Článek
V rozhovoru se Petr Klíma a historik architektury Petr Domanický vrací znovu k Mariánské Týnici, která byla zmíněna již v prvním díle podcastové minisérie („Hanuš Zápal přivedl do Plzně moderní architekturu,“ uvádí historik architektury Petr Domanický, díl je dostupný zde). S touto památkou byl Zápal propojený již od dětství, v roce 1920 publikoval výzvu k její záchraně, po zřícení kopule zajistil provizorní střechu, ve třicátých letech spoluzaložil Jednotu pro záchranu Mariánské Týnice a díky podpoře prezidenta Beneše i vlády se zasloužil o její zásadní obnovu. Petr Domanický také popisuje proces dostavby druhého ambitu z evropských dotací v nedávných letech. Kritizuje ji jako návrat k dávno překonaným přístupům – podle něj místo příběhu historie Mariánské Týnice vznikla spíše ‚pouť‘ než snaha o záchranu jedné z nejcennějších památek.
---
Odkaz na podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/od-zapadu-nefouka/zachranit-marianskou-tynici-byla-pro-zapala-temer-nedostizna-meta-rika-historik-architektury-petr-domanicky-503870
Co v rozhovoru uslyšíte:
00:30 - Zápal jako regionalista své doby
11:46 – proces obnovy Mariánské Týnice
32:46 – kritika současné „dostavby“ Mariánské Týnice
–––
O jakých projektech bude řeč:
Záchrana poutního místa v Mariánské Týnici
Záchrana poutního místa v Mariánské Týnici
Poutní místo v Mariánské Týnici po dostavbě východního ambitu (2018–2020), archiv Ateliéru Soukup Opl Švehla
Poutní místo v Mariánské Týnici po dostavbě východního ambitu (2018–2020), archiv Ateliéru Soukup Opl Švehla
Poutní místo v Mariánské Týnici po dostavbě východního ambitu (2018–2020), archiv Ateliéru Soukup Opl Švehla
Hanuš Zápal (1885–1964) byl klíčovým architektem meziválečné Plzně. Po studiích v Praze nastoupil roku 1910 na stavební úřad města Plzně, kde působil až do penzionování v roce 1931. Jeho první samostatnou plzeňskou stavbou byla budova obchodní akademie, později navrhl řadu významných veřejných budov, především škol. Vrcholem jeho tehdejší tvorby pro Plzeň je funkcionalistická Pikova škola (dnes Gymnázium Luďka Pika). Již předtím navrhl ve službách města množství technických, průmyslových nebo obytných staveb. Po odchodu z úřadu se věnoval projektům v regionu a památkové péči – zasloužil se o obnovu Mariánské Týnice a dalších památek na Plzeňsku. Od roku 2006 uděluje město Plzeň Cenu Hanuše Zápala za architektonický přínos.
Ing. arch. Petr Domanický vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 1997 pracoval na plzeňském pracovišti dnešního Národního památkového ústavu, kde se podílel na koncepci oprav památek v Plzni a dalších místech regionu. Od roku 2009 působí v Západočeské galerii v Plzni jako kurátor nově založené podsbírky architektury, kterou buduje. Publikační a výstavní činnost zaměřuje na architekturu 19. a 20. století v regionu. Hanuši Zápalovi věnoval v roce 2015 výstavu i monografickou publikaci Hanuš Zápal 1885–1964. Architekt Plzeňska. V letošním roce se k Zápalovi vrátil panelovou výstavou ve Smetanových sadech v Plzni.
---
Editace: Jan Balcar, Radka Šámalová, Petr Klíma
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
