Článek
Návrh jednokorunové mince
Jednokorunová mince před rokem 1992 měla na jedné straně samozřejmě státní znak. Na té druhé byla potom vyobrazena mladá žena, která sází malou lípu, tedy český národní strom. Autorkou tohoto návrhu byla sochařka Marie Uchytilová-Kučová a mince se dostala do oběhu 2. září roku 1957.
Soutěž na novou minci v nominální hodnotě 1 Kčsproběhla o rok dříve, tedy v roce 1956. Návrh Marie Uchytilové původně soutěž nevyhrál, jenomže tehdejší ministr financí Július Ďuriš výsledky ignoroval a sám rozhodl o tom, že realizován bude právě návrh Marie Uchytilové. Jednu důležitou věc ale netušil. Kdyby Ďuriš věděl, která žena byla pro sochařku při práci na návrhu modelem, rozhodně by to dopadlo jinak.
Když mluvíme o tom, že Bedřiška Synková stála modelem, není to tak úplně přesné. Marie Uchytilová návrh vytvořila podle fotografie. Podstatné je, že moc dobře věděla, o koho jde. Znala se totiž s matkou Bedřišky Synkové.
Bedřiška Synková v roce 1954.
Kdo byla Bedřiška Synková?
Bedřiška Synková se narodila v roce 1935 do rodiny, která ctila ideály Masarykovské první republiky. Od dětství byla nadšenou skautkou. Když pak komunistický režim po roce 1948 skauting zakázal, příliš na to nedbala. Docházela do radlického skautského oddílu a do roku 1953 ilegálně organizovala jeho další činnost. Ve chvíli, kdy dosáhla plnoletosti, tuto činnost ukončila. Správně si vyhodnotila, že už je trestně odpovědná a riziko už pro ni bylo příliš velké.
Bedřišku Synkovou ale nenapadlo, že Státní bezpečnosti je něco takového lidově řečeno „ukradené“. V roce 1954 byla zatčena a spolu s další skupinou skautů obviněna z velezrady, ze sabotáží (smyšlených, a navíc typu vypuštění kol autobusu nebo rozbití výlohy) a také z nedovoleného ozbrojování (Bedřiška měla doma divadelní rekvizitu oštěpu a znehodnocený, nefunkční dámský revolver). Za to dostala desetiletý trest, následně zmírněný na osm let. Trest so odpykala ve věznicích Pankrác a Pardubice či v pracovním táboře. Na svobodu se dostala v rámci amnestie v roce 1959.
Další osudy obou protagonistek
Bedřiška Synková v roce 1968 emigrovala do Švýcarska, v roce 2021 se ale jako devadesátiletá do České republiky natrvalo vrátila. Zbývá ale trochu více popsat jednu z kapitol života Marie Uchytilové, neboť i ona si zaslouží pozornost.
Kromě toho, že Marie Uchytilová dokázala dokonale „vytrolit“ komunistický režim a všem od prezidenta po posledního občana vložila do kapsy a peněženky obrázek politické vězenkyně, dokázala později ještě jednu velkou věc.
V šedesátých letech totiž začala Marie Uchytilová pracovat z vlastní iniciativy na sousoší lidických dětí. Tvorbě díla, která dnes zná bez nadsázky celý svět, věnovala tisíce a tisíce hodin práce. Režim, který jinak lidickou tragédii ochotně využíval k vlastní propagaci, o sousoší ale zájem neměl. Teprve po roce 1989 a s vydatnou pomocí veřejné sbírky nejen u nás, ale i v zahraničí, bylo možné sousoší dokončit a dnes je ústředním místem lidického památníku.
