Když transparentnost požadujeme po Babišovi, můžeme ji chtít i po Pavlovi

Zamyšlení o transparentnosti publikoval na sociální síti X Jiří Lobkowicz. „Když ji požadujeme po Babišovi, máme právo ji požadovat i po prezidentu Pavlovi,“ uvedl šlechtic a známý kritik Andreje Babiše.

Podotýká, že v posledních měsících se objevily nové archivní dokumenty z bývalé Zpravodajské správy Generálního štábu (ZS GŠ), které ukazují, že Petr Pavel absolvoval v letech 1988–1989 kurz. A ten nesl prvky zpravodajské a agenturní přípravy. „Dokumenty o tom mluví otevřeně — například hodnotí jeho ‚předpoklady pro zvládnutí agenturní práce‘. Neexistují žádné důkazy, že by byl ‚dvojitým agentem‘, ani že by byl nasazen v terénu. To je důležité říct,“ zdůraznil Lobkowicz.

Ale zároveň je podle něj zřejmé, že některé detaily o povaze kurzu se rozcházejí s tím, jak prezident Pavel o své minulosti dlouhodobě veřejně mluví.

Dále se Lobkowicz věnuje tomu, co ukazují dostupné archivní materiály. „Historik Petr Blažek (ÚSTR) zveřejnil dokument z února 1990, který popisuje Pavlovo studium na Zpravodajské správě Generálního štábu (ZS GŠ). Dokument hodnotí Pavla jako velmi schopného pro ‚agenturní přípravu‘, včetně práce s legendami a informátory. Kurz měl trvat tři roky (od roku 1988), což je v rozporu s některými dřívějšími veřejnými tvrzeními prezidenta,“ uvedl na síti X.

Dokumenty podle Lobkowicze neprokazují, že by Pavel vykonával operativní špionáž nebo byl dvojitým agentem. Ukazují především přípravu, nikoli praktické nasazení.

Nejasné však zůstává, jaké konkrétní úkoly měl Pavel po dokončení kurzu plnit, proč nebyly některé dokumenty dostupné již dříve a zda byla dřívější prezidentská komunikace o charakteru kurzu úplná a přesná.

Napsal také: „Neútočíme – požadujeme stejný standard otevřenosti, jaký požadujeme u Andreje Babiše, ministrů vlády či dalších politiků. Potřebujeme jasné odpovědi na základní otázky: Co přesně obnášel Pavlův kurz? Jaké úkoly měl po něm vykonávat? Proč některé dokumenty vyprávějí jiný příběh, než který známe z veřejných vyjádření?“

Lobkowicz uvádí, že transparentnost posiluje důvěru – a prezident musí být první, kdo ji naplňuje. „Tyto skutečnosti automaticky neznamenají vinu, zradu ani operativní činnost v terénu. Ale znamenají něco jiného: část prezidentovy minulosti není doposud veřejně srozumitelně vysvětlená. Jeho vlastní výklad některých období se rozchází s jazykem archivních dokumentů,“ napsal na síti X.

Taková situace si podle něj žádá otevřenou debatu – nikoli hysterii. Vysvětluje také, proč o tom mluví teď. „Protože se objevily nové materiály (např. hodnotící dokument z února 1990). Tyto dokumenty nebyly veřejné 30 let kvůli lhůtám archivního zpřístupňování. Není to tedy ‚staré téma‘, ale nová fakta,“ objasnil politik.

Debata o minulosti hlavy státu není útok na státnost, pokud je vedena klidně, věcně a bez konspirační rétoriky. „Právě naopak — transparentnost posiluje důvěru, nikoli ohrožuje demokracii. Pokud jsme jako společnost schopni velmi detailně zkoumat minulost Andreje Babiše (StB, OLAF, Čapí hnízdo, střet zájmů), je logické a férové požadovat stejný standard i u prezidenta. Není v pořádku mít dvojí metr,“ napsal Lobkowicz.

Zdůraznil, že neodsuzuje, nepoužívá silná slova, pouze žádá stejné minimum transparentnosti od všech, a to úplné zveřejnění archivních materiálů týkajících se kurzu ZS GŠ, jednoznačné vysvětlení nesrovnalostí mezi archivními dokumenty a veřejnými výroky prezidenta a také zavedení jednotného standardu transparentnosti pro všechny vysoké ústavní činitele.

„Proč je to důležité?“ ptá se politik. Veřejnost má podle něj právo chápat pozadí klíčových lídrů země. Důležité je také zabránit vzniku konspiračních teorií. „Posilujeme politickou kulturu, nikoli ji boříme. Nastavujeme jednotná pravidla pro všechny — bez ohledu na politické sympatie. To je normální západní standard,“ uzavřel curyšský rodák.

Později však svůj příspěvek ze sociální sítě odstranil.

Jiří Lobkowicz je český politik a podnikatel narozený roku 1956 ve Švýcarsku. Pochází z knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkowiczů. Po pádu komunistického režimu se v roce 1990 přestěhoval do Československa, přijal občanství a v restituci získal rodový majetek, včetně zámku Mělník a rozsáhlých vinic, jejichž správě se věnuje. V politice byl aktivní zejména po návratu do staré vlasti. Působil jako místopředseda Unie svobody a v roce 2001 založil a vedl stranu Cesta změny. Vystudovaný finančník a bankéř je známý jako kritik ruského režimu a zastánce transatlantické spolupráce, přičemž jeho příspěvky na síti X se často vyjadřují k aktuálnímu dění v české a mezinárodní politice. Je také aktivní v Řádu maltézských rytířů.

Zdroje: Jiří Lobkowicz, X; https://www.historickaslechta.cz/media/files/pdf/17-lobkowicz-melnik_2017-09-23.pdf