Článek
Plán-aeroplán?
Jen málokterá osobnost naší novodobé historie budí takové emoce jako druhý československý prezident Edvard Beneš. Byl u všeho důležitého, co se v první polovině 20. století stalo a čelil těm největším krizím, které kdy národ zažil. Tento článek však rozhodně nemá hodnotit osobnost Edvarda Beneše ani jeho rozhodnutí. Zajímat nás dnes bude jeho odlet do exilu. Ten si totiž veřejnost nespojuje s žádnou dramatickou událostí a maximálně si vzpomene na prostinkou říkanku, kterou lidé v roce 1938 vyjadřovali svoji frustraci z vývoje situace: „Mám plán. Je to aeroplán.“
Ta reagovala na to, že 22. října Edvard Beneš, v té době již ex-prezident, odletěl přes Rotterdam do Londýna. Tam začal prakticky okamžitě organizovat československý politický odboj, tedy věc, která byla mnohem významnější, než si dnes lidé pod dojmem příběhů odboje vojenského uvědomují. O tom ale až někdy jindy. Nyní se vraťme k letu.

Do exilu odešel Edvard Beneš samozřejmě i s manželkou Hanou.
Přísně tajný let
Edvard Beneš odletěl do Londýna na palubě letounu Československé letecké společnosti a kromě něho, jeho manželky a rozsáhlého archivu s ním cestoval také synovec Bohuš Beneš. Ten byl novinářem a diplomatem, který v Londýně působil a je jeho velkou zásluhou, že se ex-prezident mohl do Londýna vůbec dostat a začít tam pracovat. Podobně mu „umetl“ cestičku i později ve Spojených státech.
A právě z knihy Bohuše Beneše „Synovcem prezidenta“ se můžeme dozvědět velmi zajímavé podrobnosti o tomto speciálním letu Praha – Rotterdam – Londýn. Bohuš Beneš připravil celou řadu bezpečnostních opatření, které měly zajistit jeho strýci bezpečí. Problém byl totiž v tom, že bylo třeba letět přes Německo a hrozilo, že Němci donutí letadlo přistát a Edvarda Beneše zatknou. Zdá se to přehnané? Pouze z dnešního pohledu, v roce 1938 to byla zcela oprávněná obava. Bývalý rakouský kancléř Kurt Schuschnigg by mohl vyprávět…
Odlet Edvarda Beneše tak nebyl veřejný, vláda o něm věděla, veřejnost ale nikoliv. Oficiálně potom šlo o tzv. „židovský let“, tedy let, v němž židé prchali směrem na západ. Tyto lety létaly velmi často a takové krytí proto nemělo budit pozornost. Plán byl však ještě propracovanější. Ohlášen byl totiž letecký konvoj, tedy více letadel. Z pražského letiště proto nejprve odstartoval skutečný „židovský let“ a tři minuty po něm letadlo s Edvardem Benešem. Velmi brzy si ale letadla prohodila pozice a Benešovo letadlo bylo v čele formace. Právě jeho pilot proto komunikoval s německými radiostanicemi.
V případě jakéhokoliv problému měl Bohuš Beneš připravenou nouzovou zprávu. Pokud by se Němci pokusili donutit letadlo přistát, pilot jí měl rychle odvysílat Rotterdamu nebo jinému městu mimo Německo a svět by se dozvěděl o zatčení bývalého československého prezidenta. Novinářští přátelé Bohuše Beneše měli navíc připraveny články, které by v celé západní Evropě a v USA odstartovaly kampaň za jeho propuštění.
Samotný let nebyl úplně klidný, v jednom okamžiku se poblíž letadla skutečně objevily německé stíhačky, poté zase kolem stroje proletěl bombardér. Němci ale skutečně předpokládali, že jde o běžný „židovský let“ a o nic se nepokusili.
Edvard Beneš se tak dostal do Londýna a mohl začít pracovat na obnově Československa.
Zdroje informací: https://www.lidovky.cz/serialy/ceskoslovensko-eduard-benes-let-zidovsky-let.A230929_094326_ln_specialy_ape
Bohuš Beneš: Synovcem prezidenta. Praha: Academia 2020





