Článek
Ema má mámu. Táta má maso. Kdo se má?
Nejprve vysvětlení pojmů: protein je odborný výraz pro bílkovinu. Proteinholik je člověk, posedlý nadměrným příjmem proteinů. Většina veřejnosti je zvyklá mluvit o bílkovinách (viz také etikety), ale postupně se vžívá výraz protein. Dnes je řeč o zdramatizovaném tématu hyperproteinové stravy, což média označují atraktivním výrazem protein mánie. Princip, o kterém musíme mluvit je „doporučený a optimální příjem proteinů“. To není totéž.
Teď přeběhnu na závěr: vhodně zvolenými a správně kuchyňsky zpracovanými přirozenými zdroji proteinů se drtivá většina běžné veřejnosti rozhodně nepřekrmuje. Jde především o cílenou manipulaci producentů nových druhů, tedy o proteiny obohacené, průmyslově zpracované potraviny, se spotřebitelem.
Tento článek není o dietách! Teď si „přihřeju polívčičku své odbornosti“ připomenutím, že v ideálním případě by se už na MŠ děti měly (pochopitelně formou hry nebo poznámek učitelem v průběhu stravování učit správně papat a dovědět jak a proč. Dříve než zjistí, že maminka drží proteinovou dietu a táta popíjí proteinové drinky. Obědy v jídelnách škol všech stupňů rozhodně významně nepřispívají k zásobení studentů proteiny.
K porozumění problému jsou nutné alespoň základní znalosti. Důležité je vědět „co, kdy, proč, kolik a jak“. Realita? V případě drtivé většiny české veřejnosti proteinová mánie určitě nevládne (jedna část závěru). Pochybuji, že k ní někdy dojde, protože to v první řadě souvisí s vysokou cenou kvalitních přirozených i doplňkových zdrojů proteinů. Ostatně i kdyby k tomu došlo, zvýšení konzumace proteinů nikdy nebude tak zásadní, aby to způsobilo vážné ohrožení zdraví. Dnes jsou na hyper-proteinové stravě jen sportovci profesionální a mnozí amatérští v silových a estetických sportech, ale také jedinci, držící redukční proteinovou dietu a extrémisté, jimiž jsou lidští „masožravci“, odborně karnivorové. Ti jediní konzumují jen maso, případně trochu jiných živočišných zdrojů proteinů. Což nikdy nedopadne dobře. V absolutním slova smyslu však ani oni nejedí jen proteiny.
V případě tohoto článku nemá smysl uvádět odkazy na zdroje, protože to by ze článku udělalo učebnici výživy. Doporučuji vyhledávat na google konkrétní informace pomocí vhodně formulovaných otázek pro AI. Možná zjistíte, že vám AI dokonce sestaví jídelníček. Ale neuvaří, ach jo. Otázka například: „kolik gramů proteinů je optimální příjem pro mne, když je mi tolik let, vážím tolik, sportuji atd.“
Zajímavá vsuvka? Moderní doba s její (údajně) zdravou výživou? Ke snídani pro děti téměř vždy snídaňové cereálie (možná i džus). Odborníci totiž tvrdí, že „DĚTI, KTERÉ NESNÍDAJÍ, TRPÍ ČASTĚJI NADVÁHOU“. Doporučuji použít skepsi, nikoliv slepou víru ve vědu. Tím víc, jde-li o dotazníkovou akci. V dotaznících respondenti lžou a oficiální statistiky prodeje potravin nemohou pokrýt celý sortiment.
Další fakta a další část závěru? Nadbytek proteinů nehrozí, veřejnost se nevzdá cukrů ani sacharidů (tzv. přílohy).
Štěstí přeje připraveným. Proteiny? Správně. Začalo to už před řadou let „proteinovými tyčinkami“. Pokračovalo proteinovými nápoji, obsahujícími rostlinné proteiny. Následovaly sušené proteinové koncentráty pro přípravu nápoje. Původně pro sportovce. Ale často s umělými sladidly. A dnes? Producenti potravin nezůstali jen u sportovní výživy, ale zaútočili na veřejnost. Proteiny jsou už i tam, kde byste je nečekali. Například se přidávají do jejich přirozených zdrojů, konkrétně do tvrdých sýrů, jogurtů, uzenin…a aktuálně dokonce do snídaňových cereálií a některých uzenin.
