Článek
ÚVOD
Tvrzení v nadpisu je podloženo fakty!
Specializované vědecké, odborné a zdravotnické služby, zaměřené na dosažení dlouhověkosti jsou nadstandard! Už dnes jsou náklady na zdravotnictví neúnosné, a to nemám na mysli jen ty, které se týkají seniorů. Navzdory všem aktuálním nepříznivým okolnostem roste světová populace, včetně její nedílné součásti – seniorů. Je to důsledek zlepšujících se životních podmínek, omezených pandemií a radikálního snížení dětské úmrtnosti. Nemluvě o úspěších medicíny při řešení akutních i chronických (tzv. neinfekčních civilizačních) onemocnění.
Zvyšování věku dožití provází zvýšená morbidita (nemocnost).
To znamená, že v podstatě všichni senioři nad 70 let trpí minimálně jednou, většinou však více chorobami, vyžadujícími medikaci (aplikaci léků). Až na výjimky jsou náklady na farmaka hrazeny zdravotními pojišťovnami. To je od našeho státu mimořádný altruismus. V mnoha zemích světa tomu tak není.
Každého amatérského „národohospodáře“ napadne, že řešením mimořádných výdajů ve zdravotnictví je omezit nemocnost, což se týká také seniorů. Nyní jde o to, jak toho dosáhnout. Nad problémem se zamýšlím v tomto článku. Než se k tomu dostanu, musím připomenout konkrétní okolnosti.
Občané, kteří budou v blízké budoucnosti odcházet do důchodu, budou muset být v lepším zdravotním stavu než dosud. Znamená to celoživotní prevenci, což si vyžádá další náklady na zdravotnictví a „spolupráci“ občana ve smyslu pochopení důležitostí zdravého životního stylu a dodržování doporučených preventivních prohlídek.
Teoreticky si představme situaci, kdy výše uvedené bude fungovat. Co s dlouhověkými, kterých je a bude stále víc? Zvýšit věk odchodu do důchodu „pod penzí“? Už teď je zřejmé, že „začínající senioři“ před důchodem často neseženou práci. Zdá se, že nejsou pro společnost přínosem.
Protestuji proti všeobecnému přesvědčení, že my senioři jsme k ničemu. Mnozí z nás po odchodu do důchodu pracují, někteří dokonce jako OSVČ a podobně. Mnozí by pracovali rádi, jsou práceschopní, ale nemohou najít uplatnění. Další jsou užiteční jako pečovatelé o svá vnoučata.
V případě, že se podaří prodloužit aktivní život bez vážných nemocí, bude třeba pro důchodce nového typu zajistit práci. Není to důležité, ale připomenu, že jsem pracoval až do 75 let.
Ageismus neumřel, on trvá.
Teorii máme za sebou. V reálném, aktuálním životě je situace odlišná. Příčiny? Socio-psychologické a socio-ekonomické. Statistika počtu dlouhověkých je zneklidňující, přitom se očekává eskalace situace, na kterou není společnost dobře připravena.
Realita, která straší?
Dlouhověkost ve stavu polymorbidity (mnoho nemocí najednou) včetně Alzheimerovy choroby a demencí dalšího typu, je varující. Naneštěstí existuje významně mnoho případů, kdy se žití ve vysokém věku stává utrpením. Asistovaná sebevražda (euthanasie) u nás není povolena. Je to správné? Téma, které je výbušné (opět).
Jak dál?
Problémem „třetího věku“ se intenzivně zabývám už několik let především analyticky (kriticky). Myslím tzv. „anti-ageing“ (= proti stárnutí) a „longevity“ (= dlouhověkost). Už nyní jsou dostupné některé techniky spolu s postupy včasné prevence předčasného stárnutí, zajišťující prodloužení věku ve zdraví. O těch jsem se zmínil v několika svých článcích, prezentovaných před časem v tomto médiu.
Nyní uvádím výsledky pokračujícího studia a ze syntézy fakt plynoucí osobní návrhy řešení, krátká shrnutí a doporučení.
