Článek
Od začátku roku vzrostly ceny zlata už o více než 20 procent. Podle aktuálních dat ze světových trhů dosáhla spotová cena zlata v úterý vrcholu 5 247,21 dolaru, přičemž ve středu se v ranních hodinách pohybovala kolem 5 243,58 dolaru, což představuje denní nárůst o 1,1 procenta.
Tento trend je podporován klesajícím kurzem amerického dolaru, který se propadl na čtyřleté minimum, a rostoucí poptávkou po bezpečných aktivech v době geopolitické a obchodní nejistoty.
Experti poukazují na to, že zlato jako tradiční útočiště investorů profituje z globálních rizik, včetně eskalujících obchodních sporů a inflačních tlaků. Například na začátku týdne cena zlata stoupla o více než jedno procento na 5 080 dolarů, což prodloužilo sérii rekordů díky posílení poptávky v kontextu vzrůstajícího geopolitického napětí.
Důvody tohoto růstu jsou globální ekonomická a geopolitická nejistota, obavy z inflace a oslabení měn, stejně jako silná poptávka ze strany centrálních bank a institucionálních investorů. Tyto faktory tlačí ceny nahoru.
Investoři diskutují o možném vrcholu tohoto růstu. Někteří srovnávají současný boom s historickými trendy, které skončily prudkými poklesy, ale zatím nic nenasvědčuje zpomalení.
Vývoj má dopady na širokou škálu investorů, od individuálních držitelů zlata po velké fondy. Pokud bude dolar dále slábnout a geopolitická rizika narůstat, lze v blízké budoucnosti očekávat další posilování cen zlata.
Česko se „zlatého pokladu republiky“ zbavilo už před lety
Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že Česko ukvapeným prodejem zlata v 90. letech prodělalo reálně přes 130 miliard korun. „Se současným závratným růstem ceny zlata závratně narůstá také ztráta České republiky z kvapného rozprodeje ‚zlatého pokladu republiky‘ koncem 90. let minulého století,“ napsal Kovanda na síti X.
Česko ukvapeným prodejem zlata prodělalo reálně přes 130 miliard korun, třeba na zlatě uloupeném nacisty takřka miliardu
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) January 27, 2026
Se současným závratným růstem ceny zlata závratně narůstá také ztráta České republiky z kvapného rozprodeje „zlatého pokladu republiky“ koncem 90. let… pic.twitter.com/WhGdqjogYg
Před takřka již třiceti lety pudila Českou národní banku k rychlému prodeji zlata obava, že když neprodá dostatečně hbitě, jiné centrální banky ji předeženou a jí nezbude nic jiného než prodávat za ještě nižší cenu. Ovšem i tak nakonec prodávala v období historicky takřka nejnižších cen zlata.
„ČNB se tehdy během pár měsíců zbavila zlata střádaného už od dob Rakouska-Uherska, jehož centrální banka při zrodu Československa vytvořila základ jeho zlaté rezervy převedením více než tuctu tun žlutého kovu. Tuto rezervu v téže době rozšířilo zlato ze sbírky na zlatý poklad republiky, což byly dobrovolné příspěvky jejích obyvatel,“ připomněl ekonom.
Tuzemská centrální banka se koncem 90. let zbavila zhruba 51 tun zlata. Utržila za ně přibližně 16 miliard korun, což kvůli inflaci odpovídá dnešním necelým 40 miliardám. Kdyby to samé množství zlata jako tehdy prodala dnes, utržila by 170 miliard, tedy reálně – po zohlednění inflace – o nějakých 130 miliard více.
Češi věnovali své šperky včetně snubních prstenů
Zlatý poklad republiky představoval symbolický i ekonomický základ nově vzniklého Československa po roce 1918. Jeho hlavním účelem bylo podložit tehdejší měnu a zajistit její stabilitu. Iniciátorem celého projektu byl ministr financí Alois Rašín, který v roce 1919 vyhlásil dobrovolnou národní sbírku.
Lidé do ní masivně přispívali svými šperky, mincemi či snubními prsteny. Na oplátku dostávali pamětní diplomy nebo ocelové prsteny. Kromě darů od občanů, od nichž se vybralo přes 94 kilogramů zlata, tvořily poklad také nákupy na světových trzích, celní poplatky a podíl na dědictví po Rakousku-Uhersku.
Historie pokladu byla velmi dramatická, zejména v období druhé světové války. Před nacistickou okupací byla část rezerv převedena do Londýna, avšak pod nátlakem nacistů museli bankéři po březnu 1939 převést zlato pod správu německé Říšské banky. Po válce se o návrat drahého kovu vedly dlouhé diplomatické spory s Velkou Británií a USA, které zlato zadržovaly jako kompenzaci za znárodněný majetek.
K návratu zbývajících více než 18 tun zlata tak došlo až v roce 1982. Poslední významná kapitola se dopsala v roce 1998, kdy Česká národní banka většinu zlatých rezerv odprodala s argumentem, že se jedná o neefektivní aktivum. Tento krok dodnes vyvolává vášnivé debaty.
Zlato
Pod vedením guvernéra Aleše Michla, který stanul v čele centrální banky v roce 2022, ČNB zlato masivně nakupuje. Začala s tím v roce 2023 a od té doby postupně obnovuje národní zlatý poklad.
Na konci roku 2022 držela přibližně 12 tun zlata, o rok později už 30,7 tuny a ke konci roku 2024 celkem 51,2 tuny. V prosinci 2025 dosáhl objem zlata 71,6 tuny. Cílem ČNB je do roku 2028 zvýšit zásoby zlata na 100 tun.
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-cesko-skupuje-tuny-zlata-pocet-zlatych-cihel-chce-zpetinasobit-234859
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2616943
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cnb-ve-druhem-ctvrtleti-nakoupila-temer-sest-tun-zlata-ma-ho-4149-tuny/2545820
https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Ales-Michl-Zlato-nakupujeme-postupne-00001.-Necasujeme-trh
https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/zlato-cnb
https://sg.finance.yahoo.com/news/golds-blistering-rally-continues-past-022826201.html
https://www.reuters.com/world/asia-pacific/golds-blistering-rally-continues-past-5200-dollar-plunges-4-year-low-2026-01-28/
https://tradingeconomics.com/commodity/gold
