Článek
Proč to píšu. Blíží se volby. Jsem člověk milující opravdovou originalitu i se zápisem historie a její uchování, včetně ran z užívání i zásahy původních majitelů jako jejich sen doby, pokud byl zachován původní ráz auta tak, jako je to u auta na obrázku. Jedná se o Škodu 706R Barča v úpravě pro sběrné suroviny na převoz šrotu mého kámoše Sysla. Je na něm kde co, opravy autogenem, mraky vrstev různých barev, táhlo na nožní ovládání plynu při obsluze hydraulické ruky, obměněné vypínače a halda jiných drobností, které z něho dělají něco jako třistaletý dub, který má některé ulomené zarostlé větve, rezavou cedulku památný strom, různě stará vyrytá srdce a jména, prostě neskutečná krása a paráda se zápisem života.
Mám podobný vůz, při opravě brzd, jsem si zajel na oběd, kolega komunista vedle lakoval do plniče disky na Felicii a než jsem se vrátil, tak byl hotov a odjel. Přijedu dodělám práce na zadní nápravě a chci namontovat kolo. Zvednu ho, otočím a místo letité patiny vidím nástřik plničem. Nevěřil jsem vlastním očím, sebral jsem ředidlo a nástřik odstranil bohužel i s letitou patinou. V životě mě nikdo tak nenasral, bohužel slušný výraz nelze použít. Po vytočení jeho mobilu jsem řval až se hory zelenali a nazval jsem ho rudou vulvou. Bylo to přesně v soudružském duchu „Závěry XVI. sjezdu KSČ plníme, i do přinesených nádob!“ . Bude to podle mé stranické linie a budeš to dělat jak já chci. Soudruh patří mezi psedoveteránysty replikanty , jejichž hlavním snem je, nově nastříkané auto s novýmy chromy, novým čalouněním sedaček a interiéru pokud možno od známé firmy z Tábora, novými vypínači a s repasovaným tachometrem se stavem 00001 km, které sice většina stejných lidí obdivuje, ale mají historickou hodnotu jako tamagoči. Většina současných funkcionářů ve veteránském hnutí je podobného ražení, neb jde hlavně o kšeft a opravdová historické vozidla s opravdovou historickou hodnotou včetně zmapované historie prostě nejsou. Rozhodně uznávám akce, jako je restaurování vyjímečných vozidel, která se dochovala jen z části nebo v polorozpadlém stavu např. TATRA 80 nebo Š1200 Sanitka „Jandera“ či prototyp Škoda 720.
Ale dále, o soudruzích komunistech! Prostě jsem člověk, který díky své jinakosti v těchto lidech tím co nosím, co vlastním, jak žiju, co jsem schopen dělat, co znám a umím, vzbuzuji chuť srovnat mě do jejich zažitých kolejí. Vlastně tu snahu od soudruhů zažívám od dětství. Udělal jsem si solární elektrárnu za třetinové náklady a zároveň jsem zakoupil padákový motorový kluzák. Vykulenost z elektrárny byla, ale z létadla byla reakce různá, normální kamarádi po větě, ty se chceš zabít, po narážce že od motorkářů to sedí nastal smích, přejícnost a obdiv, soudruh zahájil taktiku trvalých narážek se snahou mě znejistit v dalším konání tímto směrem i když byl seznámen s tím, že jsem už v devadesátkách dělal paragliding, prostě on to nedělá tak taky nebudu a od té doby si udržuje podivný odstup. Vlastně mi došlo, že mi zase barví kolo.
Před časem mě zval na setkání s předsedkyní Konečnou. Má narážka, jestli si myslí, že jsem se zbláznil a ztratil svéprávnost a že se nepotřebuji vyzvracet, přijal s velkou nelibostí. Opravdu když náhodou narazím na nějakou diskuzi současných europoslanců, tak to po třech minutách vypnu. Ti lidé žijou v nebi, tam snad nejsou ani záchody a všichni maj andělský křídla. Jediný přirovnání co mě napadá řekl Stalin o českých komunistech a to že jsou načichlí prvorepublikovým parlamentem, ti lidé jak tam jednou vlezou už nikdy nebudou nohama na zemi.
Ale zpět ke komoušům. Bohužel je to horší než by člověk čekal. Ten stav společnosti s komoušizmem v nás je stálý. Prostě se tady povedlo přetrhnout vše co dělá normální společnost normální společností v Polsku, Francii, Švýcarsku a to dokonce i podruhé. Poprvé po 1948 likvidace tradic malozemědělců s likvidací živnostníků s přechodem na kolchozy a těžký průmysl. Bohužel v zemědělství už není návratu tradice vejmynků a postarání se o rodiče v Polsku funguje a celkově snižuje náklady na důchodce. Jsme zemí s nejnižším počtem osob v zemědělství. Bohužel tradiční systém EU v přidělování dotací do zemědělství jak národní tak z Bruselu je nastaven pro Francii a Polsko a ne na nejprůmyslovější zemi jako jsme my.
Podruhé nastal problém po roce 1989. Centrální systém zakořeněný v hlavách Čechů zůstal. Být živnostníkem moc lidí nechce. Lepší je být zaměstnán a vše nechat na zaměstnavateli. Máme největší počet obřích supermarketů na osobu. Na vesnicích jsou už jen Vietnamci. V průmyslu bylo vše prodáno zahraniční konkurenci a zisk z činnosti mizí za hranice. Chlubením se naším HDP je vtip od Holzmana, že jsem snědl statisticky půlku kuřete. Chtělo by to ukazovat národní produkt, ale to se našim politikům nehodí, asi by jsme čučeli co nám tu doopravdy zbude a jak na tom jsme. Je to jak úspěch za komárů, že se nám zvýšila znalost svahilštiny o 200%, dřív to uměl jeden teď tři. Nikdo to co tu je nedefinuje doopravdy, proč mám zbrojit dle HDP? Jediný bývalý politik pan Tlustý to definuje dle skutečnosti. Bohužel je to tu lež a klam, tak jak se to hodí vládnoucí partě pořád v duchu RVHP alias EU!!! Ten komunizmus je tu pořád a vlastně se to všem okolo hodí. Proto nevolte komunisty, zabili to tady snad na pořád. Bohužel jsou nalezlí všude!