Důležité upozornění: půjde výhradně jen o osobní vize autora.
Teoretické řešení
Zvyšování věku dožití musí být provázeno prodloužením života ve zdraví. To si vyžádá posunutí věku odchodu do důchodu a zajištění vhodných pracovních příležitostí. Výše uvedené znamená aplikaci řady opatření, zaváděných stylem „step-by-step“ (po krocích) přibližně takto:
1. Proces zlepšení zdraví populace musí začít preventivní zdravotní prohlídkou obou budoucích rodičů za použití moderních diagnostických. případně také zobrazovacích technik obou budoucích rodičů. Součástí bude genetické vyšetření, cílené ke zmapování predispozic k většině chorob stejně jako k určení rizika nepříznivého vlivu na zdraví dítěte (vyhodnocení rizik vzniku vrozených vývojových poruch dítěte).
Komentář autora článku: Do jaké míry by toto vyšetření mělo být „povinné“ zde nebudu řešit. Z mého pohledu je to krok správným směrem, už jen proto, že sleduji dramata nových rodičů v kontextu s vrozenými genetickými vadami. Pochopitelně předpokládám emotivní diskuzi.
2. Edukace obou rodičů ohledně jejich akceptace zdravotní prevence primárně v podobě zdravého životního stylu.
3. Příprava na rodičovství v podobě seznámení se zdravotní prevencí rodičky před početím i v průběhu gravidity, vysvětlení významu kojení, láskyplného přístupu k očekávanému rodičovství i s jeho konkrétními okolnostmi
4. Vysvětlení významu preventivní péče o novorozence a v jeho dalším vývoji musí být poskytováno pediatrem spolu s dostupnou a pochopitelnou formou „samostudia“ za předpokladu aplikace nových lékařských diagnostických a preventivních postupů a v případě nutnosti terapeutických zásahů
5. V průběhu vývoje dítěte je nutné poskytnout mu srozumitelnou edukaci významu sebepéče, to znamená pravidelné lékařské preventivní prohlídky a zdravý životní styl. Bude třeba sestavit velmi sofistikované argumenty, upozorňující na neetické jednání producentů (čehokoliv) stejně jako prodejců.
6. Bude nezbytné řešit rizika vzniku závislostí všeho druhu.
Komentář autora článku: Nic z uvedeného nesmí ohrozit svobodu jednotlivce. Předpokládám nutnost změn ve zdravotním a sociálním pojištění v kontextu s výše uvedeným. Očekávám, že „celoživotní vzdělávání“ bude vycházet hlavně z včasné edukace a nebude zneužívat zákony a manipulaci nebo citové vydírání. Podmínkou tedy bude zásadní změna způsobu edukace dětí už od MŠ.
POZN.: V žádném případě výše uvedené nelze přirovnávat ke knize „1984“ George Orwela, přestože aktuální vývoj situace to naznačuje. Nabízí se připomenutí, že každá společnost (až na vzácné exotické výjimky) směřuje k diktatuře poté, co se zjistí, že evoluce sociálního jednání veřejnosti nesměřuje k jednoznačnému altruismu.
Co dělat v případě, že již prezentovaná vize nebude z nějakých důvodů realizovatelná?
Důvodů je řada, například zhoršení podmínek života vlivem změn prostředí, změn (zhoršení) kvality vody a potravin, jejich nedostatku atd. Třeba v případě problémů s (ne)kvalitou potravin existuje možnost využít širokou škálu doplňků stravy (za předpokladu detailní prověrky jejich kvality), v případě vodních zdrojů existují možnosti použití speciálních domácích filtračních zařízení, to samé v případě filtrace vzduchu apod. Nabízí se použití hyperbarických komor, kryokomor, infra saun a blízkého červeného světla, kmenových buněk (a pupečníková krev), genové manipulace (CRISPR). Jisté je, že tohle ohodnotí církev svatá jako rouhání a hraní na Boha.
Jak vidíte, svítá na dobré časy, ale jak jsem už dříve připomenul, nepůjde o všeobecně dostupný standard. Mám na mysli objevy nových prostředků anti-ageing prevence a nejnovějších terapií případných zdravotních komplikací, plynoucí například z nepříznivého genomu.
Díky snadnému přístupu k informacím má veřejnost šanci seznámit se s konkrétním obsahem pojmu longevity. Mladá generace musí pochopit, že bude třeba převzít odpovědnost za vlastní zdraví. Je nutné lidem vysvětlit, že se jedná o komplex opatření, jimiž jsou: zdravý životní styl, pravidelná zdravotní prevence (tím včasné odhalení rizik) a sofistikované, v průběhu života aplikované procesy sekundární prevence a případné terapie.
Longevity znamená odhalení příčin stárnutí, například vrozené predispozice nebo časné poškození genomu (DNA), úbytek „buněčných elektráren“, tzv. mitochondrií, postupné zkracování telomer, tvorba poškozených proteinů, změny produkce hormonů a problémy s automatickými procesy detoxikace buněčného odpadu. Tento proces (autofágie), je možné podpořit specifickými procesy hladovění, pravidelnou fyzickou aktivitou a stále se rozšiřující řadou tzv. senolytik (léky proti stárnutí), z nichž mnohé jsou již dostupné (např. metformin, rapamycin) a specifickými doplňky stravy, jimiž jsou například spermidin, fisetin, glutathion, omega-3, koenzym Q10, magnézium, některé aminokyseliny, kreatin, NMN, přírodní nootropika a adaptogeny.
Problematika zajištění finančních prostředků?
Co si nevyžádá mimořádné investice? Zdravá výživa? Samozřejmě! Nemusí být výrazně dražší než standardní strava. Fyzická aktivita? Ani ta se nemusí prodražit. Antistresové techniky se lze naučit v krátkých kurzech, pak už nestojí nic. Preventivní zdravotní prohlídky budou předpokládám zdarma.
Nutné bude hradit si nadstandardní zdravotní, případně také životní pojištění, které pomůže při potřebě aplikace náročnějších diagnostických a terapeutických technik (např. vyšetření genomu). V podobě těchto investic šetříte na náročnou terapii ve vyšším věku.
Finančně náročnější jsou diagnostické techniky a ambulantní anti-ageing terapie, které nabízejí nově zakládané longevity a anti-ageing kliniky. K dispozici, i když zatím ojediněle, jsou specifické preventivní terapie, jimiž jsou kmenové buňky nebo mitochondrial augmentation terapie, cílená k částečné náhradě mitochondrií. Základem jsou buňky pupečníkové krve. Fungují i autotransfuze a transfuze mladé zdravé krve.
Závěr? Asi vás nepotěším.
Věda slouží v první řadě vyvoleným. Vysoký věk ve zdraví a mentální aktivitě směrem ku prospěchu společnosti jako běžná součást života v blízké budoucnosti? To je sci-fi. Vysvětlení? Nelze očekávat, že celá populace bude žít zdravě, starat se o vlastní zdraví a dovolí si drahou prevenci i specifickou terapii proti stárnutí.
Aktuální vývoj lidské společnosti, to je jasná demonstrace reality, kterou je fakt, že evoluce člověka nezamrzla, evoluce trvá, ale ubírá se špatným směrem! Mám na mysli socio-mentální stav lidské společnosti, politiku a latentní řízení světa.
Tvrzení o principiálně možné nesmrtelnosti člověka? Obávám se, že je to naprosto mimo realitu i mimo budoucnost. Současný člověk ve své fyzické a mentální formě není schopen žít věčně. Nesmrtelnost je reálná jen v případě velmi jednoduchých organismů, postrádajících vyšší nervovou soustavu.
Lidstvo je nepoučitelné tragickými konci minulých (antických) společností, které zanikly vlastní vinou. Řeže si pod sebou větev už jen tím, že neustále rozvíjí technologie ovlivňující přírodu. Dalším, možná nejdůležitějším faktorem, jsou lidstvem neovlivnitelné přírodní katastrofy.
