Článek
Kdo byl Metoděj Kubáň
Metoděj (někdy psáno jako Methoděj) Kubáň se narodil 18. září 1885 v obci Horní Bečva na Valašsku do rodiny drobného zemědělce. Po studiu na gymnáziu v Místku v letech 1895–1904 se stal studentem Teologické fakulty v Olomouci a 5. července 1908 zde byl vysvěcen na kněze. Kromě klasické duchovní služby v civilním prostoru byl od roku 1909 i polním kurátem v záloze.
Jako takový byl v roce 1914 po vypuknutí první světové války mobilizován do rakousko-uherské armády. Postupně sloužil v záložní nemocnici v Olomouci a následně byl převelen k polní nemocnici, s níž vyrazil na ruskou frontu. Poté se přesunul také na frontu srbskou a albánskou. Není asi třeba zdůrazňovat, že jeho skutečná služba neměla vůbec nic společného s tím, jak si jí představujeme skrze postavu feldkuráta Katze z Haškova Švejka.
Generál duchovní služby Metoděj Kubáň v době první republiky.
Během své služby se Metoděj Kubáň ve snaze pomoci trpícím nakazil nejprve černými neštovicemi a poté tropickou malárií. Od roku 1917 byl i proto nasazen mimo frontu v Těšíně. Na konci roku 1918 potom působil jako prostředník při jednání s Polskou stranou o sporném území Těšínska.
Po krátké službě v civilu se vrátil do československé armády a působil u řady útvarů v Čechách, na Moravě i na Slovensku. V meziválečném období se vypracoval v hierarchii vojenské duchovní služby až na nejvyšší post. V únoru 1935 byl jmenován generálním vikářem československé branné moci, v červenci téhož roku získal hodnost plukovníka duchovní služby a 23. srpna 1938 byl Edvardem Benešem jmenován generálem duchovní služby.
Okupace a odboj
Po Mnichovské dohodě v září 1938 a po následné okupaci v březnu 1939 nesl Kubáň s velkou tíhou rozklad československé armády a státnosti. Zapojil se prakticky okamžitě do odbojové organizace Obrana národa, kde pomáhal s organizací pomoci rodinám zatčených důstojníků a odbojářů.
Dne 29. srpna 1940 byl gestapem zatčen pro údajnou „urážku německé branné moci“. Po věznění v káznici v Budyšín, na Pankráci v Praze i v Malé pevnosti v Terezíně byl dne 13. února 1942 převezen do koncentračního tábora Dachau. Z generála Metoděje Kubáně se stal politický vězeň č. 29214. Dne 5. března 1942 v Dachau na následky mučení zemřel ve věku 56 let.
Boj Metoděje Kubáně se nevedl přímo na frontě a se zbraní v ruce. Metoděj Kubáň bojoval v prostoru duchovní služby, etiky, státu a víry, a to v době, kdy tyto hodnoty byly testovány do krajnosti. Jeho život připomíná, že instituce jako armáda potřebují nejen technickou a organizační kvalitu, ale i duchovní a morální kotvu. A že v okamžicích zhroucení řádu je právě tato kotva tím, co zbývá a co může jednotlivce i společnost dále pohánět.
Zdroje informací: https://theses.cz/id/cz686y/Disertacni_prace_Lanka_2017.pdf
