Článek
Vracejí se také k otázce, z jakého společenského a kulturního kontextu vyrůstá Loosova architektura. Long představuje secesi nikoli jako pouhý dekorativní styl, ale jako odpověď tehdejší doby na rozpor mezi historismem a modernizující se společností.
Dalším stěžejním tématem dialogu je Loosův koncept raumplanu. Christopher Long upozorňuje, že nešlo o samoúčelný architektonický koncept, ale o prostorový rámec života buržoazních rodin a zároveň součást vývoje architektury mezi tradicí a modernismem. Právě do napjatého vztahu mezi evolučním a revolučním přístupem, mezi kontinuitou a diskontinuitou, profesor Long dílo Adolfa Loose vsazuje. V rozhovoru se také dotýká otázky autorství a role Loosových spolupracovníků; vrací se i k jeho pozdním letům, poznamenaným nemocí a proměnami společnosti kolem roku 1930.
Rozhovor je veden v angličtině a je doplněn o český dabing.
---
Odkaz na podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/od-zapadu-nefouka
Co v rozhovoru uslyšíte:
02:16 – vídeňská secese
08:36 – raumplan jako prostorový ornament?
17:33 – předchůdce modernismu, nebo revolucionář?
29:27 – pozdní Loos a otázka autorství
–––
O jakých osobnostech, projektech a publikacích bude řeč:
Christopher Long, Nový prostor: Pohyb a prožitek ve středoevropské moderní architektuře, Praha 2023.
Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou, dětský pokoj v Müllerově vile v Praze, 1928–1930.
Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou, ukázka raumplanu v Müllerově vile v Praze, 1928–1930.
Adolf Loos, ukázka raumplanu v horské vile Khuner v rakouském Payerbachu (1929–1930). Zdroj: WikiArquitectura.
Heinrich Kulka (1900–1971). Zdroj: Kulka Estate.
Karel Lhota (1894–1947). Zdroj: 50 let státních československých průmyslových škol v Plzni. 1885–1935, Plzeň 1936.
Prof. Christopher Long, Ph.D., studoval na univerzitách ve Štýrském Hradci, Mnichově a Vídni, doktorát získal na Texaské univerzitě v Austinu v roce 1993. V letech 1994–1995 učil na Středoevropské univerzitě v Praze. Dlouhodobě se soustředí na historii moderní architektury, se zvláštním důrazem na střední Evropu mezi lety 1880 a současností. Vyškolen spíše v historii než v architektuře, osvojuje si přístupy z kulturních a intelektuálních dějin, stejně jako politické a ekonomické historie. Studoval otázky kulturní reprezentace v architektuře, širší ideologické souvislosti architektonické teorie z konce 19. a počátku 20. století a vývoj architektonického vzdělávání. Mezi zájmy profesora Longa patří také moderní design v Rakousku, českých zemích a Spojených státech, stejně jako grafický design. Pracoval na několika výstavách a publikuje v široké škále témat. V roce 2022 obdržel čestný doktorát na pražské UMPRUM. Od roku 2017 vyšlo v českém překladu již šest publikací věnovaných dílům Adolfa Loose a jeho současníků. V letošním roce by na ně měla navázat česká mutace zmíněné knihy Adolf Loos: Ruminations and Revisions. Essays.
---
Editace: Jan Balcar, Radka Šámalová, Petr Klíma
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
