Článek
Za správu majetku v účastnických fondech doplňkového penzijního spoření (DPS) inkasovaly loni penzijní společnosti 1 miliardu Kč. Přitom došlo díky souběhu několika nepříznivých faktorů k velkému poklesu na kapitálových trzích. Velké poklesy na kapitálových trzích ale nejsou nic neobvyklého, přicházejí v průměru jednou za deset let. Jsou nedílnou součástí investování a každý rozumný střadatel s nimi počítá.
Na tom, že došlo k poklesu hodnoty majetku v DPS, proto není nic divného a není žádný důvod z toho vyvozovat jakékoliv katastrofické závěry. Penzijní společnosti přitom potřebují nějaké stabilní příjmy na úhradu nákladů spojených se správou svěřeného majetku.
Hodnotit férovost jejich miliardového příjmu pouze z údajů za minulý rok by tedy nebylo správné.
Zajímavé to ale začne být, když se podíváme na to, kolik klienti platí za práci penzijních společností a co za to dostávají dlouhodobě. Nejprve musíme uvést, že zákon umožňuje penzijním společnostem inkasovat za správu majetku v DPS dva poplatky. První je 1 % z hodnoty spravovaného majetku a druhý je 15 % z dosaženého kladného výnosu. Penzijní společnosti aktuálně v DPS spravují majetek svých klientů ve výši zhruba 100 miliard Kč.
Miliardový příjem za loňský rok tak odpovídá tomu prvnímu poplatku 1 % z objemu majetku. Protože nedošlo ke kladnému zhodnocení, jiný příjem penzijní společnosti neměly.
Na základě historických výsledků se dá odhadnout, že dlouhodobý průměrný roční výnos DPS je po odečtení poplatků, které si strhávají penzijní společnosti, 3 %.
Co tedy získají klienti a na kolik si přijdou penzijní společnosti? Aby byl čistý roční výnos po odečtení poplatků 3 %, musí být reálné zhodnocení 4,73 %, což při objemu majetku 100 miliard Kč dělá zhodnocení 4,73 miliardy Kč. Z něho připadne penzijním společnostem 1,45 miliardy Kč, což je 31 %, a na klienty zbyde 3,283 miliardy Kč.
Z dosaženého výnosu si penzijní společnosti berou 31 %. Tohle jako férové moc nevypadá.
Ale vůbec nejzajímavější otázkou je, zda by penzijní společnosti za tak štědrou odměnu nemohly odvádět výrazně lepší práci. Že by to jít mělo, si ukážeme na výsledcích akciového a dluhopisového účastnického fondu dosud nejúspěšnější Conseq penzijní společnosti, které porovnáme s výsledky spoření do indexu S&P500, který je odbornou veřejností považován za standard kvalitního aktiva pro dlouhodobé spoření.
První graf ukazuje situaci, kdy bylo investováno pravidelně měsíčně 1.000 Kč plus 230 Kč státního příspěvku za celou dobu existence DPS:
Graf vývoje úspor pravidelné investice v DPS ve srovnání s indexem S&P500
Vidíme, že při celkových vkladech 146.370 Kč přinesl dluhopisový fond navíc velmi málo, jen 15.000 Kč. Akciový byl sice lepší, přinesl navíc 37.000 Kč, ale kdyby byl stejně kvalitní jako index S&P500, přinesl by střadatelům navíc 88.000 Kč!
Druhý graf ukazuje, jak by spoření dopadlo, kdyby na začátku bylo ještě jednorázově investováno 200.000 Kč, převedených ze zrušeného důchodového připojištění:
Graf vývoje úspor pravidelné a jednorázové investice v DPS ve srovnání s indexem S&P500
Rozdíly ve výsledku spoření jsou mnohem dramatičtější. Při celkových vkladech 346.370 Kč přinesl dluhopisový fond navíc jen 59.000 Kč. Akciový byl výrazně lepší, přinesl navíc 208.000 Kč, ale kdyby byl stejně kvalitní jako index S&P500, přinesl by střadatelům navíc 413.000 Kč!
Penzijní společnosti by tedy mohly za královskou odměnu, kterou inkasují, nabídnout svým klientům výrazně lepší službu, než dosud poskytují.
