Článek
Každý rok se 11. listopadu otevřou první lahve Svatomartinského. A každý rok se opakuje stejná otázka: proč stojí tak málo komplexní, tak mladé víno tolik peněz? Vždyť často ještě ani nestihlo pořádně dozrát.
Odpověď je jednoduchá: platíte hlavně za slavnost, marketing a logo husy. Kvalita vína? Ta je spíš bonus.
1) marketingová značka
„Svatomartinské“ není jen typ vína. Je to licencovaná značka Národního vinařského centra.
Vinař, který chce používat logo husy a značku „Svatomartinské“, musí:
zaplatit registraci
splnit pravidla odrůd / zbytkového cukru / termínů
podrobit se senzorické komisi
To všechno stojí peníze → které se pak logicky promítnou do ceny lahve. Jinými slovy, zaplatíte za pečeť, ne za komplexní buket.
2) časový stres
Aby víno bylo hotové 11. 11., vinař musí pracovat jako v závodě Formule 1:
rychlejší zpracování hroznů
rychlejší kvašení
rychlejší čiření
Mladé víno znamená, že se jede „na výkon“ → což stojí energii, lidi a logistiku.
Proč zraje několik měsíců, když může být hotové „včera“?
3) jednorázová sezóna
Svatomartinské má životnost jen několik týdnů až měsíců.
Není to víno, které prodáváš 12 měsíců.
Ten tlak „prodej teď – teď – teď“ zvedá:
marketingové výdaje
promo akce
distribuci
Zjednodušeně: tohle není investice do vína, ale do adrenalinu pro vinaře a obchodníky.
4) retail poptávka
Češi si za poslední dvě dekády zvykli, že k husí pečeni 11. listopadu patří Svatomartinské víno.
To není vinařský, ale kulturní rituál.
A rituál prodá víno líp než kvalita.
Svatomartinské se stalo sezónním sentimentem – a když se něco stane rituálem, může být dražší, i kdyby bylo jednodušší.
Jednoduše řečeno: kupujete tradici, ne taniny.
5) kvalita je vlastně „mimo hru“
Svatomartinské se prostě lépe srovnává s:
mladým ciderem
beaujolais nouveau
prvním burčákovým pokračováním
Ne s ročníkovým vínem, které leží v sudu rok i déle.
Oni neprodávají hloubku a komplexitu. Oni prodávají okamžik, trochu šumivé štěstí a pocit, že je listopad hezčí.
závěr
Svatomartinské víno je dražší, protože:
je to značka s poplatkem
je to rychlá výroba
má velkou reklamu
a má krátké okno pro prodej
Nakonec platíte za tradici, atmosféru a symbol husy, ne za objektivní enologickou kvalitu.
A otázka, jestli to stojí za to?
To už si každý musí odpovědět sám, skleničku v ruce 11. listopadu – s vědomím, že v podstatě platíte za „první letošní šťavnaté léto v lahvi“.
