Článek
Politika by měla být ctností odpovědnosti. Místo toho se setkáváme s jednoduchými, až dětinskými výmluvami. Úsměvné by to bylo, pokud by neohrožovalo veřejný zájem. Níže uvádíme několik prokazatelných případů z české veřejné scény, včetně konkrétních citací a krátkého rozboru, proč působí směšně i nebezpečně.
Tomio Okamura – „39 °C horečky“
Po kontroverzních výrocích k tématu Letech u Písku tvrdil, že měl 39 °C a nevěděl „na co se mě ptají“. Výmluva přenáší zodpovědnost na tělesný stav místo na mluvčího.
Zdroj: Aktuálně.cz – Okamura o Letech
Martin Kocourek – „historické rodinné peníze“
Na účtu jeho matky se v roce 2011 objevilo 16 milionů Kč. Kocourek tvrdil, že šlo o „historické rodinné peníze“. Veřejnost však tuto verzi přijala s pochybnostmi.
Zdroj: České podcasty – nejtrapnější výmluvy
Pavel Blažek – „bouřka a náhoda v hospodě“
Setkání s lobbistou vysvětlil tím, že kvůli bouřce hledal útočiště v hospodě, kde náhodou seděl dotyčný. V politice se náhody často používají jako krytí schůzek, takže výmluva působí spíše podezřele než přesvědčivě.
Zdroj: Seznam Zprávy – Blažek a Nejedlý
„Špatná akustika na Hradě“
Použitá jako vysvětlení, proč politici údajně neslyšeli projednávané záležitosti a později měnili stanoviska. Konkrétní jméno nebylo v ověřitelných médiích zaznamenáno.
Zdroj: Novinky.cz – ANO po špatné akustice
Vladimír Dbalý – „mám přísun potravin z venkova“
Při odhalení obrovského majetku vysvětloval své finance poeticky, nikoli konkrétně.
Zdroj: Lidovky.cz – výmluvy roku 2014
Filip Turek – „telefon v hospodě“
Po medializaci kontroverzních příspěvků vysvětlil:
„Člověk jde do hospody, těch lidí je tam plno, nezná je, otevře ten telefon a opravdu si na tu sociální síť může každý napsat, co chce.“
Policie případ prověřovala; příspěvky byly smazány 1. února 2024, policie je nestihla zálohovat ani získat od provozovatele sítě X. Kauza byla 26. července 2024 uzavřena bez obvinění. Turek označil kauzu za kampaň proti sobě.
Zdroje: iRozhlas, Deník, Aktuálně.cz
Proč politici sahají po výmluvách
Přežitková taktika překrytí – výmluva rozptýlí pozornost a oddálí nutnost vysvětlit detaily.
Strach z okamžitého trestu – přiznání chyby může vést k odchodu z funkce.
Komunikační kalkul – pokud část voličů výmluvu přijme a média kauzu rychle vystřílejí, politická cena je nízká.
Nedostatečná institucionalizace odpovědnosti – slabý dohled a malé pravomoci sankcí.
Deformace politické kultury – opakované používání dětinských výmluv normalizuje podobné chování ostatních.
Výmluva sama o sobě nemusí být zločin, ale je to zrcadlo politické kultury. Když odpovědní činitelé mluví jako děti, roste riziko, že veřejné záležitosti budou řízeny bez serioznosti a transparentnosti. A to už není vtipné, to je nebezpečné.
