Postup Babišovy vlády pobouřil odborníky na lidskoprávní záležitosti

Premiér nově oznámil vznik dvou speciálních kanceláří přímo pod hlavičkou úřadu. Opozice v čele s ODS a TOP 09 však plán dál tvrdě kritizuje, a označuje ho za nekompetentní šaškárnu.

Jednání na Úřadu vlády k plánovanému přesunu agend lidských práv, záležitostí menšin, duševního zdraví a protidrogové politiky z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva vyvolalo ostré reakce.

Část zástupců nevládních organizací, expertů a vládních rad předčasně opustila schůzku s premiérem Andrejem Babišem (ANO), vedoucí Úřadu vlády Tünde Barthou a ministry. Setkání označili za „nedůstojné“, „frustrující“, „šaškárnu“ nebo „absurdní divadlo“.

Vláda rozhodla o přesunu agend na návrh premiéra Babiše a šéfky úřadu Tünde Barthy. Od července měly být převedeny odbory a zázemí osmi vládních rad na čtyři ministerstva – spravedlnosti, práce a sociálních věcí, kultury a zdravotnictví. Cílem podle vlády bylo efektivnější fungování.

Experti však od počátku upozorňovali, že témata jako lidská práva nebo protidrogová politika vyžadují nadresortní koordinaci a přesun by mohl vést k fragmentaci a oslabení těchto agend. Žádali důkladnou analýzu dopadů a přehodnocení záměru. Místo očekávaného úzkého jednání s Babišem a Barthou se však konalo široké setkání s ministry a dalšími představiteli koalice, které mnozí vnímali jako prezentaci hotového rozhodnutí namísto skutečné diskuse.

Ředitelka Think tanku Racionální politiky závislostí (TTRPZ) Jana Michailidu odešla jako první po zhruba 45 minutách. „To jednání vlastně není jednání. To, co se tam dělo, je naprosto nedůstojné. Všechny skupiny byly přesvědčeny, že jdou na jednání v úzkém počtu. Dostali jsme frontální přednášku, která by nám měla vysvětlit, že je to vlastně super nápad,“ řekla Michailidu.

Další účastníci hovořili o smutné a nedůstojné atmosféře, chybějících odpovědích na otázky a absenci analýz dopadů. S postupujícím časem opouštělo sál stále více lidí.

Spokojeni nebyli ani Romové. „Před volbami velká gesta, návštěvy romských komunit a sliby ‚obyčejným lidem‘. Po volbách ale přicházejí konkrétní kroky: agenda romských záležitostí se má přesunout z Úřadu vlády pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, lidská práva pod Ministerstvo spravedlnosti a národnostní menšiny pod Ministerstvo kultury,“ reagovala organizace ROMEA na síti X.

Na svých stránkách pak publikovala komentář s titulkem: „Romové znovu naletěli populistům. Babiš i Okamura sklidili hlasy od lidí, které jejich politika často sama poškozuje.“

Spokojeni nebyli ani experti na protidrogovou problematiku a navrhli zřízení nezávislé agentury. „Náš návrh je stále stejný. A to je to, že má vzniknout agentura pro závislostní problematiku, která by sídlila mimo všechny resorty a měla by na starosti prevenci, kontrolu, dotační tituly, všechno kolem problematiky,“ sdělila Michailidu.

Elektronické dopisní schránky premiéra Babiše a zmocněnkyně pro lidská práva Taťány Malé (ANO) se pak zahltily rezignacemi expertů. V roli místopředsedkyně výboru pro prevenci domácího násilí při Radě vlády pro rovnost žen a mužů oznámila konec Jitka Poláková, ředitelka organizace proFem, která pomáhá obětem domácího a sexuálního násilí. Ze stejného výboru chce odejít i Petra Wünschová, ředitelka a zakladatelka Centra Locika, které se věnuje podpoře dětí zakoušejících násilí v rodině.

