Hlavní obsah

Generál s kolárkem: kaplan Metoděj Kubáň prošel světovou válkou a jako odbojář skončil v Dachau

Foto: United States Army, Combat Developments Command, Public domain, via Wikimedia Commons

Armádní duchovní službu si spojujeme většinou s Haškovou postavou feldkuráta Katze. Nic nemůže být vzdálenější skutečnosti.

Hrdinství má mnoho podob a ne každý, kdo nosí uniformu je pěšák, tankista nebo letec. Duchovní služba je nedílnou složkou i dnešní armády. A Metoděj Kubáň je jejím největším hrdinou.

Článek

Kdo byl Metoděj Kubáň

Metoděj (někdy psáno jako Methoděj) Kubáň se narodil 18. září 1885 v obci Horní Bečva na Valašsku do rodiny drobného zemědělce. Po studiu na gymnáziu v Místku v letech 1895–1904 se stal studentem Teologické fakulty v Olomouci a 5. července 1908 zde byl vysvěcen na kněze. Kromě klasické duchovní služby v civilním prostoru byl od roku 1909 i polním kurátem v záloze.

Jako takový byl v roce 1914 po vypuknutí první světové války mobilizován do rakousko-uherské armády. Postupně sloužil v záložní nemocnici v Olomouci a následně byl převelen k polní nemocnici, s níž vyrazil na ruskou frontu. Poté se přesunul také na frontu srbskou a albánskou. Není asi třeba zdůrazňovat, že jeho skutečná služba neměla vůbec nic společného s tím, jak si jí představujeme skrze postavu feldkuráta Katze z Haškova Švejka.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Generál duchovní služby Metoděj Kubáň v době první republiky.

Během své služby se Metoděj Kubáň ve snaze pomoci trpícím nakazil nejprve černými neštovicemi a poté tropickou malárií. Od roku 1917 byl i proto nasazen mimo frontu v Těšíně. Na konci roku 1918 potom působil jako prostředník při jednání s Polskou stranou o sporném území Těšínska.

Po krátké službě v civilu se vrátil do československé armády a působil u řady útvarů v Čechách, na Moravě i na Slovensku. V meziválečném období se vypracoval v hierarchii vojenské duchovní služby až na nejvyšší post. V únoru 1935 byl jmenován generálním vikářem československé branné moci, v červenci téhož roku získal hodnost plukovníka duchovní služby a 23. srpna 1938 byl Edvardem Benešem jmenován generálem duchovní služby.

Okupace a odboj

Po Mnichovské dohodě v září 1938 a po následné okupaci v březnu 1939 nesl Kubáň s velkou tíhou rozklad československé armády a státnosti. Zapojil se prakticky okamžitě do odbojové organizace Obrana národa, kde pomáhal s organizací pomoci rodinám zatčených důstojníků a odbojářů.

Dne 29. srpna 1940 byl gestapem zatčen pro údajnou „urážku německé branné moci“. Po věznění v káznici v Budyšín, na Pankráci v Praze i v Malé pevnosti v Terezíně byl dne 13. února 1942 převezen do koncentračního tábora Dachau. Z generála Metoděje Kubáně se stal politický vězeň č. 29214. Dne 5. března 1942 v Dachau na následky mučení zemřel ve věku 56 let.

Boj Metoděje Kubáně se nevedl přímo na frontě a se zbraní v ruce. Metoděj Kubáň bojoval v prostoru duchovní služby, etiky, státu a víry, a to v době, kdy tyto hodnoty byly testovány do krajnosti. Jeho život připomíná, že instituce jako armáda potřebují nejen technickou a organizační kvalitu, ale i duchovní a morální kotvu. A že v okamžicích zhroucení řádu je právě tato kotva tím, co zbývá a co může jednotlivce i společnost dále pohánět.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz