyklý. Předseda senátu Petr Hovorka uvedl, že jednání obžalovaného podle soudu výrazně přesahovalo běžný rámec ekonomických podvodů.
Kauza se vymyká běžnému rámci daňových nebo ekonomických podvodů, uvedl Hovorka. Podle něj jednání podnikatele směřovalo k zastření původu peněz a k tomu, aby nemocnice měla co nejmenší možnost získat svou částku zpět.
Benáčanovi původně hrozil trest od pěti do deseti let vězení. Soud nakonec přihlédl především k tomu, že dosud nebyl trestán. Odvolací senát proto trest snížil na pět let a zákaz působení ve vedení firem zkrátil o dva roky.
Zároveň však soud zdůraznil, že pro další zmírnění trestu neviděl důvod. Benáčan podle něj měl několik let na to, aby peníze dobrovolně vrátil.
Podnikatel vinu odmítá
Benáčan se před soudem hájil tím, že se necítí vinen. Tvrdil, že jeho jednání souviselo především s jeho nedůvěrou vůči způsobu, jakým s ním nemocnice komunikovala.
Podle jeho dřívější výpovědi měl obavy z netransparentnosti celé situace. Peníze proto nechal převést do trezoru společnosti Besal a řádně je zaúčtoval. Jeho obhajoba argumentovala také tím, že samotné nemorální jednání podle ní automaticky neznamená spáchání trestného činu podvodu.
Advokát připustil, že se klientovo jednání může zpětně jevit jako zvláštní nebo bizarní. Podle jeho verze se podnikatel jednoduše kousnul poté, co měl pocit, že se k němu zaměstnanci nemocnice chovali nevlídně.
Benáčan žádal buď o zproštění obžaloby, nebo o podmíněný trest. U soudu uvedl, že chce nemocnici dluh uhradit a potřebuje k tomu zůstat na svobodě.
Den před odvolacím jednáním poslal nemocnici 200 tisíc korun.
Firma Besal dostala vlastní trest
Trest se netýká pouze samotného podnikatele. Jeho někdejší společnosti Besal soud uložil peněžitý trest ve výši 1,1 milionu korun. Firma má zároveň povinnost zveřejnit pravomocný rozsudek.
Případ tak ukazuje, jak vážné následky může mít rozhodnutí ponechat si peníze, o jejichž původu a oprávněnosti příjemce ví. V tomto případě navíc nešlo o několik tisíc korun, ale o téměř 14 milionů.
Benáčan nyní musí vedle pětiletého trestu odnětí svobody čelit také povinnosti nahradit značnou část škody a po dobu tří let nesmí působit ve vedení obchodních společností.
