Článek
Historičky umění a architektury Dagmar Černoušková z Muzea města Brna a Jana Kořínková z Fakulty výtvarných umění VUT v záznamu veřejné nahrávky podcastu představují své nedávné badatelské objevy, které učinily na základě nalezené korespondence, digitalizovaných pramenů z vídeňských knihoven i unikátnímu konvolutu fotografií Loosova brněnského investora Viktora Bauera, díky kterému se podařilo identifikovat dosud neznámé Loosovy interiéry a mobiliář.
V rozhovoru s Petrem Klímou odkrývají obě historičky Loosovy profesní i společenské vazby na osobnosti své doby – od Bohumila Markalouse a bratří Čapků až po Jana Zrzavého či generála Klecandu. První zmíněný například ve svém dopise Janu Mukařovskému z roku 1942 charakterizoval Loose jako „primitiva nezatíženého věděním“, člověka „chorobně zaostřeného instinktu“ s úctou k materiálu a hmotě. Zazní i postřehy z deníku plzeňského stavitele Bořivoje Kriegerbecka, které Loose zachycují jako charismatického, někdy však neukázněného tvůrce. Rozhovor se dotýká i závěru architektova života – Loos zemřel v roce 1933 v zuboženém stavu, přičemž jeho přátelé museli platit náklady na léčbu a pohřeb.
---
Odkaz na podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/od-zapadu-nefouka
Co v rozhovoru uslyšíte:
05:17 - cesta k Loosovi
23:46 - Adolf Loos a jeho síť kontaktů
53:52 - Loosova osobnost a pověst
–––
O čem bude řeč:
Adolf Loos, foto: Literární archiv Památníku národního písemnictví
Jaromír John, vlastní jménem Bohumil Markalous
Bořivoj Kriegerbeck, foto: soukromý archiv
Vila Dr. Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna, foto: Michaela Dvořáková, Brněnský architektonický manuál
Vila Dr. Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna, foto: Michaela Dvořáková, Brněnský architektonický manuál
PhDr. Dagmar Černoušková je historička umění a architektury. Pracuje v Muzeu města Brna (2005–2015 Studijní a dokumentační centrum vily Tugendhat; od 2016 Oddělení dějin architektury). Věnuje se hlavně brněnské meziválečné architektuře (mj. vila Tugendhat, Adolf Loos). Je autorkou a editorkou kolektivních monografií Brněnské stopy Adolfa Loose (2010); Mies v Brně. Vila Tugendhat (2012, 2017, 2022); Slavné brněnské vily (2006, 2013); Villa Tugendhat 1980–1985 (2015); Villa Tugendhat. Zahrada (2017); Nový dům Brno 1928 (2018); Vize modernosti / Rudolf Sandalo 1899-1980 (2019); Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy (2020); On, Adolf Loos – Bořivoj Kriegerbeck (2021). Přispívá do našich i zahraničních odborných periodik, často ve spolupráci s Jindřichem Chatrným a Janou Kořínkovou.
Mgr. Jana Kořínková, Ph.D., je historička umění a architektury a vysokoškolská pedagožka. Působí na Janáčkově akademii múzických umění a na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Mezi lety 2009–2019 byla členkou redakce magazínu Artalk.cz, je editorkou serveru Archiweb.cz. Dlouhodobě zkoumá umění ve veřejném prostoru z období socialismu, zejména jeho institucionální pozadí. Je spoluautorkou knih Vetřelci a volavky. Atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace 1968–1989 (2013), Zvláštní okolnosti (2016), Sochy a města Morava. Výtvarné umění ve veřejném prostoru 1945–1989 (2020) a dalších. Je autorkou publikace Adolf Loos a konfiskované vzpomínky rodiny Viktora rytíře von Bauera-Rohrfelden (2018) a spolu s Pavlou Cenkovou v roce 2020 vytvořila koncepci architektonické stezky Po stopách Adolfa Loose pro Brněnský architektonický manuál. Ve spolupráci s Dagmar Černouškovou publikovala řadu studií věnovaných osobnosti a dílu architekta Adolfa Loose.
---
Editace: Jan Balcar, Radka Šámalová, Petr Klíma
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
