Smíření, nebo neúcta? Chystaný sjezd landsmanšaftu v Brně stále jitří emoce

Hlavní program 76. sudetoněmeckého dne se uskuteční o svatodušním víkendu od pátku 22. května do pondělí 25. května, doprovodné akce odstartují již ve čtvrtek 21. května. Sněm potomků sudetských Němců se poprvé v poválečné historii odehraje na českém území. Místem konání se stane Brno.

Moravská metropole má historické vazby s německojazyčným obyvatelstvem. Po válce bylo město spjato s tragickými událostmi takzvaného brněnského pochodu smrti.

Na sjezd se chystají stovky až tisíce sudetoněmeckých krajanů a jejich potomků v čele s nejvyšším představitelem Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndem Posseltem. Hlavním partnerem a organizátorem na české straně je spolek Meeting Brno.

Podle Posselta bylo již koncem března závazně rezervováno zhruba tisíc lůžek, přičemž pozvánky se tou dobou teprve rozesílaly. Očekává se však, že celkový zájem a konečný počet účastníků, kteří do Brna dorazí, bude mnohem vyšší. Odhady u sjezdů tohoto typu zmiňují tisíce návštěvníků včetně českých a mezinárodních hostů. Bavorská vláda sjezd podpoří částkou 850 tisíc eur (kolem 21 milionů korun).

Zatímco organizátoři a zastánci akce poukazují na příležitost k dialogu, smíření a budování mostů v rámci sjednocené Evropy, u části veřejnosti plány na setkání landsmanšaftu na našem území stále vyvolávají spíše obavy, skepsi či ostrý nesouhlas. Odpůrci dokonce chystají protesty.

„Mnoho lidí mezi Čechy i mezi sudetskými Němci vidí jen vlastní utrpení, proto jsme se dlouho nikam neposunuli. Nyní naštěstí na obou stranách existuje mnoho lidí, kteří nevidí jen vlastní utrpení. Před 25 lety jsem u vás v televizi v pořadu Naostro řekl, že žádám český národ o odpuštění za podíl sudetských Němců na nacistických zločinech,“ řekl šéf sudetoněmecké organizace.

Třikrát prý položil květiny v Lidicích, víckrát v Terezíně, vedl i dialog s členy Klubu českého pohraničí. „Je smutné, že to řada lidí nevidí. Naše sudetoněmecké utrpení bude uznáno a zpracováno tehdy, uznáme-li a zpracujeme utrpení Čechů. Je třeba říci, že nejdřív došlo ke zločinům nacistů a až pak k vyhnání, ale to jsme nikdy nepopírali,“ tvrdí Posselt.

Některé body programu jsou umístěny na symbolická místa ve městě, jako je páté nástupiště hlavního nádraží, odkud z Brna odjížděly transporty a kde proběhne pietní setkání a zahájení festivalu ve čtvrtek 21. května. „Vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení zde uctí památku obětí holokaustu spolu s Nickem Wintonem, synem sira Nicholase Wintona, a tzv. Wintonovými dětmi Evou Paddock a Milenou Grenfell-Baines. Setkání proběhne s respektem k místu i památce těch, kteří odsud odjížděli,“ ujišťují organizátoři.

V Kaunicových kolejích mají být připomenuty oběti národního socialismu. „Kaunicovy koleje v Brně patří k místům, která v sobě nesou těžkou historii let 1939–1945. Za nacistické okupace zde byli vězněni a vyslýcháni lidé z Brna i širšího regionu a mnozí z nich se odsud už nevrátili. Toto místo je proto silným symbolem útlaku, násilí a zmařených životů. Utrpení na tomto místě ale pokračovalo i po válce až do srpna 1945, jen v jiném kontextu. Památku obětí uctíme za účasti našich hostů z Německa pietním aktem, kterým společně symbolicky uzavřeme sobotní Pouť smíření. Program bude v češtině a němčině, konsekutivní tlumočení je zajištěno,“ stojí v programu. Pietní vzpomínka je plánovaná na pondělí 25. května.

Diskuse a kulturní akce se odehrají v různých brněnských sálech a veřejných prostorách. Vyvrcholením festivalu má být sobotní Pouť smíření.

„Již po dvacáté prvé se vydáme po stopách více než dvaceti tisíc Brňanů, kteří byli před 81 lety hnáni směrem k rakouským hranicím. Zatímco práceschopní muži museli zůstat ve městě na nucené práce, do průvodu byly nahnány ženy, děti a starci. Na cestě a v následujících dnech a týdnech útrapám podlehlo nejméně 1700 z nich,“ uvádějí organizátoři.

