Svatopluk Beneš jen o vlásek unikl gestapu. O život ho chtěl připravit tajný britský agent a kamarád

Svatopluk Beneš se narodil 24. února 1918 v Roudnici nad Labem. Narodil se do rodiny železničáře a matky v domácnosti. Jeho otec Petr se snažil syna vést ke svému řemeslu, ale matka Růžena byla proti. Bála se toho, že by Svatopluk tuto práci nezvládal a věděla, že doba, která nastala po první světové válce, je silně nejistá. Svatopluk měl ještě dvě sestry a jednoho bratra. Ani jeden z nich však nevyrůstal bez dozoru. Rodiče své děti vedly opravdu zkrátka a měly velmi přísný režim.

Doma se nesměla používat vulgární slova a děti musely po škole rodičům pravidelně pomáhat. Na své kamarády neměly čas. Poté, co Svatopluk nastoupil na gymnázium, se rozhodl, že bude studovat herectví. Z kvarty proto utekl na pražskou konzervatoř, kterou v roce 1937 úspěšně dokončil. Když se to jeho tatínek dozvěděl, rozhodl se, že svého syna nebude finančně podporovat a přestal mu platit nájem. Proto se Svatopluk rozhodl dojíždět do Prahy, kde si vydělával svou stáží v divadle.

Svatopluk Beneš poprvé vstoupil do barrandovských ateliéru v roce 1934, kdy mu bylo pouhých 16 let. Mihl se v romantickém filmu Hudba srdcí, což byla jeho první zkušenost před kamerou. Barrandov byl tehdy čerstvě postavený a mladinký adept herectví byl vším, prostředím i lidmi, které tam potkal, naprosto fascinovaný. Rok nato si zkusil svou první mluvící postavu, studenta Pacinku ve snímku Studentská máma po boku nádherné Antonie Nedošinské.

Jen krátce poté, co dokončil konzervatoř, dostal pracovní nabídku, která mu změnila život. Režie z něho udělala partnera Lídy Baarové ve filmovém debutu Ohnivé léto. Tato role mu otevřela brány do světa filmu a herectví a pracovní nabídky se jenom hrnuly. Následně nastoupil do Divadla na Vinohradech, kde si zahrál několik příležitostných rolí. Jeho filmovými partnerkami se záhy staly filmové hvězdy Marie Glázrová, Lída Baarová, Zorka Janů, Adina Mandlová. Celoživotní bylo jeho přátelství s Natašou Gollovou.

Svatopluku Benešovi bylo pouhých jednadvacet let, když Hitler se svou armádou vtrhl do Československa. Herci, kteří byli více na očích, se brzy stali terčem zájmu nacistů, ať už je plánovali zlikvidovat, nebo využít. Mladý herec měl tu výhodu, že v jeho případě zvolili druhou možnost. Stalo se to v období heydrichiády, kdy bylo nebezpečí ještě větší než před atentátem na nenáviděného říšského protektora.

Právě v té době se Svatopluk Beneš na jednom zájezdu na Hanou náhodou setkal ve skupině svých přátel s cizím mužem, o němž se později dozvěděl, že šlo o britského agenta. Takové setkání, i když zcela nevinné, mohlo znamenat rozsudek smrti, pokud by se o tom dozvědělo gestapo. To ještě Svatopluk netušil, že oni se o tom skutečně dozvěděli a málem ho připravili o život. Jeho setkání totiž viděl i jeho dobrý kamarád, který to nacistům nahlásil a čerpal jisté výhody. To, že může dobrému příteli ublížit, si zřejmě neuvědomil.

Nacisté se rozhodli využít Benešovu pověstnou tvář a důvěryhodnost elegantního muže, který, jak bylo známo, dodržuje své slovo. Nacisté proto věděli, že mu jeho přátelé pevně věří. Herec obdržel rozkaz znovu navázat kontakt se svými známými, u nichž britský agent pobýval, prozradit nacistům, kde se nachází.

Jenže Svatopluk tušil, že je něco špatně. Několik měsíců se snažil vyhnou tomu, co po něm nacisté chtěli. Kdyby to však neuděl a s tajným Angličanem se nesetkal, přišel by o život. Němci mu totiž hrozili, že ho odvezou do koncentračního tábora spolu s jeho rodinou, zakážou mu herectví a zemře. Nakonec vše dobře dopadlo, a krátce poté, co se Svatopluk s oním Angličanem setkal, však Němci na původní místo předání nedorazili.

Po válce se znovu vše vracelo do normálu a Svatopluk se vrátil na divadelní prkna. Dokonce získal filmovou cenu ve Zlíně, kde si vysloužil titul nejlepšího herce roku. Fanynky na svého idola čekaly všude a pronásledovaly ho po ulicích. Potkával je dokonce i na koupališti nebo v hotelovém apartmá. Jenže neměly moc šancí, protože herec byl v té době zamilovaný do herečky Adiny Mandlové.

Herec se naposledy postavil před kameru v roce 2003, a to v roli stařečka ve filmu Želary. Krátce poté byl hospitalizován a posledních pět let svého života strávil v nemocnici upoutaný na lůžko. Konec života se pro něho stal utrpením, nikoho nepoznával, nemluvil a nemohl se hýbat. Smrt pro něho byla vysvobozením. Herec zemřel 27. dubna 2007 ve věku 89 let.

Zdroje: primaženy.cz, wikipedia, blesk.cz, encyklopedie.praha2.cz

Knihy: BENEŠ, Svatopluk: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992

BROŽ, Jaroslav, FRÍDA, Myrtil. Historie československého filmu v obrazech  1930–1945