Článek
Říká se, že největším sportem lidstva není fotbal ani hokej, ale to, co se odehrává pod peřinou. Jenže tam se místo dresů nosí pyžamo, nebo taky vůbec nic, a rozhodčí neexistuje – leda soused za zdí, který si zapíše výsledek podle toho, co slyší. Sprintéři mají problém, že skončí dřív, než někdo stihne zmáčknout stopky, maratonci občas vytuhnou uprostřed trati a vytrvalci jsou podezřelí, protože pořád ještě mají energii na druhé kolo.
Nevěra je kapitola sama o sobě. Připomíná to software update – slibuje novinky, ale po instalaci baterka vztahu klesne na nulu a všechno padá častěji než Windows 95. Když se na to přijde, domácí hádka je pak větší než derby Sparta–Slavia, jen bez vstupenek a s tím, že vítěz nikdy není jasný.
A pak tu máme tu známou disciplínu na jednoho. Říká se jí různě – sólová hra, ruční práce bez dílny, osobní fitness program. Někteří si ji dopřávají denně, jiní jen když vypadne Wi-Fi, a existují i tací, co to berou jako olympijský trénink. Výhoda? Nikdy vás tam nikdo nepodvede. Nevýhoda? Když to přeženete, může se vám stát, že vás ruka začne bolet dřív než kdykoliv jiný.
Samostatnou kapitolou jsou placené služby. To je takový fastfood intimity – rychlé, bez emocí, dražší než Big Mac menu a taky po tom často přichází pocit těžkého žaludku. Někomu to připadá jako řešení, jinému jako zkratka, ale nakonec to bývá stejně drahé a nepohodlné jako rozvod.
Nejlepší předehra podle průzkumů není svíčka ani čokoláda, ale uklizená kuchyně. Kdo to nezažil, nevěří. Jenže vysvětlete to někomu, kdo si myslí, že romantika začíná až když zhasne lampička. Někdy je vlastně nejvíc erotické to, že partnerka vytře podlahu a muž dobrovolně vynese koš. To už se pak ani nemusí pouštět hudba – orchestr běžného života hraje sám.
A co sousedi? Ti mají nejlepší přehled. Smích, nárazy do stěny, občasné sténání – to všechno se v paneláku šíří rychleji než klepy na vesnici. Jen málokdo má odvahu jít si zaklepat a požádat o ztišení. Spíš to dopadne tak, že buď fandí, nebo si to v ložnici zkusí taky.
Ale aby nebylo jen veselo, je tu i temnější téma – impotence. To je jako mít sportovní auto s prázdnou nádrží. Vypadá skvěle, sedne se do něj pohodlně, ale když otočíte klíčkem, ozve se jen trapné „cvak“. Lékaři říkají, že to má řešení, ale v hospodě se tomu říká prostě „konec kariéry“. Na druhou stranu – i tohle má své plusy: aspoň nehrozí, že budete sprintér, který skončí dřív než se zmáčknou stopky.
Říká se, že každý vztah má svou fázi: nejdřív olympiáda, pak trénink, nakonec občasné rozcvičení. Ale i tak – lepší zahřát se občas doma než zrezivět úplně. Ať už se bavíme o maratoncích pod peřinou, fanoušcích softwarových aktualizací mimo domov, profesionálech v ručních činnostech, zákaznících rychlého „menu“ nebo veteránech s prázdnou nádrží, platí pořád totéž: hlavní je úsměv. Protože i když se všechno pokazí, aspoň máte historku k pivu.
Nakonec platí jedno staré moudro: v posteli neexistuje jediný správný postup, důležité je, aby to nebyla nuda. Vždyť i ten nejhloupější vtip může skončit smíchem – a i ten nejpodivnější večer může skončit tak, že si člověk řekne: „No, hlavně že jsme se zasmáli.“ A to je možná ta nejlepší disciplína ze všech.