To jsou ale výsledky pouze za 10 let. Spoření na důchod by však mělo probíhat po mnohem delší dobu, ideálně 40 let. Abychom si udělali představu o tom, jaké by byly výsledky spoření za tak dlouhou dobu, musíme odhadnout průměrný roční výnos, kterého jednotlivé účastnické fondy i index S&P500 mohou dlouhodobě dosahovat. Na základě jejich historie to je u dluhopisového fondu 0,84 % p.a., u akciového 3,65 % p.a. a u indexu S&P500 7,42 % p.a.
Následující graf ukazuje výsledky spoření za dobu 10, 20, 30 a 40 let, u kterých jsme zohlednili průměrnou roční inflaci ve výši 3 %. Hodnota úspor tak odpovídá současné cenové úrovni:
Graf velikosti úspor ze spoření v DPS podle délky spoření po započítání inflace
Můžeme vidět, že s délkou spoření rozdíl mezi úsporami z DPS a indexem S&P500 rychle roste. Po 40 letech by se s jeho pomocí dalo při pravidelném spoření 1.000 Kč plus státní příspěvek 230 Kč naspořit o téměř 900 tisíc víc než s nejlepším akciovým účastnickým fondem.
To, jaký dopad by takové spoření mělo na následné čerpání renty jako doplňku ke státnímu důchodu po dobu 15 let, ukazuje další graf. 15 let je aktuální průměrná doba čerpání důchodu. Hodnoty v následujícím grafu jsou opět uvedeny po odečtení průměrné roční inflace 3 %:
Graf velikosti renty ze spoření v DPS podle délky spoření po započítání inflace
Vidíme, že nejlepší akciový účastnický fond, který dnes nabízejí penzijní společnosti, umožní po 20 letech spoření vyplácet měsíční rentu 1.800 Kč oproti spoření do indexu S&P500, které by umožnilo vyplácet rentu 3.500 Kč, která je skoro dvakrát vyšší, po 30 letech rentu 2.800 Kč oproti 6.700 Kč, která je dvaapůlkrát vyšší, a po 40 letech rentu 3.900 Kč oproti 11.500 Kč, která je téměř třikrát vyšší. A to s pouhým 1.000 Kč a státní podporou 230 Kč měsíčně!
Pro lepší představu, jaký význam na velikost úspor má dosažené zhodnocení, uvádíme následující příklad. Pokud budete pracovat 40 let, budete mít při měsíční hrubé mzdě 30.000 Kč státní důchod asi 16.500 Kč měsíčně. Do důchodového systému přitom ze své mzdy odvedete každý měsíc 8.400 Kč. Přitom k tomu, abyste si prostřednictvím DPS mohli vyplácet rentu 16.500 Kč, byste potřebovali spořit po dobu 40 let měsíčně výrazně méně, jen 5.000 Kč. A při spoření do indexu S&P500 by vám dokonce stačilo spořit měsíčně pouze 2.000 Kč!
Z našeho srovnání vyplývá, že prostor pro zlepšení mají penzijní společnosti obrovský. A že když bude využit, bude možné se stejným nebo i nižším objemem peněz, který je dnes na financování důchodů potřeba, zajistit mnohem vyšší příjmy v důchodu, než umožňuje současný systém.
O tom, že kromě indexu S&P500 existuje ještě celá řada dalších stejně kvalitních, nebo i kvalitnějších podílových fondů a že jejich rizikovost je mnohdy nižší než rizikovost účastnických fondů, vytvářených penzijními společnostmi, se můžete dočíst na webu https://srovnejinvestice.cz/.
Na závěr ještě poznamenejme, že v penzijním připojištění, starší verzi DPS, leží aktuálně dalších 470 miliard Kč, které poskytují dlouhodobý průměrný výnos pouze 0,8 % ročně. A penzijní společnosti mohou každý rok inkasovat poplatek 0,8 % z objemu spravovaného majetku. Přijdou si tak na dalších zhruba 3,5 miliardy korun ročně a stejnou sumu připíší svým klientů. Z dosaženého zhodnocení tak klienti inkasují pouze 50 %. Tohle ale fér určitě není.
