Článek
Nevěřila bych, že zásadní události 20. století je možné vtěsnat do písničkového textu v délce pět minut a 27 vteřin. Kapele Banana Split a Jeho Moralisté se to podařilo. Navíc s nadsázkou, vtipem a a pořádnou dávkou sebeironie vůči vlastním dějinám. K tomu potřebovali jediné - dokonalou znalost tehdejších událostí a jejich kontextu. Není divu, že učitelé pouští píseň svým studentům při výuce dějepisu. Text ale obsahuje i několik vulgarismů, proto každý pedagog musí zvážit, zda ji dětem pustí. Vhodnější je proto pro středoškoláky, kteří nejnovější dějiny probírají až ve čtvrtém ročníku, tedy v době, kdy jsou již všichni studenti plnoletí.
Pokud byste své děti chtěly seznámit s dějinami 20. století ve zkratce, můžete jim píseň dostupnou na Youtube pustit. Nabízím intepretaci některých třeba jen heslovitě zmíněných událostí, pokud byste si jejich kontextem nebyli jistí.
Masaryk svolává sokolíky, vezměte pavézy, cepy a píky. Ve jménu národa a republiky přestanem ve Vídni leštit kliky!
Píseň má chytlavý a lehce proměnlivý refrén. Jeho text odkazuje na Masarykovu zahraniční akci během První světové války. Je poměrně známou věcí, že Masaryk se hlásil k husitství a tzv. „českou otázku“ a „ideji českých dějin“ vysvětloval právě husitskými ideály. Husitství bylo podle něj, stejně jako podle Palackého, vrcholem českých dějin. Právě ono nás odlišovalo od ostatních národů a dávalo Čechům právo na svébytný stát. A proč svolává právě sokolíky? Sokolové v krajanských spolcích, zejména ve Spojených státech amerických byli prvními, kdo se přidali k Masarykově zahraniční akci. Ne náhodou budoucí prezident „vyhlásil válku“ Rakousku-Uhersku právě v den 500. výročí upálení Mistra Jana Husa, tedy 6. července 1915. Sokolové a další legionáři záhy začali bojovat na straně dohodových velmocí, tedy těch zemí, které ve válce stály proti Rakousku -Uhersku, Německu a jejich spojencům. První oddíly nesly názvy jako „Mistra Jana Husi“, „Jana Žižky“ či „Prokopa Velikého“ Po vzniku samostatného Československa navíc sokolové tvořili první československou armádu.
1. Když zemřel „táta“ Masaryk to byla velká sláva, z černýho pohřebáku Hácha mává. Přes kanál Beneš letí do Londýna, Mnichov nebyla jeho vina.
2. Práskal Rumcajs, práskala Manka, donášel i knížepán za K. H. Franka. Von Neurath, Heydrich, K. H. Frank, Kobyliská střelnice – Sturm und Drang.
3. Zilvar, Éda, Čenda, Tonda, Péťa Bajza. Školní výlet to byl Total Eisatz. Morávek, Mašín, Balabán, Hitler měl z jejich kůže paraván.
4. V Resslovce dneska ruka ruku meje, voda teče do krypty u Cyrila a Metoděje, Heydrich nevybral zatáčku, Ležáky a Lidice jsou na sra*ku.
Ref. Masaryk svolává sokolíky, vezměte pavézy, cepy a píky. Ve jménu národa a republiky přestanem v Berlíně leštit kliky!
Čtyři další sloky popisují politickou krizi na konci 30. let 20. století. Po smrti T. G. Masaryka v roce 1937 začalo být i v Československu jasné, že se společnost radikalizuje, a to zejména kvůli vzedmutí nacismu v sousedním Německu. Po Mnichovské dohodě, kterou byl prezident Beneš nucen podepsat, se tento politik rozhodl emigrovat do Velké Británie. Část společnosti mu vyčítala, že se Mnichovské dohodě nepostavil a za zlé mu měla i to, že se v kritické situaci rozhodl opustit svůj národ.
Další část upozorňuje na fakt, že i v Česku byli kolaboranti a zesílil tlak na odboj, a to zejména v režii několika zastupujících říšských protektorů. Kobyliská střelnice se stala symbolem brutálních poprav českého odboje, a to zejména v době Heydrichiády.
Část, kde jsou zmiňována jména chlapců, odkazuje na hlavní hrdiny humoristického románu židovského spisovatele Karla Poláčka Bylo nás pět. Jde o upozornění na tragický osud židovských dětí během válečného období a fakt, že i nežidovské „děti“, v té době již mladí lidé, byli často totálně nasazené na práci v Německu. Další jména patří “ Třem králům“, tedy hrdinským českým odbojářům Morávkovi, Mašínovi a Balabánovi, kteří byli Gestapem nakonec dopadeni a zavražděni.