Přidala se řada dalších expertů. Jen z Rady vlády pro rovnost žen a mužů podalo rezignaci 53 lidí. Odbory Agentury pro sociální začleňování dokonce pohrozily stávkou. Požadují, aby vláda chystané změny vedení institucí předem se zástupci zaměstnanců projednávala.

Pod tlakem kritiky odborné veřejnosti, rezignací a připomínek zmocněnkyň pro lidská práva a romské záležitosti premiér částečně ustoupil. „Rady se nikam nepřesouvají. Co přesouváme, jsou úředníci,“ uvedl Babiš.

Od 1. července bude na Úřadu vlády zřízena kancelář vládního zmocněnce pro lidská práva a ochranu menšin a kancelář vládního zmocněnce pro duševní zdraví a závislosti.

„Každá rada bude mít svého tajemníka na Úřadu vlády, takže například i pozice zmocněnce pro romské menšiny zůstává pod Úřadem vlády. Dál zůstává i nadresortní koordinace,“ sdělil premiér.

Rady tedy zůstávají na Úřadu vlády, většině z nich Babiš osobně předsedá, bude tedy zachována nadresortnost. „Přesouváme jen úředníky, takže jejich odbory nebudou sedět na Úřadu vlády, ale přesunou se na odborná ministerstva,“ zdůraznil předseda vlády.

Vláda však přijala změnu v případě institucionálního ukotvení agendy rovnosti žen a mužů. Namísto původně schváleného Ministerstva práce a sociálních věcí má nově spadat pod Ministerstvo spravedlnosti.

Romové zkorigovali své předchozí ostré prohlášení. „Jsem opravdu ráda, že se podařilo dojednat co nejlepší podmínky a udržení nadresortního přístupu. Pozice vládního zmocněnce pro záležitosti romské menšiny zůstává nadále součástí Úřadu vlády ČR. Důležité je, že můžeme navazovat na naši dlouholetou práci a také spolupráci s Radou vlády pro záležitosti romské menšiny,“ reagovala vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.

Kritika přesto pokračuje. „Andrej Babiš by to měl okamžitě položit. Jeho vláda nezvládá ani elementární úkoly dobré správy země,“ zveřejnila TOP 09 na síti X.

„Orbánova Bartha rozbombardovala Úřad vlády ČR. Babiš svolal schůzku, aby dle svého zvyku na pozvané ječel jako na své otroky v ANO i ve vládě. Ale narazil. Jeho hysterie přechází v otevřenou agresi proti nenašim lidem. Vzdor je nutný, vidíme, že to jde,“ uvedla senátorka Miroslava Němcová.

Ke kritikům se připojil také předseda ODS Martin Kupka. „Šaškárna a absurdní divadlo není jen Babišův přesun agend, ale celé jeho vládnutí, které provází naprostá nekompetence. Lidská práva i boj proti drogám jsou důležité agendy, se kterými se takhle zacházet prostě nesmí,“ publikoval na síti X.

Kauza vyplývá z dlouhodobého napětí v české státní správě mezi technokratickou snahou o zefektivnění a racionalizaci agend na straně jedné a obavami z oslabení a politizace citlivých společenských témat na straně druhé. Zastánci přesunu argumentují, že řada agend na Úřadu vlády trpí duplicitou, nízkou exekutivní silou a nadměrnou byrokracií. Nadresortní koordinace často končí na úrovni papírování, zatímco přesun na ministerstva by mohl zajistit lepší implementaci politik v praxi.

Odpůrci naopak zdůrazňují, že témata jako lidská práva, ochrana menšin, romská integrace, duševní zdraví či protidrogová politika vyžadují nadresortní přístup. Po přesunu na ministerstva s jinými hlavními prioritami, jako jsou ekonomika, finance nebo bezpečnost, by se tyto agendy podle kritiků staly okrajovými a ztratily by nezávislost vůči politickému vlivu.

Zdroje: CNN, ROMEA – X, ROMEA – komentář, iRozhlas, HN, ROMEA, Vláda, TOP 09, Miroslava Němcová, Martin Kupka.