Článek
11. březen 2004 si pamatuji velmi živě.
Seděla jsem tehdy na terase svého bytu v Barceloně a pila ranní kávu. Z obýváku běžela televize. Najednou bylo vysílání přerušeno.
Na obrazovce se objevila zpráva: teroristický útok v Madridu.
Následovaly záběry z příměstských vlaků a z nádraží Atocha. Chaos, zranění, sanitky. Ten den zemřelo 191 lidí a více než dva tisíce bylo zraněno. Nejhorší teroristický útok v moderních dějinách Španělska.
Právě tato zkušenost dodnes silně ovlivňuje španělskou společnost. A pomáhá vysvětlit i některá dnešní politická rozhodnutí.
Například to, proč Madrid nedávno odmítl umožnit Spojeným státům využít americké základny ve Španělsku pro případnou operaci proti Íránu.
Americké základny ve Španělsku
Na španělském území fungují dvě klíčové americké základny:
- námořní základna Rota v provincii Cádiz
- letecká základna Morón nedaleko Sevilly.
Vznikly na základě dohody mezi Španělskem a Spojenými státy v 50. letech během studené války.
Tyto základny ale nejsou americkým územím. Zůstávají pod španělskou suverenitou a Spojené státy je využívají pouze na základě bilaterální dohody o obranné spolupráci. Madrid tedy může rozhodovat o tom, k jakým operacím budou použity.
To je důležitý detail: španělská vláda má právní možnost říct ano – nebo také ne.
Rota: klíčový bod mezi Atlantikem a Středomořím
Námořní základna Rota patří mezi nejdůležitější americké základny v Evropě.
Leží nedaleko Gibraltarského průlivu – v místě, kde se Atlantik spojuje se Středozemním mořem. Tudy prochází jedna z nejdůležitějších světových námořních tras.
Z Roty lze velmi rychle operovat ve Středozemním moři, severní Africe i na Blízkém východě.
Na základně působí přibližně tři tisíce Američanů (vojáků i civilních zaměstnanců) a několik tisíc španělských vojáků a pracovníků.
Rota je zároveň součástí protiraketového štítu NATO.
Od roku 2014 zde operují (rotují) americké torpédoborce třídy Arleigh Burke vybavené bojovým systémem Aegis a vertikálními odpalovacími zařízeními Mk-41.
Ty mohou nést například střely SM-3 určené k ničení balistických raket, SM-6 pro protivzdušnou obranu nebo střely Tomahawk pro údery na pozemní cíle.
Námořní základna Rota v Andalusii patří mezi nejdůležitější americké vojenské základny v Evropě a je součástí logistické sítě NATO.
Jak funguje protiraketový štít NATO
Protiraketová obrana NATO není jeden systém, ale celá síť zařízení rozmístěných v Evropě.
Patří do ní především radar v Küreciku v Turecku, protiraketová základna Deveselu v Rumunsku, základna Redzikowo v Polsku, lodě s bojovým systémem Aegis rozmístěné v Rotě a velitelské centrum systému v německém Ramsteinu.
Princip fungování je relativně jednoduchý: radar zachytí start balistické rakety, systém vypočítá její trajektorii a protiraketa je vypuštěna tak, aby raketu zasáhla během letu.
Právě tato infrastruktura je jedním z důvodů, proč má základna v Rotě pro NATO tak velký strategický význam.
Systém byl původně budován především jako ochrana proti potenciálním balistickým hrozbám z oblasti Blízkého východu.
Morón: logistická brána do Afriky
Druhou důležitou základnou je Morón Air Base nedaleko Sevilly. Morón slouží především jako logistické centrum a základna pro jednotky rychlé reakce určené pro operace v Africe.
Na základně může být podle dohody mezi Španělskem a USA až 3000 amerických vojáků a civilních zaměstnanců, v krizových situacích až tři a půl tisíce.
Působí zde jednotky americké námořní pěchoty připravené k rychlé reakci na krize v Africe. Ty používají mj. i letouny
Používají například letouny MV-22 Osprey, které kombinují vlastnosti vrtulníku a letadla a KC-130 Hercules, používané pro transport a vzdušné tankování.
