Hlavní obsah

V roce 1944 byla založena Česká liga proti bolševismu. Co měla za úkol?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Akce Ligy proti bolševismu v Třebíči, červenec 1944

V roce 1943 se již válka nevyvíjela z německého pohledu dobře. Neúspěchy na frontách jasně naznačovaly, že situace se definitivně obrací. I s tím souviselo založení České ligy proti bolševismu.

Článek

Rok 1943 a situace v Protektorátu

Německo již chápalo, že nejen, že válku brzy nevyhraje, ale bude se muset bránit. Západní Spojenci vyhnali síly Osy ze severní Afriky, v létě se vylodili na Sicílii a posléze v Itálii. V únoru předtím utrpěli Němci zdrcující porážku u Stalingradu a Rudá armáda se posléze dala do pohybu západním směrem. Dne 12. prosince 1943 navíc podepsal Edvard Beneš se Stalinem československo-sovětskou spojeneckou smlouvu. Ta se posléze samozřejmě projevila jako past, ze které Československo nemohlo uniknout, v roce 1943 nicméně tato reakce na mnichovskou zradu a následný komplikovaný proces jejího oduznání smysl dával. Nyní ale nejde o československo-sovětskou smlouvu jako takovou, nýbrž o to, jakou reakci vyvolala v Protektorátu.

Vznik ligy proti bolševismu

Na postup Rudé armády i vznik zmíněné smlouvy reagoval Karl Hermann Frank ideou, která zahrnovala vznik organizace, která bude mít za cíl propagandisticky působit proti Sovětskému svazu a bolševismu. Realizace se ujalo ministerstvo školství a národní osvěty vedené Emanuelem Moravcem. Dalším člověkem, který přijal tuto ideu za svou byl známý kolaborantský novinář Karel Werner, který v té době působil jako šéfredaktor Večerního Českého slova.

„Všichni, celý národ, musíme se dnes vzepříti proti bolševickému nebezpečí a měli bychom vytvořiti hnutí, které by si vzalo za úkol pevně čelit bolševickému teroru!“

Ustavující schůze Ligy proti bolševismu se konala v neděli 23. ledna 1944 v pražském Pressklubu. Pozváno bylo několik desítek osobností, kterým byla „nabídnuta“ účast. Je zřejmé, že šlo o „nabídku, která se neodmítá“. U stolu se tak bez valného nadšení sešli např. známý fotbalista Karel „Káďa“ Pešek, bývalý premiér Jan Malypetr nebo pražský primátor Alois Říha. Nedostavil se jediný pozvaný, a to generální vikář Československé církve Jan Lomoz. Za to byl posléze zbaven svých církevních funkcí a odvezen do pevnosti Terezín. Válku přežil, avšak perzekuován byl i po ní, v kontextu jeho činu trochu paradoxně, komunistickým režimem.

Foto: https://www.esbirky.cz/predmet/150835, CC BY 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/4.0>, via Wikimedia Commons

K.H.Frank, jeden z autorů konceptu Ligy proti bolševismu

Většina členů výboru v něm seděla z donucení a např. profesor Josef Drachovský byl současně v kontaktu s odbojem. Nelze ale zastírat, že se našli i členové, kteří vyvíjeli činnost s nadšením. Týkalo se to např. předsedy Národního svazu novinářů Vladimíra Krychtálka nebo zmíněnoho Karla Wernera.

Samotná činnost Ligy proti bolševismu spočívala následně v přednáškách pro školy a pracovní kolektivy, ve kterých se mluvilo o bolševismu a Sovětském svazu, resp. o jejich nebezpečí, bídě i dalších jeho negativních charakteristikách. Nutno podoktnout, že v tomto případě si přednášející nemuseli nijak vymýšlet a o Sovětském svazu prostě informovali pravdivě. Účel, se kterým to dělali, ale také rozhodně nebyl chvályhodný. Skutečný dopad Ligy proti bolševismu byl však stejně minimální. Poslední aktivitu potom organizace vykázala v lednu 1945.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz