Rysí kocour Bardi přešel ze Šumavy do Krušných hor. V Německu čekají samice

V české krajině se odehrál unikátní přírodopisný příběh, který posunul hranice dosavadního poznání o mobilitě a schopnostech rysů ostrovidů. Hlavním hrdinou tohoto putování se stal mladý rysí samec pojmenovaný Bardi, jehož cesta ze Šumavy až do Krušných hor se zapsala do historie jako nejdelší zdokumentovaný přesun rysa na našem území.

Bardi byl poprvé zachycen fotopastmi jako kotě před dvěma lety na Šumavě. Jako každý mladý samec musel po osamostatnění od matky opustit rodné teritorium a najít si vlastní životní prostor, kde by mohl založit novou dynastii.

Jeho cesta za hledáním domova však byla svou délkou i náročností zcela výjimečná. Vzdušnou čarou urazil vzdálenost přibližně 160 kilometrů. Ovšem skutečná trasa v členitém terénu byla mnohonásobně delší. Během své pouti musel Bardi překonávat řadu nebezpečných překážek vytvořených člověkem. Především frekventované silnice představují velké riziko.

Bardi se narodil v oblasti Hartmanic na jaře 2024 rysici Suryi jako jedno ze tří koťat. Samice pocházející z oblasti mezi Kašperskými Horami a Vacovem se na Hartmanicku trvale usadila v roce 2020. V květnu téhož roku přivedla na svět první kotě a od té doby si radosti mateřství užívala každoročně.

Společně s matkou a sourozenci Bardi žil na Šumavě skoro rok až do doby, než se všichni tři mladí vydali hledat vlastní místo pro život. „Letos v únoru se rys Bardi začal objevovat na fotopastech v Krušných horách, a to v širším okolí saského města Eibenstock a v přilehlých oblastech na naší straně hranice. Když jsme porovnávali fotografie německých kolegů s našimi, našli jsme shodu a mohli jsme potvrdit, že se jedná o rysa narozeného na Šumavě, který doputoval až tak daleko,“ vysvětlila Elisa Belotti, zooložka Správy NP Šumava.

Vzácného kocourka zaznamenaly nejdříve fotopasti Správy národního parku Šumava, Hnutí DUHA Šelmy a místních mysliveckých spolků, které na monitoringu spolupracují. Do loňského února žil na Hartmanicku s matkou a sourozenci, v červenci ho zachytily fotopasti na Klatovsku a následně zamířil směrem ke Krušným horám.

Jedná se o první doložený případ přirozené migrace rysa ze Šumavy do Krušných hor a zároveň o nejdelší zmapovaný přesun rysa v České republice. „Domníváme se, že se přesouval především lesnatým pásem podél západní hranice. Každopádně je malým zázrakem, že Bardi ve zdraví prošel celou Českou republikou z jihu na sever, protože rysům se stávají osudnými zejména frekventované silnice a železnice, ale také „neviditelné bariéry“ v podobě pytláctví,“ upozorňuje Josefa Krausová, terénní pracovnice Hnutí DUHA Šelmy.

Pokud se Bardi usadí v oblasti saského Eibenstocku, mohl by posílit zdejší nově se utvářející populaci. V roce 2022 zde totiž Svobodný stát Sasko inicioval projekt RELynx.

V rámci tohoto projektu přírodovědci vypustili do volné přírody sedm rysů, z toho tři samice a čtyři samce, jednoho z nich bohužel srazilo auto. „Jisté je, že krajina Krušných hor nabízí rysům ideální prostředí – především dostatek kořisti v podobě srnčí a jelení zvěře – a kompaktní lesnaté území, kde mohou rysové najít vhodné podmínky pro rozmnožování,“ sdělila Krausová.

Bardiho úspěšný přesun je důkazem neuvěřitelné adaptability těchto samotářských lovců. Skutečnost, že rys dokázal přejít přes hustě osídlenou středočeskou krajinu až na hřebeny Krušných hor, dává ochráncům přírody naději na přirozené propojování izolovaných populací a zvyšování genetické rozmanitosti druhu.

Příběh rysa Bardiho byl detailně zmapován díky široké spolupráci odborníků a dobrovolných ochránců přírody. Právě sdílení dat z fotopastí napříč různými regiony pomohlo identifikovat konkrétního jedince podle unikátních skvrn na srsti, které slouží podobně jako lidské otisky prstů. Bardiho rekordní cesta podtrhuje význam ochrany volné krajiny a budování funkčních biokoridorů, které umožňují velkým savcům bezpečný pohyb českou přírodou.

Ochránci přírody upozorňují, že na příběhu rysa Bardiho se jasně ukazuje, jak nezbytný je kvalitní a dlouhodobý monitoring, do kterého jsou zapojené nejen správy chráněných území, národní parky a Agentura ochrany přírody a krajiny, ale také nevládní organizace a lesnická, myslivecká a místní veřejnost. „Bez takového monitoringu a bez široké spolupráce bychom neznali stav populace, natož osudy jednotlivých rysů. Jen díky podrobným údajům z monitoringu lze objevit a ověřit mimo jiné i taková jedinečná a důležitá zjištění, jako jsou dálkové migrace rysích jedinců,“ zdůraznil zoolog Správy NP Šumava Luděk Bufka.