Morón tak hraje důležitou roli při evakuacích ambasád nebo při krizových operacích v severní Africe.
Strategický řetězec základen
Z vojenského hlediska jsou Rota a Morón součástí širší logistické sítě amerických základen.
Ta vede přibližně v tomto směru:
USA → Azory → Španělsko → Itálie → Blízký východ
Každý článek této sítě slouží jako logistická zastávka, tankovací bod a místo pro přesun jednotek a techniky.
Bez těchto mezistanic by přesuny vojenských sil mezi Amerikou a Evropou či Blízkým východem trvaly výrazně déle.
Španělský pohled na bezpečnost
Ve střední Evropě máme tendenci vnímat bezpečnostní otázky poměrně přímočaře. Pro nás je hlavním protivníkem NATO Rusko.
Jenže NATO je globální aliance a bezpečnostní mapa světa vypadá jinak z Madridu než z Prahy nebo Varšavy.
Španělsko má jiné priority. Na jihu má nestabilní severní Afriku, region Sahelu, migrační tlak přes Středozemní moře a k tomu velmi citlivé vztahy s Marokem.
Španělsko je navíc jedinou evropskou zemí, která má přímo na africkém kontinentu dvě svá území – Ceutu a Melillu. Tyto španělské enklávy na severu Maroka jsou zároveň vnější hranicí Evropské unie a často i jedním z hlavních vstupních bodů migrace z Afriky do Evropy.
Právě destabilizace severní Afriky je pro Španělsko jednou z hlavních bezpečnostních obav.
Historická zkušenost
Postoj španělské společnosti k vojenským intervencím je navíc silně ovlivněn historickými zkušenostmi.
Teroristické útoky v Madridu v roce 2004 byly mimo jiné spojovány s účastí Španělska ve válce v Iráku.
V zemi tak vznikla velmi silná nedůvěra vůči vojenským operacím na Blízkém východě bez jasného mezinárodního mandátu.
Podobný šok zažila země znovu v roce 2017 při islamistickém útoku v Barceloně.
Tyto události hluboce ovlivnily veřejné mínění.
Politický kontext
Současný premiér Pedro Sánchez je často označován za levicového politika, ale především je to velmi zkušený politický hráč, který dobře vnímá nálady španělské společnosti.
A ty jsou v otázkách zahraničních vojenských intervencí velmi citlivé.
Rozhodnutí odmítnout využití amerických základen tak není jen technickou otázkou mezinárodního práva. Je také politickým signálem domácímu publiku.
Proč tedy Španělsko řeklo „ne“
Když tedy dnes Španělsko odmítne poskytnout své základny pro určitou operaci, není to jen momentální politické gesto.
Je to výsledek kombinace několika faktorů – především historické zkušenosti, veřejného mínění, geopolitické polohy a specifických bezpečnostních priorit země.
Rozhodnutí, které se z Prahy nebo Varšavy může zdát nepochopitelné, tak ve španělském kontextu může dávat mnohem větší smysl.
Nakonec … geografie určuje mezinárodní politiku minimálně stejně zásadně jako ideologie.
ZDROJE:
- U.S. Navy – Naval Station Rota
https://cnreurafcent.cnic.navy.mil/Installations/NS-Rota/ - U.S. Marine Corps – Morón Air Base
https://www.marines.mil - U.S.–Spain Defense Cooperation Agreement
https://www.state.gov/u-s-relations-with-spain/ - NATO – Ballistic Missile Defence
https://www.nato.int/cps/en/natohq/topics_49635.htm - Missile Defense Agency – Aegis Ballistic Missile Defense
https://www.mda.mil/system/aegis_bmd.html - U.S. Navy – Arleigh Burke Class Destroyers
https://www.navy.mil/Resources/Fact-Files/Display-FactFiles/Article/2169785/arleigh-burke-class-destroyers/ - Missile Defense Agency – Standard Missile-3
https://www.mda.mil/system/sm3.html - BBC – Madrid Train Bombings
https://www.bbc.com/news/world-europe-26836150 - European Parliament – Madrid attacks report
https://www.europarl.europa.eu
