Článek
Edvard Beneš byl politik, diplomat a druhý prezident Československa. Do úřadu nastoupil v roce 1935 po Tomáši Garrigueovi Masarykovi, za jehož vlády působil jako ministr zahraničí. Setrval v něm do roku 1938. Znovu byl prezidentem v letech 1946 až 1948.
Vzdělání
Narodil se 28. května 1884 v Kožlanech. Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde ho vyučoval také T.G. Masaryk. Získal i vzdělání ze zahraničí včetně sociologie a politologie na prestižní Sorbonně v Paříži. Jeho první pracovní kroky ho přivedli zpět na svou alma mater a na Filozofické fakultě nějakou dobu sám učil sociologii a získal zde docenturu.
Vztah s Masarykem a Maffie
Brzy po návratu se přidal k Masarykově skupině a v dubnu 1900 stál spolu s ním a dalšími příznivci u zrodu Realistické strany, která požadovala demokratizaci státu postavenou na vědeckých poznatcích.
V roce 1914 odešel Masaryk do britského exilu. Mezitím Beneš zorganizoval protirakouskou odbojovou skupinu známou jako Maffie, skrze níž zůstávali exilanti v kontaktu s děním v rodné zemi. O rok později opustil Prahu i Beneš a usadil se v Paříži. K Benešovi a Masarykovi se roku 1916 přidal Milan Rastislav Štefánik a trojice založila Československou národní radu, která měla za cíl osamostatnění Československa.
Ministr zahraničí
Když byla 14. října 1918 ve Francii vyhlášena dočasná československá vláda, Beneš se chopil funkcí ministra zahraničí a vnitra. Zpět do rodné země se vrátil roku 1919, kdy už byl ministrem zahraničí v uznávané vládě.
Prezidentský úřad a abdikace
Dne 18. prosince 1936 se stal poprvé prezidentem, ale v úřadu dlouho nesetrval. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 abdikoval a znovu odešel ze země, tentokrát do Londýna a pak do USA. V červenci 1940 se stal prezidentem v exilu. Jako skutečný prezident působil opět v poválečné době, 15. února 1948 však jmenoval komunisty do vlády. O několik měsíců později opět odstoupil z funkce. Zemřel 3. září 1948 v Sezimově Ústí, kde byl pohřben.
Oddaná manželka
Jeho manželka byla Hana Benešová (rozená Anna Vlčková), která mu byla vždy po boku. Seznámili se během studia na Sorbonně a roku 1909 se vzali ve vinohradském kostele sv. Ludmily. Během působení v odboji Hana připravovala šifrované zprávy, což se provalilo a nějakou dobu strávila ve vězení ve špatném zdravotním stavu. S manželem se setkala až po 3 letech, po vyhlášení Československé republiky. Ani pak ale nebyla situace snadná. Částečně jí pomáhalo přátelství s Alicí Garrigue Masarykovou, dcerou Masaryka.
Děti po sobě nezanechal
Benešovi spolu nikdy neměli děti, přestože po nich Hana toužila. Alespoň se často starala o synovce Jiřího Vlčka. Po manželově smrti zůstala ve vile v Sezimově Ústí a pečovala o jeho pozůstalost. Sledovala ji Státní bezpečnost. Zemřela 2. prosince 1974 a byla pohřbena vedle Edvarda Beneše.
Co byly Benešovy dekrety
Během působení v exilu za 2. světové války vydával Beneš ze zahraničí zákony. Některé z nich jsou dodnes kontroverzní.