Poslední sloka odkazuje na dopadení parašutistů, kteří vykonali atentát na Reinharda Heydricha. Tomu předcházela zrada Karla Čurdy a přestřelka v pravoslavném chrámu v pražské Resslově ulici , která skončila vyplavením kostela a smrtí všech přítomných hrdinů.
5. Jo tenkrát v čtyřicátom patom, když Plzeň osvobodil Patton, v Praze byly šeříky a Rudá armáda i tvoje bába tenkrát padla na záda.
6. Co to teče proudem po svazích Petřína? Semeno hrdinů maršála Stalina! Tiše se ztrácí v ulicích Smíchova armáda generála Vlasova.
7. Všude byly prapory a všude byly věnce - nikdo nebyl zvědavej na sudetský Němce. Když se chlapi v Ústí vraceli z hospody, házeli Sudeťáky do vody.
Ref. Masaryk svolává sokolíky, vezměte pavézy, cepy a píky. Ve jménu národa a republiky přestanem v Berlíně leštit kliky!
Další část už nás přenáší do těsně poválečného období. První část odkazuje na osvobození Plzně americkou armádou generála Pattona a slavnou skladbu Honzy Vyčítala, který na svou píseň zpíval v plzeňském dialektu. Do Prahy mezitím dorazila Rudá armáda, která se mimo jiné dopouštěla i různých nectností a zločinů, včetně znásilňování místních dívek a žen. Vojenský pluk Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova složená ze zajatců a dezertérů, která dobrovolně bojovala proti SSSR, pomohl Praze v době povstání. Záhy ale byl pronásledován a zlikvidován Rudou armádou.
Poslední část upozorňuje na divoký odsun Sudetských Němců, kdy se řada Čechů na tomto obyvatelstvu dopouštěla vážných zločinů včetně vražd.
8. Sapíky a tanky maršála Koněva odvezly nás tak trochu doleva. Sotva se Kléma vrátil z Hradu už si brousil zuby na Záviše a na Miladu!
9. Moc se s tím nes*ali, vzali to od Píky, nejdřív je křižovali, pak jim došly hřebíky. Nosil se tesil a začínala telka a Česká Sibiř jim nebyla dost velká.
Ref: Zničíme buržousty jako třídu, nehtama zamáčknem agrární hnidu,
uranu je dost – tak potřeme bídu, reakci práci – a revoluci lidu!
V těsně poválečném období se československá politika začala radikalizovat, a to zejména pod vlivem osvobození Rudou armádou a také proto, že řada lidí neměla důvěru k západním velmocem, které se za Československo v době Mnichova nepostavily. Po převzetí moci komunisty začaly politické procesy s protivníky. Milada Horáková a Záviš Kalandra patřili k nejznámějším odsouzeným k smrti. Tím úplně prvním byl ale generál Heliodor Píka, který byl zatčen záhy po únorovém puči a popraven hned v roce 1949. Mnoho lidí skončilo také ve vězeních a pracovních táborech inspirovaných komunistickými gulagy na Sibiři.
10. Pak saxofony začaly hrát unyle a Ondra Hejma nosil švédský košile. Gagarin navštívil na Orbitu Lajku a vrátil se – že prej Lajka je v cajku.
11. Do ÚV zvolili Dubčeka, levárnu tenkrát nikdo nečekal, v plavkách chodil s námi na plaváreň, na chmeli sme mali zašíváreň.
12. Svoboda vyznání, svoboda slova - charašo, soudruhu sjedem to znova! Tiskly se knížky a byly pivní stánky, fotr čekal jaro a zatím přišly tanky.
Ref. Masaryk svolává sokolíky, vezměte pavézy, cepy a píky. Ve jménu národa a republiky přestanem v New Yorku leštit kliky!
V 60. letech přišlo uvolnění. První sloka odkazuje na písničku Sametová od kapely Žlutý pes a dělá si legraci z jejího zpěváka Ondřeje Hejmy, který zpívá, že „frčely švédské košile“, které tehdy nepatří mezi právě nejvkusnější módní kousky. 60. léta byla i érou letů do Vesmíru, kdy se v Československu slavily především sovětské úspěchy - tedy vypuštění fenky Lajky na oběžnou dráhu a první vesmírný let Jurije Gagarina.
Ještě větší uvolnění přišlo na počátku roku 1968, kdy byl generálním tajemníkem komunistické strany zvolen Alexandr Dubček. Připomíná jeho „socialismus s lidskou tváří“, kdy se tento člověk - na rozdíl od svůj předchůdců - nechal zachytit i při běžných činnostech. Jednou z nich byla situace, kdy v tisku byla zveřejněna fotografie Dubčeka v plavkách na plovárně. Jak skončilo Pražské jaro je dostatečně známo.
