Článek
GENERACE ALFA 2026 a dál
Úvod: Generace Alfa jsou lidské bytosti, narozené v rozmezí let 2010 až 2024. Potomci generace Z (Zet), možná také Y. Podle zprávy McCrindle Research bylo k roku 2025 na světě přibližně dvě miliardy příslušníků této nejmladší generace.
Svět je tedy plný mladých lidí, kteří mohou významně ovlivnit blízkou budoucnost lidstva. Jde jen o to, jakým směrem, protože život na Zemi zasahuje do hry a aktuální geopolitické události zase přímo do lidských životů. Aktuálně „to má háček“, proto vývoj jde jiným směrem, než který generace Alfa bude aktuálně schopná pochopit, tím méně se mu přizpůsobit. I když….
Možná si generace Zet nedokáže představit, jaké důsledky geopolitická situace bude mít na „Alfisty“. Faktem je, že už dnes čteme poplašné zprávy o jejich zhoršujícím se psychickém stavu. Odložme na chvíli skepsi a strach a věnujme se popisu okolností života Alfistů. Existence generace Alfa je digitální a technologická a globálně komunikační a plně informační. Pochopitelně věrným průvodcem generací Zet i Alfa je Ája, čili umělá inteligence (AI). Pro šťouraly – já vím, že se to čte „ejaj“, ale už se vžilo to, co jsem uvedl.
Zajímavá fakta
A/ Technologická gramotnost: Více než 75 % dětí generace Alfa ve věku od 6 do 12 let rutinně používá chytré telefony a tablety a notebooky.
B/ Online vzdělávání: Přes 60 % příslušníků generace Alfa má zkušenosti s online výukovými platformami díky rostoucí digitalizaci vzdělávacích systémů, ti starší také v důsledku covidové krize.
C/ Hlavní formující faktory: Některé oficiální zdroje uvádějí, že až 85 % rodičů dětí generace Alfa jsou mileniálové, kterým se říká „vrtulníkoví /helikoptéroví/ rodiče“. Jsou starostliví, věnují intenzivní pozornost životu dětí a chrání je před nepohodlím, nezdarem a zklamáním. Také kladou důraz na vzdělání, proto akceptují moderní technologický způsob života dítěte.
Pozn. autora článku: tvrzení výše se evidentně nezakládá na objektivních datech, asi je důsledkem subjektivního vnímání reality života ze strany autorů. Ve skutečnosti je to klišé, nereálná představa ideálního rodinného života. Opak je pravdou, co potvrzují média, kritizující reálný život české populace, kdy každý dospělý, ale stejně tak i nejmenší děti, žijí „se svým mobilem“. Děti jsou v důsledku toho často mimo realitu a s rodiči to mají stylem „rodiče na telefonu“. Děti si už dokonce vytvořily vlastní mluvu, což si vynutilo sepsání slovníku! (zdroj: https://www.nezzazvoni.cz/skibidi-rizz-nebo-gyatt-velky-slovnik-generace-alfa-ktery-musite-znat/).
D/ Globální propojení: Dvě třetiny (v reálu možné ještě víc?) dětí generace Alfa sleduje sociální sítě, influencery (-ky) a další osobnosti a kopíruje jejich životní styl především oblékáním a chováním.
E/ Digitální konzumace: Alfíci tráví přinejmenším 3–4 hodiny denně „na mobilu a notebooku“ a starší děti je používají také ke studiu. Výhoda? Tímto způsobem se věnují samostudiu angličtiny.
Dovolím si tvrdit v souladu s některými odborníky, že výše popsané okolnosti generují odlišný způsob života, který je nutí se přizpůsobit nárokům doby. To se týká také různorodého sociálního prostředí.
Technologie jsou pro generaci Alfa základní součástí života. Přestože odborníci většinou varují před závislostmi, kterým se říká netolismus a gamebling, nelze popřít, že některé z těch her jsou užitečné, protože příznivě ovlivňují mentální dovednosti a rozšiřují obzor, včetně historie.
F/ Závislost na energetických nápojích a lehkých drogách (kratom) je novinkou ve společnosti, v níž dospělí jsou na tom trochu jinak, i když většinou mnohem hůř.
Způsob vzdělávání generace Alfa? To je „otázka do pranice“. Autor článku tvrdí, že éra covidu s jeho on-line výukou nepřispěla pozitivně k výuce. Nejenom mentálně vyčerpávala učitele (-ky), ale často vyznívala naprázdno, nejmladší žáci ZŠ se nedokáží soustředit na sledování displeje s výkladem. Horší situace byla v případě žáků v 7.-9.ročníku ZŠ, kteří byli doma sami. To je naprosto frustrující. Ani žák ve věku 16-17 let se nepřinutí ke koncentraci pozornosti na obsah výuky. Jinak tomu je na VŠ.
Studenti VŠ mají přednášky nepovinné. Na většině VŠ mají od vyučujících nahrávky přednášek nebo prezentace na webu školy. Proto je na VŠ povinná účast na workshopech (seminář, praktické cvičení, exkurze apod.), na nichž je osobní aktivita tím, co rozhoduje o kvalitě edukace. Jinými slovy? Kvalita výuky je mimořádně závislá na „umění“ vyučujícího zaujmout studenty a motivovat je. Mimochodem? Mnoho studentů „studuje“ jen proto, aby žila v komunitě podobných jedinců a především nemusela pracovat. To, co je výhodou dnešní doby a důsledkem doby nedávno minulé jsou různé formy studia online, které vlastně dělají něco podobného tomu, čemu se říká dálkové studium.
Generace alfa chce být vidět a ovlivňovat život ostatních lidí
Vyčnívat znamená nezapadnout a nenechat se omezovat očekáváními starších. Alfisty zajímá vedle zážitků také materiální vlastnictví. Třetina z nich touží po luxusním automobilu. Také mají zájem o vlastní image a není to jen záležitost dívek, je to vliv sociálních sítí. Touží po luxusu a řadě z nich je to dopřáno díky rostoucím příjmům rodičů. Pro třetinu „alfistů“ je důležitější vypadat na sítích lépe, než v běžném životě.
Varování? Z Alfíků rostou snobové, exhibicionisté a pokrytci, toužící po osobním úspěchu a bohatství za každou cenu. V té ceně však většinou chybí osobní snaha a schopnosti. Jedním z projevů je freelancerství (dále v textu, svoboda v podnikání a výdělečné činnosti).
Nové metody učení a výzvy ve vzdělávacím systému
Současný vzdělávací systém zaostává za technologickým pokrokem generace Alfa. Odborníci připomínají, že nedostatečná kvalifikace učitelů v oblasti digitálních nástrojů omezuje plné využití možností online učení.
Multitasking dětí, například používání více zařízení naráz, sníží schopnost soustředění. Pokud vzdělávací systém nepřijme flexibilitu technologií, omezuje příležitosti pro přirozené rozvíjení dovedností generace Alfa. Kromě toho zkušení odborníci (např. neurologové dr.Stránský a prof.Beneš a polyhistor dr.Cílek) připomínají rizika, plynoucí z chronického použití moderních edukačních prostředků a postupů. Jedním z nich je odmítání intenzivní výuky, protože „všechno je na internetu“.
Budoucnost práce a ekonomiky
Digitální gramotnost a technologické dovednosti generace Alfa mění pohled na práci a ekonomiku. Automatizace a digitální technologie vedou k adaptaci pracovního trhu. Nový pracovní kolektiv se složí z jedinců, kteří zvládají technologie. Možnosti práce na dálku a gig economy nabývají důležitosti díky snaze o flexibilitu. Například využití online platforem pro freelancery nebo e-commerce rozšiřuje ekonomické možnosti. Generace Alfa bude díky své technologické znalosti připravena na práci s automatizací, umělou inteligencí a datovou analýzou. Generace Z přinesla nástup Freelance kultury a gig economy.
Co je to gig economy?
Ekonomický systém, ve kterém se pracovní síla lidí projevuje jako freelancerství. Freelancer je profesionál, který není nikde zaměstnán, pracuje tzv. na sebe. Nejčastěji jde o OSVČ nebo mladí zakládají vlastní firmy, případně pracují na vedlejší pracovní poměr nebo na dohodu o provedení práce. Trochu kontroverzní je snaha o výdělek v „neziskovkách“. Lapidárně řečeno – žádná pracovní doba od-do.
Sociální interakce a komunikace
Komunikace generace Alfa se točí kolem digitálních platforem. Sociální média formují nové způsoby vyjadřování identity a navazování kontaktů. Svoji kreativitu prezentují například přes videa a fotky a jiné digitální formáty. Personalizované aplikace jako hlasoví asistenti a chatboty mění pohled na mezilidskou komunikaci.
Digitální prostředí sice podporuje spojení s globálními komunitami, ale naneštěstí omezuje přímou mezilidskou interakci. Jde o to vyřešit, jak najít rovnováhu mezi online a offline světem, aby nedošlo ke ztrátě schopnosti empatie a analytického a kritického myšlení.
Zdroje:
