Článek
Přeji hezký den, buďte vítán.
Krásný den. Děkuji, že jste mi poskytl možnost rozhovoru.
Začneme hezky od počátku. Co vás přivedlo k psaní?
Vždycky jsem věděl, že chci vytvořit nějaký příběh. Snažil jsem se to udělat skrze počítačovou hru, kde se mi podařilo vytvořit panáčka, který sekal mečem, sesílal kouzla a ostatní vylomeniny. Avšak dostat to do té podoby mi zabralo enormní množství času a společně s vybudováním světa a všech dialogů by to trvalo snad 10 let. Proto jsem to s těžkým srdcem navždy zavrhnul. Vrátil jsem se k té myšlence až ve chvíli, kdy jsem si jen tak z nudy napsal jednu akční scénu, kde hlavní hrdinka nachází dračí vejce za podivných okolností, které se dějí kolem rodného městečka. Poté následovala scéna s monstry a kouzlem. Přineslo to dohromady asi 10 stran hrubého textu. Dal jsem to ze zvědavosti přečíst svojí ženě, která hltá všechny největší světové fantasy, a ta mi to přes drobnou kritiku pochválila. Chtěla se dozvědět, jak to bude dál. Takže jsem si k tomu sedl a napsal začátek a pokračování příběhu od zisku vejce. Nakonec jsem skončil na 438 stranách a už v tu chvíli jsem věděl, že příběh, který se mi urodil v hlavě, se ani do dvou knih nemůže vejít. Můj odhad je, že příběh bude sepsán do čtyř knih, pokud to vůbec budu chtít opravdu ukončit a odložit „pero“.
Vybavujete si moment, kdy jste dostal nápad, že vydáte knihu? Kdy a kde to bylo?
Tak ten nápad se zrodil až poté, co jsem dopsal celou první knihu jen tak pro radost a věděl, že na můj příběh bude potřeba knih více. Postupně se mi ten příběh dostával do tak kolosálních rozměrů, že mi lidé kolem říkali, že by byla škoda tohle nevydat.
Inspiroval jste se něčím při psaní knihy?
Nenapadá mě nic, čím bych se inspiroval. Příběh jsem vymyslel „od píky“ a nechal jsem fantazii pracovat na plné obrátky. Postupně, jak se příběh rozrůstal a stal se součástí mého každodenního přemýšlení, mi naskakovaly nové a nové nápady, jak buď příběh rozšířit, nebo něčím vylepšit.
Našel jsem neskonalou radost ve vytváření vlastního světa. Jako vášnivý hráč jsem vždy miloval otevřené světy, které jsem mohl prozkoumávat a je pro mě privilegium moci jeden takový svět v knize vytvářet.
Čemu je kniha podobná, v čem je naopak výjimečná?
Jelikož nemám fantasy tak načtené, nemohu přesně posoudit. Jediné, co mě napadá, je Eragon, který má také draky ve svém příběhu. Avšak oproti Eragonovi se tento příběh liší hned v několika věcech. V mé knize létají na dracích Volariter, což je přeloženo ze slov Volare a Riter = létající rytíři. A ačkoli se jim dostává dlouhověkosti, nejsou tak mocní, jako dračí jezdci v Paoliniho knihách. Nemohou si na sebe naházet stovky různých obran, atd…
Kouzla v mojí knize jsou buď elementální, nebo specifického rázu. Magie je „svázána,“ aby nemohla být všemocná. Například hlavní postava Tariel má přístup pouze k ohnivé magii zelené barvy, která znázorňuje divokost elementu, a stejně tak je tomu i s jejím drakem, Qyalenem, který chrlí ničivý zelený oheň. Další druh jednoho z nevšedních elementů je v knize také magie ledu a tím pádem i drak té postavy chrlí ledový dech.
Co se rozdílnosti příběhu týče, zaobírá se trochu širším záběrem, než se může zdát. Postupně se hlavní hrdinové budou dostávat za hranice Avandoru, a tak se příběh nebude točit pouze po jedné zemi (myšleno později v příběhu). Také je zde zem rozdělena na tři království, která spolu bojují o území, a není zde žádný krutovládce, který by vládl všemu.
Draci v mé knize se podobně jako v Eragonovi dorozumívají spojením myslí nebo také duší a dokáží si se svým Volariter vyměňovat síly potřebné k vykonání magie. Avšak mohou mluvit pouze a jenom s Volariter, se kterým jsou navždy spojeni. Není zde nic takového jako srdce srdcí, které může drak vyvrhnout, nebo něco podobného. Draci ani nemají žádné speciální schopnosti, kromě chrlení určitého druhu magie.
