Milion chvilek pro demokracii je poháněn miliony od skrytých dárců

Ve své zatím poslední zveřejněné výroční zprávě za rok 2024 uvádí, že dbá na co největší transparentnost. Tak jsem se na ni podíval a zde je výsledek.

Nad Milionem chvilek visí milion otazníků kvůli milionům od skrytých dárců. Tento rozpor je natolik do očí bijící, že je až zarážející, jak je příznivci přehlížen, tolerován nebo dokonce vítán.

Nemilé zjištění vychází ze zveřejněného účetnictví ve výroční zprávě, ale i pohledu do bankovních výpisů a veřejných registrů. Profesionální aparát spolku vůbec nestojí na drobných příspěvcích demonstrantů a dalších občanů, jejichž role je ve skutečnosti zastírací, ale klíčovou roli (nepochybně) hrají někteří skrytí dárci a subjekty s vazbami na veřejné rozpočty.

Drtivá většina příjmů spolku je totiž pro veřejnost nečitelná, neboť celých 93,34 % (což je 20 454 445 Kč) přiteklo přes platební bránu platformy Darujme.cz.

Tato platforma funguje jako dokonalá pračka identity dárců (i ze zahraničí), která je skryta za souhrnnými platbami ve prospěch provozního účtu spolku. Zda spolek zná identitu všech skrytých dárců, se můžeme jen dohadovat.

Když ale někdo dává finanční dar profesionální nátlakové organizaci působící na politiku a politiky, voliče i prezidenta (až se vůči předsedovi Minářovi ohradil, že dělat z něho lídra opozice nebyla šťastná pozice), která hýbe masou veřejnosti, něco za to očekává. Teď nepíšu o stokorunových darech, které jsou podle mého soudu spíše projevem naivity podporovatelů, ale například o udržení „správného“ demokratického prostředí se státními zakázkami pro podporující majitele firem.

Dostali jsme se do doby, ve které na chod společnosti nemají hlavní vliv státní rovnost, demokracie a svoboda slova, ale kapitál. A je jedno, ze které strany politického spektra k lidem promlouvá. Vždy je s nimi manipulováno; někdy je jim i nabídnuta forma malé kooperace, protože zájmy se lépe prosazují, když vypadají jako lidové hnutí, lidová poptávka.

Každopádně velká část veřejnosti neví o existenci netransparentního účtu a veřejnost nemá šanci zjistit, zda spolek pracuje pro vysněný, ale nikdy nedosažený „milion chvilkařů“, nebo ve skutečnosti pro úzkou skupinu vlivných zájmových osob.

Za uplynulých dvanáct měsíců najdete na transparentním účtu několik statisícových příjmů označených jako interní převod, což prokazuje bankovní vrstvení účtů sloužící k zakrytí původu zdroje. K tomu asi není potřeba víc dodávat.

Pro vyhledání transparentního účtu u Fio banky musíte do kolonky Majitel účtu (viz níže) zadat: Milion Chvilek, z. s. Zobrazí se vám ale překvapivě dva transparentní účty.

První s minimem transakcí (2202435204 / 2010), kde je však malá, kuriózní platba z 5. února 2026, která vypadá jako dar poštovní pobočky z Prahy 4. Jako by státní pošta podporovala spolek.

A druhý (20201117 / 2010), který u politicky aktivního spolku vyvolává minimálně otázky o etice jeho činnosti.

Milion chvilek zveřejnil mezi dárci nad sto tisíc například MVE - Kaceřovský mlýn s.r.o. a ELEKTROŠTIKA Nemovitosti, s.r.o. Co obě firmy spojuje?

U první firmy má obchodní podíl ve výši 100 % Ludvík Štika, u druhé pak 52 %. Zbylých 48 % podílu patří Albertu Štikovi. Jde tedy s vysokou pravděpodobností o rozložený dar jedné rodiny.

Otázkou je, kolik peněz od (jiných) bohatých rodin je skrytých nebo sofistikovaněji rozmělněných na účtech Milionového spolku, aby to tolik nekřičelo?

V minulosti firma ELEKTROŠTIKA, s.r.o. (obchodní podíl pana Štiky je aktuálně 42 %) dostala 13 dotací v celkové hodnotě 21 758 299 Kč a v roce 2023 skokově 32 veřejných zakázek v hodnotě téměř 107 milionů korun.

A to je jen jeden příklad na ukázku. Najdete další, poněkud zvláštní shody adres atd.

Podotýkám, že nejde o nezákonné jednání ze strany firmy „Štika“, ta se chová podle toho, jaké má možnosti, ale o celý tok peněz (dotace, zakázky, dárci, spolek), které končí u Milionu chvilek. V některých případech i skrytě.

Jak uvedl například Hlídač státu, ke konci minulého roku Ministerstvo spravedlnosti pro veřejnost uzavřelo evidenci skutečných majitelů firem.

Celý text je zde:

Jde o reakci na tři roky starý rozsudek Soudního dvora Evropské unie. Evropský soudní dvůr ale také rozhodl, že přístup k údajům má být nadále poskytnut těm osobám, které prokážou oprávněný zájem. Členské státy měly podle toho své příslušné zákony upravit. Naše Ministerstvo spravedlnosti se na to ale „vykašlalo“.

Proč nesvolal Milion chvilek demonstraci proti šlendriánu ministerstva, případně nařízení EU?

Toto ohrožuje svobodu a demokracii, ne lidu předhozené smsky a podobné vylomeniny trochu v pubertě zamrzlého, ale jinak schopného ministra Macinky.

Veřejná kontrola nad těmi, kdo čerpají dotace a veřejné peníze ze zakázek státu, je velmi ztížená. Nelze totiž nezávisle zkontrolovat, zda za firmami stojí například Andrej Babiš nebo jiný politik ve střetu zájmů.

I když u nás nemáme zákon, který by rozdělil spolky na politické a nepolitické, u Milionu chvilek není pochyb, že tendenčně (ideová shoda se stranami v opozici je zjevná) ovlivňuje voliče ve výběru politických stran, hnutí a koalic. Ve výroční zprávě svoji kampaň popisuje takto:

Nejde tedy jen o obecnou osvětu, ale politický boj.

Volby u nás však kvůli férovosti podléhají regulaci finančních limitů na volební kampaně (včetně reklam). Nelze jít do voleb bez transparentního účtu, přes který jdou veškeré výdaje, dárci od 50 tisíc se musí registrovat. Nic z toho ale spolek nemusí dodržovat. Obcházení pravidel je snadnější, než se zdá.

Však také výroční zpráva ukazuje spíše na vysoce profesionální aparát, nikoliv hnutí aktivistů:

Ačkoliv Milion chvilek mluví o demokracii a „milionu lidí“, jejich rozpočet ve skutečnosti stojí na skrytých dárcích či úzké skupině velmi bohatých rodin a podnikatelů, kteří posílají peníze jak soukromě, tak i přes své firmy.

Vynakládané miliony korun na profesionální služby přesahují rámec běžného aktivismu.

Domnívám se, že spolek už dávno není nestranným hlídacím psem demokracie ani spontánním odporem lidu, ale politickou „akciovkou“ sloužící jasným zadáním a politickým konstelacím, které jsou pro někoho výhodné.

Spolek hlídá politické sliby druhých, své sliby už ale neuhlídal.

To samé platí o transparentnosti.

Zdroje: Výroční zpráva MCHD za rok 2024 | Vyhledání transparentního účtu MCHD | Napětí mezi Minářem a Pavlem. Prezident nechce vypadat jako lídr opozice | Justice - znepřístupnění evidence skutečných majitelů