U příležitosti loňského osmdesátiletého výročí přiblížila tehdejší události nedobrovolná účastnice pochodu smrti Maria Pekařová. „Jedna stará paní klesla vysílením. Náš průvodce na ni řval a ona ho se sepjatýma rukama prosila, ať ji nechá chvíli odpočinout. Vzal pušku a pažbou ji praštil po hlavě. Určitě ji zabil,“ sdělila pamětnice, které v roce 1945 bylo pouhých sedm let.

U Pohořelic viděla, jak nějaká paní sedí u mostu s malým dítětem v náručí a něco říká mladému průvodci. „Něco řval, pak jí vyrval dítě z ruky a hodil ho do řeky,“ vzpomínala žena, kterou hrůzný zážitek pronásledoval ještě po desetiletích.

Před jedenácti lety brněnští zastupitelé přijali Deklaraci smíření a společné budoucnosti. „Od roku 2015 putujeme symbolicky proti směru historického pochodu, tedy od hromadného hrobu v Pohořelicích zpět do zahrady augustiniánů na Starém Brně. Také letošní Pouť bude jedinečným zážitkem a příležitostí pro neopakovatelná setkání. Akce se zúčastní rodiny pamětníků i osobnosti veřejného života z České republiky, Německa a Rakouska. Formou stánků se představí a  doprovodný program nabídnou organizace činné na poli česko-německých a česko-rakouských vztahů. Informace pro účastníky poutě budou podávány česky a německy,“ objasňuje Meeting Brno.

Účastníci se mohou k průvodu libovolně přidat či se od něj odpojit díky zvláštním autobusovým linkám, které budou po celou dobu kyvadlově jezdit podél trasy.

Ne každý však plánovanou akci v moravské metropoli vítá. S konáním sjezdu landsmanšaftu v Brně nesouhlasí Josef Skála, představitel konzervativního křídla KSČM. „Leckdo argumentuje tím, že dnešní generace se narodila až po válce a že ji nelze vinit z toho, co se odehrálo v roce 1938. To je samozřejmě pravda. Já respektuji, že nikdo nemůže za svůj rodokmen. Na druhé straně, kdyby chtěli pánové Bernd Posselt a spol. být tím, co o sobě prohlašují, tak by museli dělat něco úplně jiného. Museli by zaprvé jít do spolkového kancléřství, zabušit na vrata a říct: ‚Zaplaťte konečně Čechům ty reparace.‘ To nikdy neudělali a neudělají. Zadruhé by nesvolávali sjezdy v Brně, ale pozvali by nás třeba do Mnichova. A tam bychom velmi seriózně rozebírali, jak je možné, že skupina zfanatizovaných Němců v pohraničí u nás dokázala sehrát tak efektivní roli páté kolony pro krok, který byl startem druhé světové války. Němečtí generálové ve dnech Mnichova si vůbec nebyli jistí, jestli na to mohou jít silou. Jsou o tom záznamy,“ tvrdí Skála.

Československá armáda podle něj vůbec nebyla bezbranná, ale sbory sudetoněmeckých dobrovolníků vraždily policisty, četníky, dokonce manželky členů Finanční stráže i pošťáky. „Vyvíjeli teror, ti lidé sehráli klíčovou roli. Bez této páté kolony by Mnichov nebyl možný. Sladká Francie i hrdý Albion by museli kličkovat jinak, kdyby tohle nebylo,“ soudí krajně levicový politik.

Landsmanšaft podle něj nemá zájem analyzovat, co se stalo. Řečem, že vysídlení Němci nechtějí vrátit majetky, prý nevěří. Sudetští Němci podle něj hovoří o tom, že země, která stále uchovává v platnosti Benešovy dekrety, nepatří do Evropské unie.

„Jeden z nich říkal, že majetky, které jsme jim údajně ukradli, zůstávají ze 71 procent v rukou státu, a tím pádem je administrativně jednoduché, abychom jim je vrátili… Museli by říct, že na věčné časy nebudou nikdy uplatňovat žádné majetkové nároky, a naopak se zaslouží o naše odškodnění. Kolik potomků často významných nacistů se dokázalo vymezit vůči svému rodokmenu?“ ptá se Skála.

Tvrdí, že mezi zakladateli landsmanšaftu byl jediný antifašista Wenzel Jaksch, jenž také odešel do emigrace. „Dostal se tam do střetu s Edvardem Benešem, protože si přál, aby po válce zůstala naše republika v pomnichovských hranicích. To byl naprosto nepřijatelný požadavek,“ míní komunista.