13. Kluci jeli do Moskvy na rande se stranou, dohodli se, že tu tanky zůstanou. Jedinej, kdo odhalil sovětskej fígl,to nebyl Dubček, to byl Franta Kriegel.
14. V disentu se sešla celkem dobrá parta, po čase si začli říkat Charta, v Národním se sešla vostřejší parta, podepsali všichni - Anticharta!
15. Havlíček, Havel, kysne v díře, svoboda a právo - křehké zvíře. A Plastici dál hráli svý fláky a s*ali na fízly, na estébáky!
16. V Budapešti začala hrát Sandra a Samantha, a nikdo nestál o Trabanta, stodvacítka začala bejt slabá káva, lidi měli bony, lidi chtěli fáva.
Ref. Masaryk svolává sokolíky, vezměte pavézy, cepy a píky. Ve jménu národa a republiky přestanem v Berlíně leštit kliky!
Další sloka připomíná, že když v srpnu 1968 přijeli českoslovenští politici do Moskvy, aby nuceně podepsali souhlas s okupací Československa, byl jediným členem vlády, který se odmítl diktátu podřídit František Kriegel a nikoliv adorovaný a lidem milovaný Alexandr Dubček.
V 70. letech se pak začalo vznikat hnutí odporu, jehož základem se stali disidenti, kteří se postavili za režimem odsouzené hudebníky z undergroundové kapely The Plastic People of The Universe. Z tohoto odporu vznikla nejslavnější petice Charta 77, na kterou režim reagoval shromážděním populárních umělců v Národním divadle, kde podepsali nesouhlas s požadavky Charty 77 (které ale neznali, petice nebyla zveřejněna). Tato akce později získal označení Anticharta.
Koncem 80. let se společnost začala „rozkládat“ vlivem velkého nedostatku zboží a značnou mírou různých protekčních sítí, díky které se lidé dostávali i k nejzákladnějším věcem. V okolních zemích docházelo k uvolňování a častějšímu styku se západní kulturou. Jistým symbolem v tomto směru byly koncerty západních popových hvězd Sandry a Samanthy v Budapešti, na který vyrazila i řada Čechoslováků. Růst konzumní kultury pak reprezentovalo zboží z Tuzexu a špatně dostupný model značky Škoda s názvem Favorit. Když v říjnu obyvatelé východního Německa přijížděli do Prahy, aby skrze amabasádu Německé spolkové republiky emigrovali na Západ, nechávali v pražských ulicích své trabanty. Mnoho Čechů si je tehdy přivlastnilo, nicméně častěji na náhradní díly než na užívání.
A Prognostickej ústav tušil zradu…
A Prognostickej ústav ušil zradu…
Věta, kterou celá píseň končí, odkazuje na úlohu Prognostického ústavu a jeho nejznámějších členů, tedy Václava Klause, Miloše Zeman, Vladimíra Dlouhého či Karla Dyby. Ti v 80. letech upozorňovali na zhoršující s stav české ekonomiky a sehráli významnou roli ve dnech Sametové revoluce i po ní. Angažmá dvou nejznámějších z nich ale po mnoha letech budí rozpaky, a to zejména kvůli jejich sympatiím k autoritativním režimům v Rusku a v Číně. Vznikly tak konspirační teorie o tom, že tento ústav se ve skutečnosti na převzetí moci v Československu připravoval a částečně ji i režíroval. O tom, jak to bylo ve skutečnosti můžeme jen spekulovat.
Autorský text s použitím těchto zdrojů:
https://www.dejepis.com/ucebnice/masarykova-zahranicni-akce/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Husitstv%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i_kr%C3%A1lov%C3%A9_(protinacistick%C3%BD_odboj)
Poláček K.: Bylo nás pět, Praha 1979
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_arm%C3%A1da
https://cs.wikipedia.org/wiki/Heliodor_P%C3%ADka
https://www.youtube.com/watch?v=7_teZVnSZGc
https://www.youtube.com/watch?v=yiE8lUgwPbc
https://www.teraz.sk/magazin/foto-vo-vnutri-kratka-vzletna-chvi/331285-clanok.html
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-frantisek-kriegel-zvlastni-pripad-u-nas-malo-vidaneho-skutecneho-bolsevika-226864
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsk%C3%A1_ko%C5%A1ile
https://budapestsportcsarnok.gportal.hu/gindex.php?pg=34282671
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prognostick%C3%BD_%C3%BAstav
Možný Ivo: Proč tak snadno? Některé rodinné důvody sametové revoluce…; Praha 1991
