Článek
Svátky bez klidu a míru
Již Vánoce v roce 1938 byly pro obyvatele okleštěného Československa značně neveselé a náročné. Oficiálně země stále fungovala, dobře si ale uvědomovala, že je Německu vydána na milost a nemilost. K tomu se potýkala s velkým problémem s vnitřními emigranty, tedy lidmi, kteří museli opustit pohraničí. O rok později bylo však ještě hůř.
Na Vánoce roku 1939 už Československo neexistovalo, nahradil jej „Protektorát Čechy a Morava“. Formálně stál v jeho čele státní prezident Emil Hácha, ve skutečnosti se ale mohl maximálně snažit o to, aby si národ uchoval alespoň zbyteček autonomie. Skutečné otěže moci držely v rukou pevně německé úřady a říšský protektor Konstantin von Neurath.
V prosinci už byla za obyvateli zkušenost z října a listopadu, kdy nacisté násilně potlačili demonstrace u příležitosti 28. října a následně i ty spojené s pohřbem Jana Opletala. Také české Vánoce považovali za „rizikové“ a hodlali je proměnit k obrazu svému.
Konec Stromů republiky
První republika odstartovala v roce 1924 tradici stavění tzv. vánočních Stromů republiky. Šlo o symbol, který nacisté zakázali jako jeden z prvních. Češi se sice pokusili o zamaskování národní podstaty tohoto zvyku tím, že je začali plánovat jako Stromy českých dětí, nacisté ale řekli striktní ne. V českých městech tak po poprvé po patnácti letech chyběly vánoční stromy na náměstích a jiných veřejných prostranstvích.
Vánoce ve tmě
Věc, která podobu vánočních svátků značně ovlivnila, bylo povinné zatemnění. V roce 1939 byla sice ekonomická situace ještě poměrně přijatelná (dostaneme se k tomu zanedlouho) a trhovci nabízeli ve svých stáncích širokou nabídku nejrůznějších výrobků typu vánočních ozdob, drobných dárků apod., končit ale museli velmi brzy a se setměním tak trhy zavíraly své brány.
Ekonomická situace: lidé si stěžovali, protože netušili, co teprve přijde
Jak již jsme zmínili, v roce 1939 ekonomika v zásadě fungovala. Přesto se již ale začaly objevovat varovné signály, typicky zavedení přídělového systému na některé produkty. Když šly proto hospodyně nakupovat ingredience na vaření nebo pečení, všímaly si, že zboží ubývá. Přesto to byla teprve předzvěst bídy dalších válečných let.
Lidé se samozřejmě snažili nakupovat také vánoční dárky. Při jejich výběru hrálo velmi často roli i národní cítění. Právě dárky s českou tématikou šly na odbyt nejvíce.
Adolf Hitler byl na frontě na Vánoce 1939 i v letech následujících. Mělo trvat ještě dlouho, než se s ním svět vypořádá.
Knihy i hudba
A co se kupovalo nejvíce? Třeba knihy Aloise Jiráska nebo Boženy Němcové, desky s hudbou Bedřicha Smetany a dalších národních skladatelů apod. Češi také opět přijaly Karla Čapka. To je bohužel smutně paradoxní, neboť právě nenávist části české veřejnosti se značně podepsala na jeho stavu, který skončil smrtí.
Stejně smutným paradoxem je i to, že leckdo našel pod svým vánočním stromečkem knihy Josefa Čapka nebo Karla Poláčka, autorů, kteří nacistickou krutovládu nepřežili.
Cenzura jedoucí naplno
Samozřejmostí byla přísná cenzura. Noviny tak prezentovaly obraz idylických Vánoc. Nechyběla samozřejmě reportáž o návštěvě Adolfa Hitlera na frontě nebo články o tom, jak se pomáhá chudým. Emil Hácha byl ještě v roce 1939 schopen jakéhosi odporu a řada jeho veřejných vystoupení z Vánoc 1939 byla dvojsmyslná.
Pokládání věnce na Olšanských hřbitovech u tzv. Hrobu v dáli, tedy památníku obětí první světové války, bylo možné chápat jako připomenutí československých legionářů a Hácha měl možná na mysli i formující se druhý zahraniční odboj. I ve svém vánočním projevu mluvil speciálně o těch, kteří nemohou prožívat vánoční svátky se svými blízkými. To nebylo možné vykládat jinak, než jako připomínku politických vězňů a Čechoslováků v zahraničí, především pak vojáků v exilu.
Vánoční poselství pronesl i Jan Masaryk a oznámil v něm Čechům, že Velká Británie uznala Československý národní výbor, zárodek exilové vlády.
Vánoční odbojová akce
I když Vánoce 1939 nepřinesly žádné demonstrace nebo přímé střety s okupanty, odboj tak úplně nespal. Mnoho domácností dostalo např. do svých poštovních stránek sešitek nazvaný „Seznam vhodných vánočních dárků“. Ve skutečnosti šlo o protinacistické letáky šířené takto odbojáři.
To nebyl konec, ani začátek konce…
Co je ale pro Vánoce 1939 možná vůbec nejtypičtější? V prosinci prvního válečného roku stále mnoho lidí věřilo, že válka bud krátká a Británie s Francií udělají s Hitlerem krátký proces. Jen málokdo by se v této době odvážel odhadovat, že válka bude trvat ještě téměř šest dalších dlouhých let. A Vánoce v nich byly stále chudší a chudší…
