V ošklivém derby Sparta porazila Slavii 2:0

Zápas byl po fotbalové stránce velice nudný. Na týmy z čela ligové tabulky vysloveně nekvalitní. Samé souboje a nepřesnosti, góly Sparty padly po chybě a kiksu Slavie, která za celý zápas ani netrefila bránu. Kuchta zase netrefil ani zívající odkrytou bránu Slavie a ležící Staněk ho skvěle vychytal. Zoufalá vizitka českého klubového fotbalu.

Pro průběh zápasu bylo rozhodují zranění (zlomenina lýtkové kosti) slávisty Dioufa, který v 18. minutě (po 10 minutách marného snažení zapřít bolest) opustil hřiště na nosítkách. Vezmeme-li v úvahu, že jde doslova o hráčský i finanční klenot naší ligy (odmítnutá přestupová zimní nabídka 17 milionů eur za hráče minimálně do konce sezóny znovu nepřijde), derby jeho vystřídáním ztratilo velmi brzy na kvalitě. Toto vynucené vystřídání otřáslo nepochybně i psychikou hráčů Slavie a herně se nebyla schopna najít. Tento moment považuji za důležitější než následné vyloučení útočníka Slavie.

Dalším rozhodujícím momentem bylo vyloučení hráče Slavie, Mojmíra Chytila. Přišlo ve 27. minutě, kdy útočník Slavie při přeskakování ležícího brankáře Sparty Vindahla levou nohu stačil dostatečně zvednout, ale pravou trefil jeho hlavu. Původně za to dostal žlutou kartu, ale po konzultaci s VARem rozhodčí verdikt přehodnotil a útočníka Slavie vyloučil. A bylo po zápase.

I když se nedomnívám, že by Chytil chtěl brankáře Sparty úmyslně zasáhnout, stalo se. Podobné fauly se snadno komentují, ale v té rychlosti, kdy k nim dojde, nemusí hráč zvládnout koordinaci končetin jako bezchybný počítač a prostě udělá chybu. Pravou nohu při přeskoku zapomněl níž, než měl. Nebo ji prostě nedokázal zvednout, možná chtěl zasáhnou míč. A vyloučení bylo na světě v duchu přísných pravidel, ač u toho cítím trochu nespravedlnost. Gólman neutrpěl žádné zranění, ale faul to byl.

Jak potom ale koukat na faul hráče Sparty Uchenny, který v zápalu boje nepochybně také ne s úmyslem zranit, tak nějak zasedl nohu slávisty Dioufa a zlomil mu ji? Jistě, nezvládl koordinaci těla, seběhlo se to také rychle, ale stalo se. Bude se asi dlouho diskutovat, proč sparťanský hráč není stejně zodpovědný za své tělo jako Mojmír Chytil. A nakonec se to u komise rozhodčích bude točit kolem toho, že Chytil nohu nezvedl úmyslně.

Určitá pachuť nerovného posouzení zde ale zůstane. Bohužel zranění a vyloučení rozhodujícím způsobem ovlivnilo průběh zápasu.

Kope („hraje“ by bylo přehnané slovo) lépe než na podzim, ale neoslnila. K výhře i přes početní převahu přišla jako slepý k houslím. Gól Zeleného jde na vrub obránců Slavie, kteří jej při standardce trestuhodně nebránili. A gól Haraslína vznikl po neuvěřitelném kiksu Schranze, který přihrávku na Holeše nasměroval na nohu sparťanského střelce, a ten míč parádně trefil.

Zůstal za očekáváním, poznamenalo jej výrazně zranění a vyloučení.

Náskok Slavie se stále zdá být dost velký, ale Diouf už si v této sezóně nezahraje. Chytil za červenou dostane také stopku na pár zápasů. A vykartovaný je i Oscar. Procházka růžovým sadem to pro Slavii zdaleka ještě nebude.