Článek
Velikonoce jsou v plném proudu. Procesí přibývají, ulice se zaplňují a anonymní postavy v dlouhých hábitech se špičatými kápěmi jsou stále častější. Pro návštěvníky je to jeden z nejpůsobivějších, ale zároveň nejméně pochopených obrazů španělského Svatého týdne (Semana Santa).
V některých městech jich vycházejí tisíce. Například v Seville se během Svatého týdne účastní procesí desítky tisíc lidí a samotných nazarenos jsou tisíce.
Největší bratrstva mají i více než 3000 účastníků. A nejsou to jen muži. V procesích jdou ženy, děti i celé rodiny. Není výjimkou, že v jednom procesí najdete i několik generací jedné rodiny.
--------------------------------------------------------------------------
Absolutním rekordmanem je procesí Hermandad de la Esperanza Macarena v Seville, kterého se účastní přibližně 3 500 nazarenos. Průvod může být dlouhý více než kilometr a jeho průchod jedním místem trvá klidně i 90 minut.
Celé procesí se pohybuje ulicemi města až 14 hodin

Tajemné procesí nazarenos během Semana Santa ve Španělsku
--------------------------------------------------------------------------
Nazarenos nosí dlouhou tuniku, přes ni někdy plášť, v pase provaz nebo pás a na hlavě vysokou špičatou kápi zvanou capirote.
Obličej mají zakrytý, viditelné jsou jen oči. Každé bratrstvo má vlastní barvy, takže místní okamžitě poznají, kdo prochází ulicí. Někteří nesou svíce, jiní prapory, další jdou bosí nebo nesou kříž.
Oděv není libovolný. Každé bratrstvo má přesně danou „normativa para los nazarenos“ – pravidla, která určují i ty nejmenší detaily. Kápě má přesně stanovenou výšku 70 cm. Tunika má předepsaný počet knoflíků, plášť musí mít znak bratrstva na levé straně a pás je uvázán konkrétním způsobem.
Velmi přísná jsou i další pravidla vzhledu:
- není dovoleno používat make-up
- zakázané jsou nalakované nehty
- nesmí být viditelné šperky ani hodinky
- vlasy musí být schované pod oděvem
Boty musí být černé, kožené, bez podpatku a bez ozdob. Ponožky povinně černé.

Přesná pravidla určují každý detail oděvu nazarenos – od výšky capirote až po zákaz make-upu a předepsané černé boty
--------------------------------------------------------------------------
Smyslem je absolutní anonymita. V procesí neexistují jednotlivci, ale pouze kajícníci jako celek.
Původ tohoto oděvu sahá do středověku. Lidé, kteří konali VEŘEJNÉ POKÁNÍ, si zakrývali obličej, aby nebyli poznáni. Pokání mělo být anonymní. Nešlo o člověka, ale o jeho vztah k Bohu. Z tohoto zvyku se postupně vyvinul oděv, který používají nazarenos dodnes.
Historická linka tu vede přímo k inkvizici. Odsouzení kajícníci museli nosit oděv zvaný sanbenito a někdy i špičatou pokrývku hlavy. Šlo o veřejné pokání před davem. Dnešní tradice Semana Santa ale tento význam úplně proměnila. Pokání je dobrovolné, anonymita symbolizuje pokoru. Nejde o trest, nýbrž o tradici.
--------------------------------------------------------------------------
Co s tím má společného Ku-klux-klan?
Mnoho lidí si při pohledu na capirote vybaví právě Ku-klux-klan.
Ten vznikl v roce 1865 v americkém státě Tennessee krátce po občanské válce a rychle se proměnil v organizaci usilující o zachování nadřazenosti bělochů a zastrašování nově osvobozených černochů. Členové používali násilí, zastrašování a útoky proti černošskému obyvatelstvu i jejich spojencům.
První členové KKK neměli jednotný oděv. Používali improvizované masky a převleky. Typická bílá kápě se ustálila až po uvedení filmu The Birth of a Nation v roce 1915, který tuto podobu výrazně popularizoval. Teprve tehdy se špičatá kápě stala symbolem KKK.
Podobnost je tedy čistě vizuální. Španělská tradice je o několik století starší a její význam je zcela odlišný.
Španělé jsou si podobnosti s Ku-klux-klanem samozřejmě vědomí, ale nepovažují ji za problém. Pro ně jsou capirotes součástí tradice staré staletí, zatímco KKK je mnohem pozdější a zcela odlišný fenomén.
--------------------------------------------------------------------------
Kostýmy se liší podle jednotlivých regionů
V Andalusii jsou barevné a kápě velmi vysoké. V Kastilii převládají tmavé barvy a strohý styl. V Aragonu bývají jednodušší. Nejznámější procesí se konají v Seville, Málaze, Valladolidu nebo třeba v Zamoře.

Nazarenos nejsou zdaleka jen muži. V procesí chodí ženy i děti.
--------------------------------------------------------------------------
Velikost procesí
souvisí s historickým vývojem regionů. V Andalusii se v období baroka silně prosadila emotivní religiozita a veřejné projevy víry. Vznikala bratrstva a procesí se stala „živým divadlem“ víry. Tradice se přenášela po generace a stala se jednou z hlavních společenských událostí roku.
Naopak v Katalánsku, zejména v Barceloně, byl vývoj jiný. Region byl dříve industrializovaný, více orientovaný na obchod a městský život a postupně také výrazně sekularizovaný. Náboženství se méně projevovalo ve veřejném prostoru a lidové tradice se rozvíjely spíše mimo církevní rámec. Proto se Semana Santa nikdy nestala dominantní lidovou tradicí a procesí jsou zde menší než na jihu země.
--------------------------------------------------------------------------
Na Martes Santo tak vrcholí jeden z nejvýraznějších vizuálních obrazů celé Semana Santa. Anonymní postavy v kápích se v ulicích objevují stále častěji. Řady nazarenos se prodlužují, procesí jsou početnější a města zaplavují barvy jednotlivých bratrstev. Pomalu kráčejí v tichu, nesou svíce a vytvářejí atmosféru, která je zároveň mystická i hluboce tradiční – obraz, jenž patří k nejpůsobivějším momentům celého Svatého týdne.
A pak procesí skončí. Kápě se sundají, tuniky se složí a stejná anonymní postava se promění v souseda, kamaráda nebo kamarádku. Lidé jdou společně do barů a restaurací, baví se, smějí a sdílejí zážitky z průvodu. Děti, které ještě před chvílí kráčely se svícemi, dostávají bonbony, pobíhají po náměstích a hrají si. Mystika se během několika minut promění v živou, přátelskou atmosféru. Právě tahle kombinace vážnosti a lidské spontánnosti je pro Semana Santa typická – není to jen náboženský rituál, ale i setkání komunity, která po skončení procesí znovu ožívá běžným životem.
Zdroje:
- Wikipedia – Capirote
- Euronews – The true story of Spain’s Nazarene capirote
- RTVE – No KKK, Spanish tradition
- Snopes – KKK hoods and Spain Easter tradition
- Český rozhlas – Španělské Velikonoce a zakuklenci





