Článek
Pozice amerického prezidenta v roce 1938
Prezident Roosevelt si jako jeden z mála světových státníků uvědomoval nebezpečí plynoucí ze vzestupu Hitlerova diktátorského režimu. Americká pozice byla ale ve 30. letech naprosto jednoznačně ukotvena v politice izolacionismu. Prezidentovi blízká nebyla, musel ale respektovat vůli amerického Kongresu a celé tehdejší společnosti.
USA se v druhé polovině 30. let navíc nacházely ve stavu ekonomické pokračující krize. Mračna stahující se nad Evropou sledoval Roosevelt s velkými obavami, ale současně věděl, že Ameriku do případné evropské války zatáhnou nemůže. Na to by jeho politická síla nestačila. Rozhodně, ne v případě, kdy by šlo „jen“ o Československo.
Předchozí text nemá za cíl naznačit, že by snad Roosevelt osobně chtěl válčit kvůli Československu, jde spíše o vysvětlení kontextu, ve kterém musel dělat svoji zahraniční politiku. Americká veřejnost sice podporovala Československo v jeho sporu s Hitlerem a ve stejném duchu se vyjadřovala i vláda. Když ale Edvard Beneš žádal Roosevelta o přímou politickou podporu, konkrétně o to, aby USA zatlačily na Británii a vyzvaly ji k vojenské podpoře Československa, Roosevelt to neudělal, respektive ani udělat ani nemohl. Sám se potom mimo záznam vyjadřoval jasně v tom smyslu, že „Britové a Francouzi předhodili Československo psům“, konkrétní pomoc ale nabídnout nemohl.
Jak Roosevelt promluvil do mnichovské krize
Do celého sporu přesto promluvil, a to poměrně významně. Napsal totiž dva dopisy Adolfu Hitlerovi. V tom prvním jej vyzýval k mírovému řešení, v tom druhém potom navrhoval uspořádání konference. Nebyl jediný, přesto ale jeho dopis vlastně předznamenal konferenci mnichovskou. Nutno ale podotknout, že podle Roosevelta se měla konat na neutrální půdě a Československo v ní samozřejmě mělo mít své místo.
Podruhé a nejvýznamněji potom Roosevelt promluvil do mnichovské krize dne 26. září 1938, tedy v době, kdy byla situace nejnapjatější. Edvard Beneš dostal od Roosevelta telegramv němž jej americký prezident žádal, aby Československo neopouštělo jednací stůl a až do konce se snažilo dosáhnout mírového řešení a vyhnout se válečnému konfliktu.
Edvard Beneš se tímto telegramem cítil oprávněně uražen, a to ze dvou důvodů. Jednak platilo, že Československo celou dobu jednalo a pokoušelo se najít konstruktivní řešení. Ještě hůře ale Edvard Beneš nesl fakt, že Roosevelt v telegramu vůbec nerozlišoval mezi oběma stranami krize, jako by na té československé nebyla morální převaha (v tomto smyslu také zformuloval svoji odpověď). Mimochodem, nepřipomíná vám to něco ze současnosti? Ale zpět do roku 1938.
Beneš se po válce k tomuto telegramu vrátil ve svých pamětech. Zmínil tam uvedené výtky, současně ale uznal, že telegram byl zaslaný v dobré víře a rozhodně nebyl namířen proti Československu. Co však považoval za největší chybu s tragickými důsledky, bylo to, že Roosevelt zaslal prakticky totožný telegram i Hitlerovi, Chamberlainovi a Daladierovi. Podle Beneše pak právě tento telegram definitivně přesvědčil premiéry Británie i Francie o tom, že Amerika podporuje jejich politiku a vyložili si jej jako posvěcení k souhlasu s německým převzetím části československého území. Beneš dokonce tento telegram označil za poslední ránu v celé krizi.
Závěr
Korespondence amerického a československého prezidenta ze září 1938 ukazuje, jak hluboko byly Spojené státy zakopány ve své izolacionistické politice, jak málo rozvíjející se konflikt chápaly a jak do jisté míry nevědomky přispěly ke konečné podobě mnichovské dohody.
Je ale pravděpodobné, že i tato krize dala Rooseveltovi cenné zkušenosti, které posléze využil v době, kdy podporoval Velkou Británii, která zůstala proti Hitlerovi osamocena. Japonský útok na Pearl Harbor nakonec tři roky po mnichovské krizi vyvedl Spojené státy z izolace a umožnil Rooseveltovi zapojit se do války v plné míře. On sám nevyhnutelnost tohoto kroku předpokládal již dávno, trvalo ale dlouho, než to pochopila i americká veřejnost. V roce 1945 pak američtí vojáci došli až do Československa, které bohužel v roce 1938 nemohl zachránit ani Franklin Delano Roosevelt.
Zdroje informací: https://www.fronta.cz/dokument/rooseveltuv-telegram-benesovi
