Článek
Kdo byl Vojta Beneš
Je poměrně známou věcí, že Edvard Beneš pocházel z celkem deseti sourozenců. Dva z nich se stejně jako on věnovali politice. Zatímco Václav byl aktivní pouze před první světovou válkou a v roce 1919 zemřel, Vojta Beneš zanechal v české politice a společnosti významnější stopu. A co víc, podle mnohých byl v mnoha ohledech lepším než jeho slavnější bratr. To je samozřejmě čistě spekulativní a pokud měl proti Edvardovi něco navíc, další mu naopak zase chybělo. Rozhodně byl ale zajímavou osobností, která si zaslouží naši pozornost.
Mládí a období první republiky
V roce 1878 se v Kožlanech na česko-německém jazykovém pomezí narodil Vojtěch Beneš. Toto jméno měl zapsáno v matrice, po celý život ale používal tvar Vojta. Na přelomu 19. a 20. století působil jako učitel na školách v Čakovicích a v Brandýse nad Labem. Současně byl také teoretikem pedagogiky a v roce 1911 odcestoval do USA, kde vytvářel čítanku pro krajanskou komunitu. Do Čech se vrátil v roce 1914, ale o necelý rok později byl zpět v Americe, neboť se po vypuknutí první světové války zapojil stejně jako Edvard do zahraničního odboje. Jeho úkolem bylo ve Spojených státech propagovat myšlenku samostatného českého státu a získávat pro ni podporu různých skupin.
Po vzniku Československa začal v nové republice působit jako zemský školní inspektor a předseda Svazu československého učitelstva. Svoji politickou kariéru začal v roce 1925 a za sociální demokracii se stal poslancem a později i senátorem. Byl jedním z autorů nejvýznamnější prvorepublikové školské reformy.
Vojta Beneš byl proti svému slavnému bratrovi mnohem temperamentnější.
Vojta a Edvard
Na tomto místě je vhodné Vojtu porovnat s bratrem Edvardem. Zatímco Edvard Beneš byl jako společník spíše nudný a upjatý, Vojta byl jeho pravým opakem. Nechyběl mu temperament ani šarm. Dalším rozdílem byl odlišný vztah obou bratrů k první republice. Edvard Beneš ji právem považoval za své dítě a podle toho se o ní také vyjadřoval. Vojta Beneš naopak nešetřil kritikou a otevřeně útočil na nefunkční politický systém, na korupci i morální úpadek.
Zhruba v době, kdy se stal Edvard Beneš druhým československým prezidentem, vzdal se Vojta Beneš senátorského mandátu. Za Mnichov bratra přímo nekritizoval a vinu kladl především na Francii a Velkou Británii. Po okupaci odešel Vojta Beneš přes Polsko do Francie a dále do Spojených států. Během války udržoval s bratrem poměrně čilou korespondenci a dobré vztahy. V USA a Kanadě potom stejně jako za předchozí války získával podporu pro vojenskou i politickou složku druhého odboje.
Po válce se stal opět poslancem a v sociální demokracii byl jedním z nejhlasitějších kritiků Zdeňka Fierlingera, který táhl stranu směrem ke KSČ. Vojta Beneš byl také otevřeným kritikem násilného vysídlování Němcůa vyzýval k vzájemnému odpuštění a porozumění. Osobně potom podporoval německé antifašisty z řad pedagogů, kteří sice mohli v Československu zůstat, nedostávali ale žádný důchod.
Vojta Beneš a únor 1948
Asi nejvýznamněji se Vojtův názor lišil od toho Edvardova v únoru 1948. Vojta se snažil na bratra působit v tom smyslu, aby byl vůči komunistům a jejich požadavkům mnohem tvrdší a aby nepřijímal demisi skupiny demokratických ministrů. Podle jedné legendy měl dokonce bratra vybídnout k demonstrativní sebevraždě. To je ale skutečně jen legenda. Vojta patřil také k tvůrcům výzvy české inteligence nabádající k demokratickému řešení politické krize.
Po převratu složil mandát, avšak nadále se stýkal s bývalými demokratickými politiky, mezi které patřila i Milada Horáková. Není vyloučené, že kdyby na jaře roku 1949 neodešel znovu, tedy již potřetí, do Spojených států, skončil by na popravišti stejně jako Milada Horáková. V USA publikoval v krajanských časopisech a mimo jiné se snažil propagovat i myšlenku sjednocení Evropy.
Byl Vojta lepší než Edvard?
Fakt, že byl Vojta temperamentnější a často radikálnější než Edvard, svádí řadu lidí k myšlence, že by byl ve skutečnosti vhodnějším prezidentem než jeho bratr. To je ale dosti přehnané. V první řadě je třeba vzít v potaz, že je něco jiného radit druhému z pozice někoho, kdo nenese tíhu odpovědnosti a něco jiného skutečně rozhodovat. Současně by Vojtovi pravděpodobně chyběla řada vlastností, které umožnily Edvardovi setrvat ve vrcholné politice plné tři dekády, tedy nesmírná píle, diplomatický talent, trpělivost a intuice. Není samozřejmě cílem tohoto článku hodnotit Edvarda Beneše. Lze ale říct, že srovnání s hypotetickým prezidentem Vojtou Benešem je ze své podstaty nesmyslné. Edvard Beneš nebyl prezidentem náhodou.
