Hlavní obsah
Věda a historie

Oběti mužů, kteří stvořili republiku, známe. Ale co jejich ženy? Ve vězení skončila i Hana Benešová

Foto: CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Návrat Edvarda a Hany Benešových v roce 1945. Také první světová válka pro ně byla pro oba velmi těžká. Její část strávila Hana Benešová ve vězení.

Muži 28. října, Maffie… tyto pojmy zná každý, stejně jako muže, kteří se za nimi ukrývají. Sláva a uznání, kterého se jim dodnes dostává, jsou oprávnění, ale zaslouží si jej i jejich ženy.

Článek

Znáte jméno Loly Linhartové?

Pro protirakouský odboj bylo nesmírně důležité, aby jeho zahraniční část měla spojení s tou domácí. To zajišťovali kurýři a ke kontaktu s nimi docházelo nejčastěji ve Švýcarsku. Hranice překračoval v první fázi války i Edvard Beneš, který ovšem 1. září 1915 odešel za hranice stejně jako Tomáš Garrigue Masaryk a další významné osobnosti.

Beneš spolu s Masarykem poté potřebovali vyslat do Čech dalšího kurýra. Volba padla tentokrát na kurýrku. Aloisie „Lola“ Linhartová měla tajné informace od Tomáše Garrigue Masaryka předat v Praze jistému Bohumilu Marešovi. Tomu měla předat zprávu, kterou on měl dále posunout na redaktory deníku Čas Cyrila Duška a Jana Hájka. Pokud by se mu to nepovedlo, měl se vydat do sídla Sociální demokracie za Františkem Soukupem.

Tragická chyba pana Mareše a následné zatýkání

Lola Linhartová se zprávu jako takovou naučila nazpaměť a to jediné, co musela skutečně propašovat, byla šifra prokazující, že je skutečně poslem od Masaryka a jeho lidí v zahraničí. Tu si schovala do jednoho z několika desítek knoflíků na svých šatech a bezpečně přejela do Čech. Linhartová Mareše našla a zprávu mu předala. Bohumil Mareš ale zmíněné novináře nebyl schopen kontaktovat, a proto se vydal do Lidového domu, sídla Sociální demokracie.

Tam ale Františka Soukupa nenašel. V takové chvíli je potřeba, aby se konspirátor dokázal správně rozhodnout sám za sebe. Bohumil Mareš se rozhodl nejhůře, jak mohl. Začal totiž o důvodu své návštěvy vyprávět prakticky každému, koho na chodbách Lidového domu potkal. Bohumír Šmeral, nejvýše postavený sociální demokrat v budově, poměrně logicky usoudil, že takhle se může chovat jen provokatér. Stejné podezření pojal následně i František Soukup.

A co udělá někdo, kdo je přesvědčený, že jde o provokaci? Aby se chránil, nahlásí ji. A přesně to Soukup se Šmeralem udělali. Rakouská policie mohla jen stěží uvěřit svému štěstí. Okamžitě zatkla Bohumila Mareše, Lolu Linhartovou, ale také Alici Masarykovou, dceru budoucího prezidenta a Hanu Benešovou, budoucí první dámu.

Podobně potom končily i manželky dalších odbojářů. Jiné zase přejímaly jejich roli a stávaly se živitelkami rodin v době, kdy jejich muži seděli v rakouském vězení. Pro obě skupiny žen se situace zlepšila až s amnestií císaře Karla v roce 1917.

Je proto na místě vyjádřit uznání i ženám, které sice stály spíše v pozadí, jejich role ale nebyla o nic méně důležitá a úctyhodná.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz