Článek
Hezký den.
Také přeji hezký den Vám i čtenářům.
Prozradila byste mi, co Vás k psaní dostalo?
Myslím, že má fantazie. Odmala jsem byla holka s hlavou v oblacích a měla svůj svět. Doteď jsem snílek s bujnou fantazií a je to něco, čeho si na sobě cením.
V kolika letech jste začala s psaním?
Kolem 10. narozenin, kdy jsem přeložila několik papírů, secvakla je sešívačkou a vytvořila své první dílo, a to pohádku Dobrodružství malého a velkého vejce. Od té doby jsem nepřestala psát. Postupně jsem měnila žánr, styl psaní a kolem 15 let jsem se našla v beletrii s prvky komedie, drama a cílem se dotknout srdce čtenáře.
Kdy jste se od psaní pro zábavu dostala až do bodu, že jste se odhodlala k vydání knihy?
Vždy jsem v sobě měla sen stát se se spisovatelkou, ale vždy tomu chyběla sebedůvěra, jelikož jsem k sobě dost sebekritická a jsem si nejpřísnějším soudcem. Minulé léto, kdy jsem měla půlroční dceru a skoro tříletého syna, jsem byla zaběhlá v rutinně a já si řekla, že konečně vytvořím knihu, s kterou budu chtít jít do světa a ukázat, jaká jsem spisovatelka. A tak vznikla má knížka Dej sbohem zítřku, kterou jsem za půl roku po nocích dopsala a díky ní prožívala i jiný život.
Čím se inspirujete?
Naprosto vším, co kolem sebe vidím. Stačí mi přečíst si knihu, vidět seriál, slyšet, co se děje kolem mě a už mi nabíhá v hlavě inspirace, kterou bych chtěla zužitkovat v mých dílech.
Jak často sama čtete?
Poslední roky, co jsem se stala mámou, na to nebyl moc prostor, nebo nálada, ale co jsem dopsala mou knihu, začínám se k tomu vracet a zase si to užívám. Jako malé mi četl táta, poté jsem i já chodila do knihoven a čtení jsem vždy měla moc ráda. Ale nebudu lhát v tom, že psaní je pro mě úplně něco jiného.
Ještě mi řekněte… Jaký žánr máte nejraději?
Určitě Young Adult, romány pro ženy a z literatury faktu je to psychologie dítěte, z nichž mám doma nejvíce knížek.
Čím může vaše kniha čtenáře zaujmout? Proč by měli sáhnout právě po ní?
Knihu Dej sbohem zítřku jsem napsala hlavně kvůli tomu, abych se dotkla náročných a tabu tématech, jako například sexuální násilí, závislosti, náročné životní situace jako třeba smrt, psychické zdraví (panické ataky, sebevražda, hledání sama sebe…) a další. To vše jsem chtěla zakomponovat do silného příběhu dívky, která odlétá ze své země a čtenář bude kousek po kousíčku odhalovat, co se stalo a nacházet odpovědi. Mým cílem to bylo udělat s lehkostí, aby i ten, co si něčím takovým prošel, se s tím mohl ztotožnit a aby mu to mohlo třeba i pomoci, nebo dojít k smíření, což je hlavní pointa příběhu.
Sama mám ráda, abych se u knihy zasmála, a tak si myslím, že jsem humorem rozhodně nešetřila. Snažila jsem se také o to, aby kniha dojala, inspirovala, uspokojila i romantické duše a motivovala, že ač může být sebehůř, vždy si sami, či s pomocí druhých, můžeme prosekat cestu k šťastnějším zítřkům.
Kniha by tedy mohla zaujmout tím, že je odlišná a myslím, že se každý v ní může najít. Sáhnout po ní můžou mladší čtenáři, ale klidně i starší, jelikož se zabývám tématy jako neplánované rodičovství v kontrastu s neplodností. Moji knihu jsem věnovala všem, co s čímkoliv, i sami se sebou, bojují.
Co se psaní týče, máte nějaké sny? Kam byste to ráda dotáhla?
Myslím, že má meta je se zařadit mezi kvalitní a uznávané české spisovatele, což je velmi náročný, ale ne nesplnitelný sen. Budu vždy psát srdcem a v každé knize nechám samu sebe s cílem se zdokonalovat. Kam mě to zavede, je jen ve hvězdách.
Máte nějaké sociální sítě, kde Vás čtenáři mohou najít?
Ano. Založila jsem si knižní profil na Instagramu @dej_sbohem_zitrku, kde informuji o všech novinkách a samozřejmě o knize. I když jsem se bála profil založit, jsem teď za to vděčná, jelikož jsem našla nejen nadšence, ale i profily, za které jsem ráda, jelikož knižní profily jsou plné lidí, co podporují začínající autory, a to mi udělalo velkou radost.
Je něco, co byste sama ráda dodala? Cokoliv…
13. května mi začíná předprodej, který bude trvat měsíc a během něhož se rozhodne, zda se můj celoživotní sen a já budu vděčná každému, kdo mi k němu pomůže na stránkách Pointy.
Také bych chtěla i Vám poděkovat za rozhovor, ráda jsem se ho zúčastnila.
