Článek
Původně jsme chtěli planetu zachránit. Dnes ji proti sobě používáme.
Když se ekologie dostala do titulků, věřili jsme, že přichází nová éra odpovědnosti. Udržitelnost se stala módou, plasty nepřítelem číslo jedna a uhlíková stopa novým měřítkem svědomí. Ale něco se cestou pokazilo. Místo zelenější budoucnosti se ekologie proměnila v nástroj tlaku, manipulace a skrytých zájmů.
Korporátní zelené pláště
Coca-Cola se chlubí, že recykluje každou lahev. Zároveň ale potichu ustupuje od závazků používat vratné obaly. Shell tvrdí, že investuje do obnovitelných zdrojů, ale zároveň dál rozšiřuje těžbu. Apple odstranil nabíječku z balení s odůvodněním „ochrany planety“, ale vzápětí nabídl novou za příplatek.
„To není ekologie. To je ekosimulace.“
Ve světě, kde se „zelené“ rovná „ziskové“, se udržitelnost stává novou formou korporátního PR. Firmy si umí spočítat, co je levnější – skutečná změna, nebo dobře placená kampaň. Spotřebitel chce mít dobrý pocit, a to stačí.
Ekologická dohoda jako geopolitická zbraň
Evropa s fanfárami ohlásila Green Deal. Slíbila uhlíkovou neutralitu, zákazy aut se spalovacími motory a konec fosilních paliv. Ale zatímco Evropa zavírá továrny, Čína otevírá nové. Zatímco Německo ničí vlastní automobilky, Indie a Vietnam rostou. Výsledkem je přesun výroby do zemí s nižšími ekologickými standardy – a tedy vyššími reálnými emisemi.
Příroda si na mapu hranice nekreslí. CO₂ z Bangladéše se počítá stejně jako z Belgie. A přesto se tváříme, že když budeme čistší tady, planety se to dotkne. Nedotkne. Jen jsme si podřízli větev, na které jsme seděli – a podali pilu konkurenci.
Ztráta důvěry
Když spotřebitel slyší o nových daních, zákonech a zákonech ve jménu ekologie, ale zároveň vidí, že velcí hráči dělají pravý opak, začne pochybovat. Když zjistí, že papírový brčko je jen zelený marketing, zatímco obal kolem něj je třikrát větší, začne být cynický.
A to je problém. Protože „Ekologie bez důvěry je jako siréna bez zvuku.“
Planeta jako rukojmí
Ekologie se stala zbraní ve všech směrech:
- Politici ji používají jako morální štít i nástroj zdanění.
- Firmy jako konkurenční výhodu i výmluvu.
- Aktivisté jako bič na vše, co se jim nehodí.
A mezi tím vším zůstává to nejdůležitější – „Samotná planeta – jako rukojmí v rukou lidské pýchy.“
Co s tím?
Nejde o to zahodit ekologii. Jde o to ji „očistit.“ Od ideologií, od marketingu, od falešných slibů. Vrátit ji tam, kde začínala – k jednoduché úctě k prostředí, které nám dává život.
Možná nepotřebujeme další revoluce, zákazy a strategické plány. Možná jen potřebujeme pravdu. O tom, co funguje, co ne, co je divadlo a co reálná změna.
„A možná bychom měli přestat planetu zachraňovat… A místo toho ji prostě přestat ničit.“
Zdroje:
- Coca-Cola a greenwashing / opuštění závazků k opakovaně použitelným obalům
The Guardian (3. 12. 2024): Coca-Cola accused of quietly dropping its 25% reusable packaging target - Žaloba proti Coca-Cole a PepsiCo za plastové znečištění
Reuters (31. 10. 2024): Los Angeles County sues PepsiCo and Coca-Cola over plastic pollution - Zelená dohoda pro Evropu – cíle a dopady na průmysl
Wikipedie: Zelená dohoda pro Evropu - Fit for 55 – plán na snížení emisí do roku 2030
Wikipedie: Fit for 55 - Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ – součást Zelené dohody
Wikipedie: Strategie od zemědělce ke spotřebiteli - Greenwashing – definice a příklady
Wikipedie: Greenwashing - Apple a odstranění nabíječky s ekologickým zdůvodněním
MobilMania.cz: Zelená strategie v číslech. Na odstranění nabíječky z balení iPhonů vydělal Apple miliardy
