Článek
Pečovatelka není zdravotník. A bývá vystavena situacím, které musí řešit zdravotník. A tak musí pečovatelka hledat zdravotníka.
Pokud se něco závažného stane klientovi, stane se tak v neděli, kdy žádná zdravotní sestra není v dosahu.
Když tu práci děláte dlouho, vlastně se stanete takovou poloviční sestrou. Ovšem jen v oboru gerontologie. Na děti fakt nemáte kapacitu a znalosti. Ale u těch starých lidí jste schopni už spoustu věcí odhadnout a víte, kdy jde fakt do tuhýho. A do tuhýho jde vždycky v neděli dopoledne, kdy sestry nedělaj, páč je jich málo, takže na neděle nejsou kapacity. A vy buď máte nadstandardní vztahy s nějakou sestrou, takže jí zavoláte, vytáhnete ji od řízku s kaší, pořešíte a zkonzultujete. Nebo ty vztahy nemáte, tak vám zbývá rychlá.
Pečovatelka je poslední článek řetězce ve zdravotnictví a sociálních službách. Je to ta, která otírá zadnice, převléká postele, utírá zvratky, podává kapesníky. Ale taky je to ta, která drží za ruku, protože je to právě ona, která tu babičku a dědečka zná fakt nejlíp. Zatímco sestra se mihne, převáže, ováže, změří tlaky, tak pečovatelka trpělivě krmí, povídá, drží, hladí. Nechci, aby to vyznělo jako dehonestace sester, sestra tam není od toho, aby držela, krmila, hladila, povídala. Sestra převáže, ováže … a tak, však už jsem to psala.
Jenže mnohdy je to právě ta pečovatelka, která pozná, že něco je špatně a burcuje sestru, která pak třeba i burcuje doktora.
Přála bych si, aby si všichni, ale hlavně systém, vážili práce těhle holek a někdy i kluků. Těch, bez kterých by se mnoho starých lidí nenajedlo, nebyli by čistí, nesmáli by se, neměl by je kdo držet za ruku. Přála bych si, aby byli za svoji práci dobře zaplaceni a aby požívali úctu nejen těch starých lidí, ale někdy bohužel i doktorů.
Kdysi mi jeden doktor řekl:
- Vaši práci může dělat každý, tu moji ne.
A tak jsem se zhluboka nadechla:
- Mýlíte se doktore, vy se totiž do toho zadku podíváte až poté, co já ho umyju.