Jak dlouho se psaní věnujete?
Už to bude něco málo přes dva roky, co se narodila moje dcera Rozálie. Vždycky jsem si představoval, jak budu držet dítě v náručí a pokouším se ho uzpívat ke spánku. To by ale v mém případě nedopadlo dobře… Proto jsem rád, že budu mít alespoň tento příběh, který můžu dětem vyprávět, o dobrodružství, přátelství, lásce, ale i zradě.
Máte nějaké oblíbené autory? Jaké a proč?
Jak jsem již zmínil, fantasy nemám tolik načteno. Co se ale oblíbených autorů týče, zmínil bych asi C. S. Lewise, který napsal Letopisy Narnie, které jsem četl jako kluk, či samozřejmě J. K. Rowlingovou nebo legendárního Tolkiena.
Čím může vaše kniha čtenáře nadchnout?
Myslím si, že kniha toho může nabídnout hodně. Zároveň však nepotěší duše těch, kteří v knihách prahnou jen po lechtivých scénách či vulgárních výrazech. O lásku samozřejmě nouze nebude. Příběh vypráví o nečekaném dobrodružství a o přátelství až za hrob, které překoná veškeré rozdíly a neshody. Vypráví i o nešťastné lásce rozdělené smrtí. Vypráví o souboji dobra se zlem, které se může lišit pouze jedním špatným rozhodnutím. Kniha vtrhne čtenáře do světa nečekaných osudů a epických dobrodružství plných magie. Do světa plného překážek, intrik a nečekaných spojenectví, která ukazují, že i největší hrdinové se rodí až ve chvíli, kdy se odváží bojovat za to, co je správné.
Kolik vám psaní zabralo času? Jistě to nebylo snadné a za celým projektem stojí velká dřina.
Upřímně se přiznám, že to nebyla taková dřina, jako je následné vydávání knihy, které mě náročností velice překvapilo. Jelikož se ke knize dostanu většinou jen večer na hodinku až dvě, není to tak rychlé, jak bych si představoval. Píšu asi něco přes dva roky a za tu dobu jsem stihl napsat téměř dvě a půl knihy.
Co se psaní týče, máte nějaké sny? Čeho byste rád dosáhl?
Mým jediným snem je momentálně to, aby můj příběh spatřil světlo světa a já si mohl říct, že jsem to dokázal. Chci se několik následujících let soustředit na hlavní hrdiny mého příběhu, na jejich cestu a než příběh skončí, tak proroctví, které je v knize vyřčeno, musí být nejprve naplněno.
Jelikož jsem ve psaní začátečník, nemám ambice psát cokoli dalšího. Příběh, který má hlava vymyslela, se mi zaryl hluboko do srdce a nedovedu si představit, že by to jiný příběh mohl trumfnout, prozatím…
Kdyby ale kniha měla opravdu velký úspěch, tak by mě to namotivovalo, abych pokračoval dále.
Kde mohou čtenáři připravovaný projekt sledovat?
Čtenáři mohou vidět nejrůznější ukázky a novinky ohledně knihy na Instagramu kniha_tariel. Jsou tam dostupné jak krátké úryvky textu z knihy, tak třeba také zajímavosti, které v knize ani přímo nejsou zmíněny. Například pád Volariter a draků, který se odehrál čtyři staletí před naším příběhem. Dále je tam například mapa celého Avandoru a cesty hrdinů, kterými se postupně ubírají. K nalezení tam kromě informací o nadcházející obálce či datu vydání jsou i Q&A a další zajímavosti…
Kniha potom bude vycházet formou crowdfundingu přes Pointu.
Je něco, co byste sám rád dodal? Cokoliv…
Na závěr bych chtěl vyjádřit svou vděčnost všem čtenářům, kteří se rozhodnou dát mé knize šanci. Psát je pro mě vášní a privilegiem, a když se mé myšlenky a příběhy dostanou k vám, otevře se nový svět možností a inspirace. Doufám, že na mých stránkách najdete kousek sebe a kousek poznání něčeho nevšedního, nového. Stejně tak jako to mám rád já.
Rád bych ještě zdůraznil, že tato kniha pro mě představuje nejenom literární projekt, ale i cestu osobního objevování a růstu. Doufám, že čtenáři budou moci sdílet tohle emocionální a dobrodružné putování se mnou a najdou v ní třeba lásku a inspiraci. Děkuji všem, kdo mi poskytli podporu a povzbuzení v průběhu psaní, a doufám, že tato kniha přinese radost a přínos každému, kdo se rozhodne do jejích stránek ponořit.