Zajímavý je také osud Bardiho bratra Ondřeje, jehož fotopasti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i ALKA Wildlife zachytily loni v květnu v Brdech. Migraci mladých rysů ze Šumavy do Brd od roku 2013, odkdy je celé území sledováno pomocí fotopastí, zoologové zaznamenávají pouze ojediněle. „Rys označený jako B913 je za tu dobu třetím rysem, který do Brd prokazatelně ze Šumavy dorazil. V roce 2021 navštívil Brdy rysí samec Alfons, původně ze Lhenicka. Před ním byl v roce 2018 zaznamenán rys Fabián, který sem doputoval z Kašperskohorska. Všichni tři rysové tedy pocházejí z česko-bavorsko-rakouské rysí populace, která obývá jihozápadní Čechy,“ uvedla Tereza Mináriková z organizace ALKA Wildlife.

O Ondřejově dalším osudu zatím není nic bližšího známo. Dosud se žádný rys v Brdech trvale neusadil, protože se tam zatím vždy vydal jen mladý samec a chyběla mu rysí samička.

Mladé rysí samice mají řadu možností obsadit teritoria přímo na Šumavě a v Pošumaví a nejsou tedy motivovány migrovat na větší vzdálenost. „Bez přítomnosti partnerky, se kterou by se mohl rozmnožit, nejsou Brdy pro rysí samce atraktivní, ačkoli tu jinak mají vhodné životní podmínky. Lze proto předpokládat, že rys B913 bude dál pokračovat v cestě, nebo se vrátí zpět, stejně jako před ním Fabián a Alfons,“ objasnil loni v říjnu Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy.

Po Ondřejovi Brdy navštívil ještě jeden rys ze Šumavy, narozený v roce 2024 samičce Malu. Loni v červnu ho zachytily fotopasti v Národním parku Bavorský les. V červenci se rys pohyboval v Plánickém koridoru, který spojuje Šumavu a Brdy. Od konce srpna pobýval v Brdech, kde ho zachytily fotopasti Alka Wildlife i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Vzdušnou čarou tak urazil asi 80 km, ve skutečnosti mohl ujít i dvojnásobek. V Brdech zůstal do konce prosince. Poté se ale vrátil zpátky na Šumavu. Od konce ledna se opět pohybuje v okolí Nýrska v NP Šumava.

To, zda budou rysové v Brdech někdy žít trvale, záleží především na tom, jak se bude těmto krásným zvířatům dařit na česko-bavorsko-rakouském pomezí. „Až bude tato populace dostatečně silná, mladí rysové začnou ve větší míře vyhledávat vhodná teritoria i v okrajových oblastech, jako je území Brd. Zatím ovšem česko-bavorsko-rakouská populace stagnuje, počty zvířat se dlouhodobě nezvyšují. Důvodem je pravděpodobně pytláctví, ale v nemalé míře bohužel také střety na silnicích,“ dodala Krausová z Hnutí DUHA Šelmy.

Rys ostrovid (Lynx lynx) je jednou ze dvou našich původních divoce žijících kočkovitých šelem. Plachý, samotářsky žijící rys loví menší kopytníky, jako jsou srnci, méně pak kolouchy a laně, selata divokých prasat, hlodavce nebo lišky. Svou kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy. Vyniká bystrým zrakem, ale také sluch má výtečný.

Navzdory vhodným podmínkám ve většině našich pohoří trvale osidluje pouze Beskydy a Javorníky, Šumavu a Pošumaví, Novohradské hory a Český les. Většímu rozšíření brání především ilegální lov, ale také stále častější střety na silnicích.

Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je rys chráněným druhem a je klasifikován jako silně ohrožený. Není tedy dovoleno usmrcovat jedince ani zasahovat do jejich biotopů.

Česko-bavorsko-rakouská rysí populace čítá v současnosti zhruba 130 jedinců starších jednoho roku a každoročně se narodí asi 60 až 70 koťat. Právě ta se ve věku jednoho až dvou let často vydávají na delší cesty.

Rys ostrovid se původně vyskytoval na všech větších lesních a lesostepních územích Evropy. V Sasku před zahájením projektu RELynx žil ve volné přírodě naposledy před téměř třemi sty lety. Poslední kus byl zastřelen v roce 1743 u obce Hinterhermsdorf.

První zvířata byla v rámci projektu RELynx Sasko vypuštěna na jaře roku 2024 do státního lesa Eibenstock. Do roku 2030/2031 by mělo v Krušných horách najít svůj nový domov až dvacet rysů. Nově vypuštěná zvířata mají fungovat jako pojítko mezi stávajícími dosud izolovanými populacemi v pohoří Harz a populacemi na bavorsko-česko-rakouském území, tzn. propojit je a zabezpečit genetickou výměnu.

Zdroje: Hnutí DUHA Šelmy, CHKO Brdy, CHKO Brdy, Šelmy, Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii Drážďany, Sachsen.de.