Článek
Byl o dvanáct let starší než můj táta. Byl vyučenej zámečník a celej život byl jako údržbář kde čeho na Poldovce, včetně válcovacích stolic ve všech kladenských válcovnách. Proč zmiňuju ten smích? Moje maminka se mnou žila u rodičů táty, když byl táta dva roky na vojně a když jsem bral rozum, tak tam byl i Petr a já se naučil řechtat jako on a ode mě to převzala i má mladší sestra a jednou jsem dostal i recesistickou medaili za smích.
Pod Svatým Jiřím v Libušíně u Kladna, u šmanťáku měli s kámošema bunkr, kam jsem pak se svýma kamarádama chodil i já. Do těch míst se vracel celý život a miloval to tam, podle mě tam byl každý třetí den a když to šlo i častějc . Dnes jsem do těch míst zajel a řval do lesa “ Petr Müller umřel, lese!!!", aby taky les věděl, že jeden z jeho největších fandů už není.
Celý život žil se svou ženou Věrou a mají i ve Švermově dům. Celý ho po koupi předělali a zbyla z něj původní jen část obvodových zdí, celý život něco na něm vymýšlel a kutal. Nejdřív byly všude na stropech palubky a pak sádrokarton. Pod domem stvořil obrovskou dílnu i s kotelnou a sklepem.
Ukázal mi jak se svařuje autogenem i elektrikou, měl papíry i na sváření plynových rozvodů. Miloval práci se železem i dřevem. Vyvařoval auta, dělal na kšeft výlohy i vchodový dveře do krámů i vchodový vrata a zábradlí. Měl vrtáky i závitníky všech velikostí i délek a všechny druhy nářadí na kde co. Dokázal udělat i ústřední topení v době autogénu u kde koho, např. i u kladenského hornického spisovatele Franty Stavinohy, který to zmiňuje v jedné ze svých knih.
Nejdřív měl Mustanga a pak Jawu 250. Jednou, když s mým tátou jeli z hub tak jim v padáku od Shöllerky praskla zadní guma a mašina si to šinula napravo ze silnice. Táta seskočil a odřel si lokty i kolena a Petr pak taky a podvědomě se točil na zadku na peněžence co měl v zadní pravé kapse u džín a neměl, neb měl rukavice i pořádné boty, ani jeden škrábanec. Motorka skončila omotaná okolo stromu. Prošoupanou peněženku měl schovanou a pravidelně ji ukazoval.
Dokázal toho strašně moc a bude všem strašně chybět. Dala by se o něm napsat kniha. Jednou jsme se zase zakecali u něj ve sklepě a on se mě zeptal jestli vím co na Poldovce znamenalo, když mistr vyhlásil akci Měď. Koukal jsem jak trubka a nevěděl. To nejmladší z kolektivu vybral od ostatních peníze a vyrazil přes plot na Cikánku do konzumu pro litr rumu a já pořád nechápal proč Měď a on kontroval otázkou, jak se řekne latinsky Měď, přece Cuprum. Strejdo za všechno dík.
