Hlavní obsah

„Stavby tvůrce mrakodrapů Kuny obstojí i dnes,“ říká Tereza Macháčková

Foto: Pěstuj prostor

Tereza Macháčková

Nový díl podcastu pokračuje v sérii věnované plzeňským „expatům“ a v rozhovoru Petra Klímy s historičkou architektury Terezou Macháčkovou připomíná architekta Zdeňka Kunu.

Článek

Macháčková, která Kunovi věnovala svou diplomovou práci a měla možnost s ním opakovaně hovořit, přibližuje jeho plzeňské kořeny, pražská studia i profesní dráhu spojenou především s Prahou a úzce provázanou s vývojem československé architektury druhé poloviny 20. století.

Rozhovor se zaměřuje na Kunovy klíčové realizace: na výškové budovy Strojimportu a Motokovu nebo dostavbu východní tribuny Strahovského stadionu, stejně jako na projekty, v nichž Zdeněk Kuna musel citlivě reagovat na historickou zástavbu, například československé obchodní zastupitelství v Miláně či objekt Omnipolu v Praze. Epizoda se také dotýká architektova angažovaného postavení před rokem 1989, kdy Zdeněk Kuna vedl jako ředitel Krajský projektový ústav Praha, stál v čele Svazu architektů a jako pedagog působil na pražské UMPRUM.

---

Odkaz na podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/od-zapadu-nefouka

Co v rozhovoru uslyšíte:

05:39 - studium Zdeňka Kuny a jeho vztah k Plzni

13:20 - výškové budovy pro podniky zahraničního obchodu

46:35 - východní tribuna Strahovského stadionu

53:11 - pedagogická praxe a profesní uplatnění po roce 1989

–––

O kterých projektech bude řeč:

Foto: Pěstuj prostor

Budova PZO Strojimport v Praze. Foto: archiv Terezy Macháčkové.

Foto: Pěstuj prostor

Budova PZO Motokov v Praze. Foto: archiv Terezy Macháčkové.

Foto: Pěstuj prostor

Východní tribuna Strahovského stadionu v Praze. Foto: archiv Terezy Macháčkové.

Foto: Pěstuj prostor

Československé obchodní zastupitelství v Miláně. Foto: archiv Terezy Macháčkové.

Foto: Pěstuj prostor

Budova PZO Omnipol v Praze. Foto: archiv Terezy Macháčkové.

Mgr. Tereza Macháčková je historička architektury. Dílem architekta Zdeňka Kuny se zabývala ve své diplomové práci a výsledky svého bádání představila např. v Klubu Za starou Prahu, Národní galerii Praha nebo v televizním dokumentu Architektura 58–⁠89. Během svého dvouletého pobytu v JAR mj. publikovala texty o galerii ZEITZ MOCAA nebo brutalistické architektuře Kapského Města. Několik let působila v iniciativě Letná sobě!, zaměřené na smysluplný architektonický rozvoj pražské Letné. Během rodičovské pauzy se věnuje menším projektům (přípravě hesla architektky Evy Kunové pro výzkumný projekt „Ženy v architektuře“, zpracování bibliografie architekta Františka Roitha nebo spolupráci s festivalem Den architektury).

Prof. Ing. arch. Zdeněk Kuna (1926–2019) byl český architekt, urbanista a pedagog. Po studiu na ČVUT působil v pražském Stavoprojektu, kde se podílel na návrzích řady významných staveb, především nových sídel podniků zahraničního obchodu. Od roku 1974 stál v čele této organizace – tehdy Krajského projektového ústavu Praha – jako ředitel. Mezi lety 1973 a 1989 vedl jeden z ateliérů architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a v 80. letech předsedal Svazu architektů ČSR. Patří k autorům, kteří výrazně ovlivnili podobu československé architektury druhé poloviny 20. století.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz