Článek
Navzdory vysmívání „zdravé výživě“ se neustále odhalují další a další souvislosti mezi způsobem stravování o zhoršujícím se zdravím populace
Autor článku formuluje text článku na základě rozsáhlé rešerše problematiky a analýzu interpretuje v podobě vlastního názoru. Důvod? Věda nedokáže být nezávislá, autoři studií jsou „pod vlivem“ tlaku byznysu. A to není všechno! Autoři průzkumů trhu a hodnocení přístupu spotřebitelů k moderním potravinám nedokáží objektivizovat získaná data.
Aktuální situace na trhu potravin v Česku je důkazem bezprecedentního zneužívání závislosti veřejnosti na UZP a módních způsobech stravování nemluvě o vzniku závislosti.
UZP se staly nejenom vděčným tématem výzkumu, ale také pro „interprety“ výsledků, jimiž jsou odborníci z řad tzv. nelékařů, především poradci pro výživu, absolventi naturopatické medicíny, výjimečně absolventi VŠ potravinářské technologie a zemědělských univerzit. Zajímavý fenomén? Lékaři nejsou erudovaní ve výživě s výjimkou těch, kteří se specializovali na tzv. klinickou výživu a obezitologii. I když zrovna obezitologové v tomto kontextu neexcelují. Rozhodně ne ve zde řešeném problém průmyslové produkce potravin.
Pro potravinářské technology a chemiky je tato problematika opravdu „horkou židlí“. Jsou to oni, kdo vyvinul (a vyvíjí) tzv. potravinářská aditiva, dokonce i receptury nových UZP. Producenti standardních potravin se zbláznili, když začali zneužívat módu speciálních fitness potravin. Příklad? Proteinový tvrdý sýr. Běžný chléb s přídavkem lepku! No nekup to i s tím potencionálním alergenem.
Naprosto otevřený, realistický pohled na problematiku současného stravování?
Drtivé většině populace rozvinutých zemí aktuálně nehrozí hladomor. To neznamená, že není ohrožena skrytou podvýživou navzdory tomu, že souběžně může trpět nadváhou a především obezitou. Připomínám, že obezita je považována za nemoc. Daleko komplikovanější je již připomenutá skrytá podvýživa, protože na první pohled není zjevná a medicína systematicky netestuje konkrétní hodnoty tzv. esenciálních živin v organismu v kontextu s hodnocení zdravotního stavu jedince. Standardní lékařská (preventivní) vyšetření to dosud neobsahují nemluvě o tom, aby případná podrobná vyšetření byla medicína schopná vyhodnotit podle principu tzv. personalizované medicíny.
Předběžný závěr? UZP jsou sestavené tak, že obsahují významně méně esenciálních základních živin i mikroživin! Jinými slovy – ony jsou „nastavené chemií které evidentně není zcela neškodná. Na způsobu stravování (po celý život) závisí zdraví jedince. Navzdory tomu se ze stravování stalo „požitkářství“ v podobě konzumace UZP a z tohoto požitkářství závislost.
Problematika produkce (moderních) potravin je extrémně náročná především s ohledem na fakt, že jde o hlavní lidskou potřebu. Tím se z toho stala politicko-ekonomická záležitost. Stát přitom nemá klíčovou roli ve formulaci direktivy pro producenty základních zdrojů a jejich zpracovatele. Reálná praxe také dokazuje neschopnost státu zabránit prodejcům ve zneužití cen v prodejnách potravin.
Pokusy státu o nepřímou regulaci trhu s potravinami v podobě povinných etiket (v případě balených potravin) a povinnosti prodejce poskytnout kupujícímu informace o složení nebalené potraviny, se změnilo ve frašku poté, co se zjistilo, že spotřebitelé rezignovali na pokusy číst a hodnotit text etiket (analýz složení potraviny), protože jim absolutně nerozumí a nechávají se ovlivnit neodbornými doporučeními v médiích.
Opravdu intenzivní kampaň, odhalující fakta o složení potravin, o použití stovek různých chemikálii, údajně neškodných podle názoru schvalovacích orgánů, začala před několika lety poté, co vědecké studie odhalily dosud neznámé souvislosti mezi vlivem chemikálií, používaných při zpracování vstupních surovin a případě těmi, které se používají při pěstování a chovu a řadou chorob včetně těch nerozšířenějších…a nakonec se objevily informace o jejich negativním vlivu na základní fyziologické procesy včetně střevního mikrobiomu.
Výsledek? Veřejnost vyspělých zemí podlehla manipulaci se svým stravováním ze strany producentů UZP, jejichž cílem není optimálně živinově složený produkt, ale trvanlivá pochutina výrazné chuti, způsobující závislost. Příkladem jsou fast-foody amerického typu a v poslední době se vracející typický český „salátový“ (majonézový) a „chlebíčkový“ studený bufet a ohřívané a opékané uzeniny.
Závěr?
Navzdory varování světových vědců a zkušených propagátorů přirozené výživy před UZP a zveřejňování výsledků studií, potvrzujících nepříznivý vliv na zdraví, veřejnost zůstává u tradičních zlozvyků. Kromě toho je stále víc závislá na rychlých hotových pokrmech (pizza především) a dovozu až do domu.
Ale tím není problém uzavřen! V neposlední řadě je klíčovým regulátorem použití (jakýchkoliv potravin) jejich cena!
Jinými slovy? Ani doslova hysterická kampaň vědců a propagátorů zdravé výživy, varující před možnými fatálními následky chronické konzumace UZP nedokáže veřejnost odradit od jejich převažující konzumace. Ostatně, tak tomu je v případě jiných druhů závislostí.
Ve světle tvrdých fakt, připomínajících kritický stav stravování české veřejnosti je jasné, že jednou ze základních příčin zhoršování zdravotního stavu populace je přechod na UZP. O to výraznější paradox plyne z dalšího konstatování, jímž je možnost řešení v podobě „domácího vaření“ ze základních, minimálně průmyslově zpracovaných potravin, které připomíná klasickou českou kuchyni“.
Aktualita v souvislosti se svátky? Moje články, připomínající stravování v období Vánoc a Nového roku neagresivní formou, zcela zanikly. Dnes připomenu problematiku Vánočních trhů v kontextu s tím, jaké formy občerstvení se na nich konzumují. Je to festival toho nej nezdravějšího jídla a pití. Dokonce se už objevily články jiných autorů, tento fenomén připomínající ve stejném duchu jako to dělám já. Nemá to smysl. Logický argument konzumentů? Jednou za rok neuškodí dát tělu zabrat a vychutnat si to chutné nezdravé. O tom není sporu, že?
