Jaký by měl být příští prezident? Ten současný se zatím těší vysoké důvěře

Nový souboj o Pražský hrad se odehraje v roce 2028. Od roku 2013 je hlava státu volena přímo. Proto není divu, že už teď se o příštích prezidentských volbách živě diskutuje.

Součástí nejnovějšího šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR byl blok otázek zaměřený na postavení a roli prezidenta České republiky. Dotazovaní vyjadřovali své názory na způsob volby, typ osobnosti, který vidí jako nejvhodnější pro výkon funkce hlavy státu, a také zapojení prezidenta do řešení konkrétních problémů.

Dále byly sledovány názory na pozici prezidenta ve vztahu k vládě, jakou by měl hrát roli při jejím jmenování a zda má mít právo odmítnout ministra navrženého premiérem. Veřejnost se vyjádřila také k žádoucí míře angažovanosti prezidenta v rámci zahraniční politiky.

Pokud jde o případné kandidáty pro příští volby, nejsledovanější postavou zůstává úřadující prezident Petr Pavel, který během svých cest po regionech na začátku roku opakovaně připustil, že uvažuje o obhajobě mandátu. Ještě se však prý definitivně nerozhodl. Svou případnou kandidaturu podmiňuje setrvávající podporou veřejnosti a dobrým zdravotním stavem, a to jak svým vlastním, tak i své rodiny.

„Rozhodně nechci být tak arogantní, abych si myslel, že za dva roky budu mít stejnou podporu, jakou mám dnes. A pokud bude zájem a bude dostatečně silná podpora, pak je samozřejmě namístě o tom uvažovat,“ řekl při návštěvě Prostějova.

Podle průzkumu CVVM Pavlovi důvěřují téměř dvě třetiny (62 %) dotázaných, což z něj činí přirozeného favorita, kolem něhož se začínají sjednocovat i některé politické subjekty. Představitelé opozičních stran, jako jsou ODS nebo STAN, již naznačili, že v případě Pavlovy kandidatury pravděpodobně nebudou stavět vlastního vyzyvatele, aby netříštili síly proevropského tábora.

Zcela odlišná situace panuje v řadách současné vládní koalice, kde se formuje strategie pro společného kandidáta hnutí ANO, SPD a Motoristů. Předseda ANO a premiér Andrej Babiš v lednu prohlásil, že on sám se již o post hlavy státu ucházet nebude, a místo toho volá po hledání osobnosti, která by dokázala spojovat společnost a nebyla nutně spjata s aktivní politikou.

Objevují se spekulace o Karlu Havlíčkovi (ANO). Často se také hovoří o možnosti nominovat ženu, přičemž v této souvislosti bývá zmiňována Alena Schillerová (ANO). Pozornost poutá také Filip Turek (Motoristé), poslanec a neúspěšný kandidát na ministra.

Současnému prezidentovi zatím nahrává masová podpora části obyvatel. V únoru jeho příznivci dvakrát demonstrovali, aby Pavla podpořili v jeho sporu s vicepremiérem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé).

První demonstrace se odehrála v neděli 1. února. Lidé, kteří dorazili na shromáždění spolku Milion chvilek, zaplnili pražské Staroměstské náměstí a také spodní část Václavského náměstí. Podle organizátorů se sešlo až devadesát tisíc účastníků.

Demonstrovalo se i v dalších městech. Pavlovi příznivci přišli vyjádřit své názory například v Hradci Králové, Pardubicích, Zlíně, Vrchlabí, Jeseníku, Uherském Hradišti či Třeboni. Náměstí Republiky před Východočeským divadlem v Pardubicích bylo ze tří čtvrtin plné, řečníkům a zpěvákům tu naslouchaly stovky demonstrantů.

Na řadě míst po celé České republice se demonstrovalo i o čtrnáct dní později. Akci pod heslem „Stojíme za prezidentem“ opět zorganizoval spolek Milion chvilek. Zapojilo se do ní přes čtyři sta měst, obcí i menších vesnic, včetně několika míst v zahraničí.

V Praze se žádné shromáždění nekonalo. Organizátoři vyzvali obyvatele hlavního města, aby podpořili akce v menších městech a obcích po celé zemi.

Na náměstí Svobody v Brně se sešlo osm až devět tisíc účastníků. Zaplněné bylo také Horní náměstí v Olomouci před orlojem, dále Masarykovo náměstí v Ostravě, náměstí Republiky v Plzni či hlavní náměstí v dalších krajských městech jako České Budějovice, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Liberec, Pardubice nebo Zlín.

V menších městech a obcích se často scházely stovky lidí. Například v Třeboni přišlo asi čtyři sta osob.

Účastníci hlásili převážně klidný průběh, ačkoliv v některých městech, například v Ostravě, se objevili i odpůrci prezidenta Pavla. Na Masarykově náměstí v moravskoslezské metropoli se objevila skupina přibližně 15 lidí, kteří pískali a dávali najevo svůj nesouhlas.

Lidé nespokojení se současnou hlavou státu dorazili také na další místa. K fyzickým střetům však nedošlo.

Akce reagovaly na spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a Petrem Macinkou (Motoristé sobě), vicepremiérem a ministrem zahraničí. Prezident označil některé jeho postoje a vzkazy za nepřijatelné vydírání.

Organizátoři však zdůrazňovali, že nejde jen o osobu prezidenta, ale také o obranu demokratických principů, veřejnoprávních médií a bezpečnostních zájmů Česka. Shromáždění navázala na stále ještě probíhající petici „Stojíme za prezidentem“, kterou zatím podepsalo přes 780 tisíc signatářů.

Milion chvilek svolává další demonstraci na 21. března. Odstartovat má v 15:00 na Letné.

Zdroje: Volby, Seznam Zprávy, CVVM– Postoje k prezidentskému úřadu, Hospodářské Noviny, CVVM– Důvěra českým vrcholným politikům, Seznam Zprávy – Na prezidenta už kandidovat nebudu, oznámil Babiš, ČT, CNN, Novinky, Deník, Stojíme za prezidentem, Milion chvilek.