Článek
Návrh státního rozpočtu totiž zatím s převodem financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet nepočítá.
Reforma financování veřejnoprávních médií patří mezi vládní priority, její projednávání se však výrazně protahuje. Ministr kultury Oto Klempíř připustil, že změna může začít platit až v průběhu roku 2027, případně dokonce od ledna 2028.
Změna financování se odkládá
Ministerstvo financí podle dostupných informací nepočítá s tím, že by se financování veřejnoprávních médií změnilo už od 1. ledna 2027. Důvodem je především stav legislativního procesu. Návrh zákona se stále nachází před prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Pokud by se zákon podařilo schválit do konce roku, způsob financování by se podle ministryně financí Aleny Schillerové řešil v rámci koaliční rady. Návrh rozpočtu ale v současné podobě s účinností změny od začátku roku nepočítá.
Ministr kultury Oto Klempíř zároveň připustil dva možné termíny. Změna by mohla podle něj nastat 1. července 2027 nebo 1. ledna 2028.
To by znamenalo, že domácnosti budou koncesionářské poplatky pravděpodobně odvádět déle, než vláda původně plánovala.
Proč se schválení komplikuje
Jedním z hlavních problémů je délka legislativního procesu. Návrh musí projít Poslaneckou sněmovnou, následně Senátem a nakonec prezidentem.
Do projednávání navíc vstupují politické spory a očekávané obstrukce opozice. Část vládních poslanců už dříve připustila, že právě tento proces může účinnost zákona posunout až na rok 2028.
Předseda SPD Tomio Okamura požadoval rychlejší projednání návrhu. Podle jeho vyjádření však koaliční partneři preferovali zařazení zákona až po komunálních a senátních volbách.
Pokud se návrh dostane na program Sněmovny až ve druhé polovině října, zůstane do konce roku jen omezený prostor pro jeho projednání.
Odborníci upozorňují na délku procesu
Politolog Milan Školník z České zemědělské univerzity upozornil, že současný harmonogram může znamenat problém pro původně plánovaný termín.
Podle jeho vyjádření může schválení podobně významného zákona trvat několik měsíců. Do procesu se mohou promítnout také jednání sněmovních výborů, případné obstrukce, projednávání v Senátu a rozhodnutí prezidenta.
Právě kombinace těchto kroků může způsobit, že změna financování nebude připravena včas na začátek roku 2027.
Ve hře jsou miliardy korun
Změna financování by měla významný dopad na rozpočty obou veřejnoprávních institucí.
Česká televize letos hospodaří s rozpočtem přibližně 8,5 miliardy korun. Z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z koncesionářských poplatků. Vládní návrh počítá se snížením rozpočtu České televize na 5,74 miliardy korun.
Český rozhlas letos očekává příjmy kolem 2,7 miliardy korun, přičemž přibližně 2,4 miliardy pocházejí z poplatků. Návrh reformy počítá s financováním Českého rozhlasu ve výši 2,06 miliardy korun.
Rozdíl oproti současnému systému tak není pouze otázkou toho, kdo bude média financovat, ale také toho, kolik peněz budou veřejnoprávní instituce v budoucnu k dispozici.
Česká televize už připravuje úspory
Česká televize už nyní připravuje změny ve svém fungování. Generální ředitel Hynek Chudárek oznámil plán snížit do roku 2030 počet zaměstnanců o 12 procent, což odpovídá přibližně 348 pracovním místům.
Pro rok 2027 televize plánuje úspory ve výši přibližně 350 milionů korun. Podle vedení České televize mají být hlavním zdrojem úspor především omezení investic a snížení provozních nákladů.
Změny se však mají dotknout také programu. Televize plánuje například ukončit noční kontinuální vysílání zpravodajství na ČT24 a omezit výrobu některých regionálních pořadů.
Mezi pořady, jejichž vysílání má skončit nebo být omezeno, patří například Na stopě, Interview Speciál, Šikulové nebo Draci v hrnci. Některé další pořady mají nově vycházet pouze jednou měsíčně.
Česká televize zároveň uvádí, že plánované úspory souvisejí s dlouhodobým hospodářským plánem a nejsou podle jejího vyjádření přímo způsobeny připravovanou změnou financování.
Český rozhlas mimořádné škrty nechystá
Situace v Českém rozhlase je odlišná. Jeho vedení zatím mimořádná úsporná opatření neplánuje.
Generální ředitel René Zavoral uvedl, že rozhlas dlouhodobě hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a současný rozpočet podle něj pokrývá zákonné požadavky na poskytování veřejné služby.
Český rozhlas zároveň vychází z předpokladu, že stávající legislativa zůstane na začátku roku 2027 nezměněna.
Co říkají lidé
Debata o koncesionářských poplatcích se netýká pouze politiků a vedení veřejnoprávních médií. Pro domácnosti je zásadní především otázka, zda budou poplatky nadále platit přímo, nebo zda bude financování převedeno do státního rozpočtu.
Odklad proto znamená, že případná změna systému se nejspíš neprojeví okamžitě. Do doby, než bude nový zákon schválen a nabude účinnosti, zůstává zachován současný model financování.
Část veřejné debaty se zároveň soustředí na to, zda by měla být Česká televize a Český rozhlas financována přímo ze státního rozpočtu, nebo prostřednictvím samostatných poplatků. Druhým tématem je rozsah veřejné služby a množství peněz, které by obě instituce měly v budoucnu dostávat.
Co říkají odborníci
Politolog Milan Školník upozorňuje především na legislativní stránku celé změny. Podle něj může schválení zákona trvat několik měsíců a výsledný termín bude záviset na průběhu jednání ve Sněmovně, případných obstrukcích a následném projednávání v Senátu a u prezidenta.
Z pohledu samotných veřejnoprávních institucí je situace rozdílná. Česká televize už připravuje úspory a změny programu, zatímco Český rozhlas uvádí, že mimořádná úsporná opatření v současnosti nepovažuje za nutná.
Výsledek tak zatím zůstává otevřený. Jisté je pouze to, že původně plánovaný termín změny financování od ledna 2027 je v současné fázi legislativního procesu stále méně pravděpodobný a jako možné termíny se nyní zmiňuje červenec 2027 nebo leden 2028.