Otázka: Znamená údajné nadšení veřejnosti pro proteiny problém, nebo komplikace? Odpověď: Problém ne, komplikace jsou možné. Otázka: Komplikace? Odpověď: Vysoká cena kvalitních přirozených zdrojů proteinů, problém biologické hodnoty zdrojů, obtíže při trávení, intolerance a vedlejší účinky předávkování. Viz dále.
Okolnosti vzniku (údajné) globální proteinové mánie
Hledej za tím vědu. Následuje šíření výsledků studií upravených tak, aby to vyvolalo zájem veřejnosti o speciální, proteiny obohacené potraviny. Už teď to končí módností a snobstvím. Předvádění síly a krásy a mládí v kontrastu s obezitou a stářím. To je konec dobrého úmyslu, kterým je snaha odborníků podpořit ideu optimální výživy. Nyní nejde o podporu zdraví, ale o neuvěřitelný byznys. Nicméně nikdy všechno není jednobarevné! Další část závěru? Strava s „nadprůměrným“ obsahem proteinů je (až na patologické výjimky) vhodná pro všechny. Počínaje mládeží přes sportovce a jedince, kteří hubnou, až po sebeobranu proti stárnutí a pro seniory v případě, že jim v tom nebrání nepříznivé životní okolnosti, zdravotní stav a peníze.
Proč dostatek proteinů? Protože ze základních tří živin (proteiny, tuky a sacharidy) jsou proteiny ty nejdůležitější. Dokonce nezbytné (esenciální)! Samozřejmě nemohou být jedinou konzumovanou živinou, v případě použití přirozených potravin to není možné. 100% proteinový koncentrát (tzv. izolát) v prášku v přírodě nenajdete.
Negativní důsledky dlouhodobého nadbytku proteinů? Ten hlavní? Omezený příjem dalších dvou základních živin a jejich zdravých zdrojů – ovoce, zeleniny a rostlinných zdrojů proteinů (i s ohledem na minerály a vlákninu a tuky). Výsledek v případě, kdy si proteinholik neumí sestavit jídelníček a zapomíná na nutnost konzumace specifických doplňků stravy? Specifický typ podvýživy.
Konkrétní rizika? Nejprve je nutné definovat, co to je nadměrné množství. To lze použitím tzv. doporučených (a optimálních) hodnot jejich příjmu. Nejprve zajímavost v podobě dat z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), tudíž jde o situaci v USA. Data ukazují, že průměrný dospělý aktuálně konzumuje o 20 % víc proteinů než je doporučená dávka. Nelamte si s tím hlavu. Stačí totiž použít neoprávněnou nízkou hodnotu doporučeného příjmu. Nemá smysl popisovat aktuální fyzický stav (tvar postavy) mnoha Američanů, že?
Níže jsou nejnovější doporučení
Obecně populace 1,2-1,6 g/kg TH odpovídá cca: 100-130 g/den
Sportovci 1,6-2,2 g/kg TH odpovídá cca: 130-180 g/den
Senioři nad 60 let 1,2-2,0 g/kg TH odpovídá cca: 130-180 g/den
(údaj g/kg TH znamená gramy „čistého“ proteinu na jeden kilogram tělesné hmotnosti)
Tyto hodnoty v kontextu s realitou stravování veřejnosti dokazují, že výše citované tvrzení o přebytku je neoprávněné dokonce i v případě USA. Jak s tím budete zacházet vy? Použijete výživové tabulky, udávající hodnoty obsahu všech živin, vybrat potraviny, které jsou bohaté na proteiny a které byste rádi konzumovali, a nakonec se musíte naučit je kuchyňsky zpracovat, ale především, z nich musíte sestavit jednotlivé denní pokrmy. Pozn. autora článku: v poslední době se setkávám s připomínáním potřeby vysokého příjmu proteinů seniory (viz i tabulka výše!). Obávám se, že je třeba napsat samostatný článek, který upozorní na realitu, vzdálenou teoretické možnosti to zvládnout. Včetně zdravotních problémů a léčiv. Ostatně, viz popis možných komplikací v případě zdravých lidí níže.
V čem je klíčový problém? Proteiny jsou nedílnou součástí standardní stravy. Pokud váš jídelníček nebude obsahovat převážně vysokoproteinové potraviny, například místo bifteku budete jíst hamburgery nebo párky, začnete mít problémy se žaludečně-střevním traktem a bohužel také ztloustnete.
A je tu zajímavý paradox! V případě zdravých jedinců konzumace stravy s vysokým obsahem proteinů (nad doporučenou denní dávku) nepoškozuje ledviny a játra. To je mýtus, který byl vyvrácen klinickými studiemi. Ani vysoký příjem bílkovin (3–4 g/kg/den), hodný pravého proteinholika, není rizikový pro zdravé jedince. Ale pozor! Má to háček! (ostatně, co podle médií nemá háček, že?). Musíte pečlivě vybírat průmyslově nezpracované zdroje a kombinovat je se speciálními doplňky stravy (proteinové koncentráty a izoláty). Takže? Budete muset mít zaručené zdroje a také musíte umět dobře vařit. Ale hlavně velmi dobře vydělávat! Další část závěru? Doporučuji netestovat kolik vydržíte a nepokoušet Přírodu.
Níže zmiňuji limitující faktory, rozhodující o reálném příjmu! Tím prvním, již zmíněným, je omezená konzumace sacharidů a tuků a vlákniny. Tím nekritičtějším je upozornění a další část závěru: nemůžete jíst JEN proteiny.
Schopnost jedince trávit různé zdroje proteinů závisí na interakci mezi strukturou a původem proteinu (živočišný kontra rostlinný) a výkonností energii zpracovávajících a metabolismus dirigujících orgánů. Člověk nezpracovává různé proteiny stejně! Zdroje živočišného původu jsou vysoce stravitelné (90–99 %), rostlinné zdroje mají nižší stravitelnost (60–90 %) v závislosti na způsobu zpracování, kromě toho obsahují tzv. antinutriční sloučeniny.
A celkově? Trávicí kapacita se výrazně liší podle věku jednotlivce, výkonnosti žaludku, zdraví střev a způsobu zpracování zdrojů před požitím. Níže zmiňuji konkrétní rizika.
Kardiovaskulární riziko: Někteří odborníci trvají na tom, že, cit: „nadměrná konzumace červeného masa a tučných mléčných výrobků zaplavuje tělo nasycenými tuky a cholesterolem“. Já to komentuji takto: nevědecky formulované konstatování (co je „NADBYTEK“? v posledních letech odborníky vetované. Objevily se studie, které našly souvislost mezi vysokou hladinou aminokyseliny leucin a tvorbou plaků v tepnách. Pozn. autora článku: takže už nejen cholesterol, ale dokonce i některé aminokyseliny? Až pokračující výzkum to může dokázat a až potom varovat. To není všechno! Jiný výzkum uzavřel, že doplňkové použití aminokyseliny glutamin může souviset se vznikem Alzheimerovy choroby. Obě uvedené aminokyseliny ve specifických doplňcích stravy často konzumují sportovci. Chytrý čtenář si tyto informace spojí s úsilím prosadit rostlinnou stravu. Viz také níže!
Trávicí a metabolické potíže: Nadměrný příjem (živočišných) proteinů může způsobit „zažívací“ potíže především máte-li „slabý žaludek“ nebo trpíte zánětem žaludečně střevního traktu. Také může způsobit zácpu (nemáte dostatek vlákniny) a nakonec i vzestup zásobního tuku a také ? Viz níže:
Přetížení ledvin: nadbytek proteinů nutí ledviny pracovat intenzivněji při filtraci odpadu, což může být problém u jedinců, kteří mají s ledvinami problémy.
Závěr? Proteinholik musí vědět, v jakém zdravotním stavu je. Jaký má cíl. Jak se dosud stravuje. Musí oželet všechny cukry (tedy také většinu ovoce) a většinu sacharidů (tudíž také rostlinné zdroje proteinů) a jídelníček si musí zpestřit zeleninou poté, co si na ni zvykne a vyfiltruje ty druhy, které dělají problém s trávením. Musí počítat s tím, že (asi) bude muset podpořit trávení doplňkovými enzymy a směsí probiotik. Jinými slovy to už nebude „normální běžná, smíšená strava“. No a co, že?
Zdroj: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11171741/ Proteiny ve výživě. Pochopení struktury, stravitelnosti a biologické dostupnosti proteinů pro optimální zdraví