Padesát tisíc sudetských Němců se podle Skály nechalo zapsat do jednotek SS a půl milionu do Wehrmachtu. Vyprávěl o „německy mluvící páté koloně“, která sehrála „hnusnou roli“ za okupace. Za protektorátu se podle jeho slov sudetští Němci mnohdy ocitli v pozici donašečů. Uměli totiž česky, a tak často hráli klíčovou roli při výsleších odbojářů v mučírnách gestapa. „Ať se za to omluví,“ vyzval Skála.

Zdůraznil, že kdyby se striktně postupovalo podle postupimské konference a podle pařížské konference, která následovala v témže roce, tak by československý stát mohl s těmi, kdo chtěli do Říše, naložit úplně jinak. Zmínil trestní zákoník a velezradu.

„Tady by se musely stavět nové věznice. Desetitisíce, možná statisíce Němců by byly na dlouhé roky uvězněny. Oni dostali šanci vzít si balíček a vyrazit do Německa. A nic se jim nestalo. Bylo to obrovsky humánní řešení. Nechť nám poděkují, že jsme je nechali odejít, aniž by museli za katr. Často by byly i hrdelní tresty,“ domnívá se ortodoxní marxista.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky přijala usnesení, ve kterém vyzdvihuje význam Česko-německé deklarace podepsané 21. ledna 1997, ocenila dosaženou úroveň česko-německých vztahů a vyjádřila odhodlání se na jejich rozvoji nadále aktivně podílet. Zároveň však konstatovala, že některé politické aspekty Sudetoněmeckého hnutí jsou v českém historickém a společenském kontextu spojeny s důsledky nacistické okupace a s následným poválečným uspořádáním. Proto dodnes představují mimořádně citlivé téma.

Sněmovna také vyjádřila nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky, odsoudila jakékoliv projevy historického revizionismu, relativizace nacistických zločinů a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání České republiky. Zdůraznila význam ochrany historické paměti, úcty k obětem nacismu a zachování společenského smíru a vyzvala organizátory, zejména spolek Meeting Brno a vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby od konání akce na území České republiky upustili.

Pro bylo 73 poslanců, proti nikdo. Po přijetí usnesení následoval potlesk v sále.

Opozice se jednání nezúčastnila. „To, co předvádí vládní koalice ve Sněmovně, je ostudné. Andrej Babiš dlouhodobě vypráví, jak má parlament ‚makat‘, a pak používá dolní komoru k tomu, aby rozpoutala nenávistné představení. Naše argumenty už zazněly a nemá smysl vládu v tomto trapném divadle dále podporovat,“ okomentoval jednání expremiér Petr Fiala (ODS).

Předák sudetských Němců Posselt reagoval slovy: „Celé to je fraška, karikatura parlamentarismu.“ Zdůraznil, že sjezd se v Brně konat bude. „Pokud se odpůrci budou držet českých zákonů a pokojně protestovat, pak to respektuji. Ale měli by respektovat to, že i my máme demokratická práva,“ dodal organizátor akce.

Na usnesení poslanců odpověděl také spolek Meeting Brno. „Je náročné sledovat, jak proti nám hlasuje Sněmovna. Nahromaděnou nenávist ale vyvažuje pozitivní vlna vašich komentářů a podpory,“ uvedl na svém facebookovém účtu a zveřejnil jména známých osobností, které jeho aktivity podporují. Má mezi nimi být například hokejista Dominik Hašek, kněz Tomáš Halík, politik Petr Pithart, spisovatelka Kateřina Tučková, spisovatel Milan Uhde, umělkyně Kateřina Šedá, herečka Sarah Haváčová, spisovatel Jiří Padevět nebo syn zachránce českých dětí Nicholase Wintona Nick.

Organizátoři festivalu také informovali, že na Svatém Hostýně přijali požehnání od arcibiskupa Stanislava Přibyla pro tým Meeting Brno i pro všechny, kteří letos přijedou. „Obrovské díky panu arcibiskupovi za podporu, za slova o česko-německém smíření a za iniciativu Rok smíření, kterou vyhlásil pro rok 2026 v Litoměřické diecézi. Je pro nás důležitým povzbuzením v tom, že stavět mosty má smysl,“ uvádí Meeting Brno.

Zdroje: Sudetoněmecký spolek, Novinky, Meeting Brno, SZ, Reflex, PL, PSP, PSP, Petr Fiala, Meeting Brno, FB, ČT, MB.