Článek
ÚVOD ANEB BUĎ FIT!
Motto: Existuje podezření, že neexistuje zcela zdravý člověk. Čím vyšší věk, tím vyšší pravděpodobnost nemocí. Role „zaklínadla“, zvaného zdravotní prevence.
Tento článek nepíše lékař, ale „poučená osoba“. Tím myslím erudici toho, kdo se celý život pohybuje mezi lékaři, ve fyziologii a biochemii a stále studuje medicínu „dálkově“ a sleduje vývoj diagnostiky a technologií.
Prevence. Řešení zhoršujícího se zdravotního stavu české populace?
Tak samozřejmě! I v Benátkách nad Jizerou. Preventivní zdravotní péče (tzv. profylaxe) je soubor opatření, cílených ke zjištění zdravotního stavu jedince a poté umožňujících cílené řešení zjištěných problémů.
Typy prevence
- Primární – soubor opatření, vedoucích k odvrácení rizika vzniku nemoci
- Sekundární – soubor opatření, předcházejících komplikacím v průběhu nemoci a omezujících riziko jejího zhoršení
- Terciární – předcházení následkům nemoci
- Nespecifická prevence – cílená k pochopení odpovědnosti za vlastní zdraví
Metody prevence
- pravidelné prohlídky u praktického lékaře, screening onemocnění, identifikace rizikových faktorů, doporučení zdravého životního stylu, informace o výhodách očkování a metodách posilování imunity
- primární prevence v pediatrii (především očkování)
- screeningová vyšetření – kontrola krevního tlaku, hladiny cukru v krvi, lipidové spektrum, screening rakoviny tlustého střeva, vyhodnocení případné deprese, sexuálně přenosných onemocnění, screening rakoviny prsu, kolorektálního karcinomu a rakoviny děložního čípku a screening osteoporózy.
- genetické testy různého druhu a rozsahu
- stomatologická prevence
- lázeňská péče
Poznámka autora: všechna ta vyšetření nejsou vždy a všechna dostupná každému, řeší se financování těch, které nejsou zahrnuty do základu.
Co se pacient doví po vyhodnocení výsledků preventivní prohlídky, jejíž rozsah je dán zákonem?
Komentář autora: informační hodnota není optimální, je omezena diagnosticky. Dokáže všeobecný lékař rozhodnout o preventivních opatřeních, predikovat vývoj, přitom řešit konkrétní zdravotní problém? Pacienta čekají vyšetření odbornými lékaři. Ti jsou s definitivní formulací diagnózy opatrní, takže další dění lze popsat jako „Tour de la médicine“. Je to stresující, protože čekáte na „ortel“!
Klíčové otázky
Jak bude život jedince ovlivněn výsledky (a následnou interpretací lékaři) preventivních vyšetření včetně genetických? Jak se vyrovnat s oznámením nepříznivých zpráv, jimiž může být vyslovení podezření na nějakou nemoc nebo dokonce jen na nějakou pravděpodobnost jejího vzniku? Nemluvě o konečné diagnóze? Jak vnímat všeobecně známé informace o nejistotě nebo dokonce chybnosti výsledků vyšetření? Kdo bude platit jeho opakovaní na jiném pracovišti? Jak se vyrovnat s realitou, když zjistíte, že vaše nemoc je aktuálně neléčitelná a přitom smrtelná?
Osobní názor autora:Velké problémy nastanou s vyhodnocením výsledků analýzy genomu ve smyslu rozhodnutí o preventivních nebo terapeutických opatřeních. Na druhém pólu je šířící se medicína „na dálku“, odborně se tomu říká e-Health, dokonce možnost využití technologií sledování fyziologických funkcí v běžném životě jedince.
Kde vidím „laickým okem“ úskalí? Je to nezájem veřejnosti. Ten má nějaké příčiny. Vysvětlení? Psychologické, organizační a finanční.
A/ Psychologické. Více než polovina dospělých nechodí na základní preventivní prohlídky tak, jak by měli. Důvod? Lidé nepovažují za nutné chodit k lékaři, když nepociťují potíže.
Komentář autora: argumentem lékařů, doporučujících prevenci je připomenutí sloganu „neexistuje zcela zdravý člověk“. Protiargument jedince? Lepší je nevědět, než se stresovat očekáváním výsledků mnoha vyšetření, když v případě řady (většiny!?) nemocí není známa příčina, ba dokonce ani terapie? Zato existuje vysoká pravděpodobnost, že vždy se při vyšetřeních „něco“ odhalí ! A co potom? Léky s výhledem, že je to „na doživotí“ a strach z jejich nežádoucích účinků nebo nefunkčnosti.
Ještě odkaz na psychologii? Nejdisciplinovanější co do prevence je věková skupina 55 let a starších, zajímavé je, že mezi nimi převažují ženy! Asi proto, že jsou zvyklé chodit na gynekologická vyšetření.
B/ Organizační. Dostupnost všeobecného lékaře a poté odborných lékařů. Ti, kdo to mají blízko, chodí na prohlídky častěji a pravidelněji než ti, kteří musí cestovat 30 minut a déle. Poznámka autora : Jenže to je maličkost v kontextu s tím, jak dlouhou dobu člověk stráví v čekárně! Nemluvě o hygienických rizicích! Jak by to dopadlo v případě, kdy všichni u lékaře zaregistrovaní jedinci by chtěli preventivní prohlídku?
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cesi-preventivni-prohlidky-zdravi-lekar.A230704_074028_domaci_mgn
C/ Finanční: Autor se domnívá, že existuje několik dalších důvodů, mezi nimi mnoho finančně náročných diagnostických vyšetření a těch, která mohou být zdravotně riziková. Preventivní vyšetření jsou těmi základními , výsledky jsou orientační (screeningová). Přitom existují moderní diagnostické postupy, počínaje komplexním genetickým vyšetřením přes dokonalé zobrazovací techniky až po mapování fyziologických funkcí, metabolismu, produkce hormonů, neurotransmiterů v domácím prostředí. Inu, hezký sen a hudba budoucnosti!
Důsledky vědeckého a technologického vývoje?
Dnes má každý teoretickou možnost dovědět se o sobě všechno. Samozřejmě pokud chce nebo po tom aktivně pátrá a má dost finančních prostředků. V každém případě jsou to informace mimořádně zajímavé a užitečné jak po pro aktuální tak budoucí zdraví a pro psychologii osobnosti a posouzení inteligence, charakteru nebo dokonce poruch osobnosti. Tak může mít sám sebe pod osobní kontrolou. Fakt, že je současně pod kontrolou „Velkého bratra“ (spíše celého týmu) je negativní stránkou současného života.
Autor tvrdí, že by mohl bez nadsázky konstatovat, že existují další okolnosti a běžně dostupná zařízení, o nichž lze prohlásit, že fungují jako „dobrý sluha, ale zlý pán“! Konkrétně mobily, ale také chytré hodinky, náramky a prsteny. To není všechno!
Využití datových poznatků z nositelných zařízení? Ano, ale pokud možno bez informačního přetížení a úzkosti uživatelů (a případných pacientů)
Použití výše zmíněných zařízení, dokonce chytrých podprsenek a nano tenkých látek, tzv. trackerů (chytré hodinky a náramky, sledovače aktivity a fyzické kondice), bezdrátově připojené k chytrému mobilu pomocí „bluetooth“. Mobily mohou využívat speciální aplikace k hodnocení intenzity zátěže, krevního tlaku, tepové frekvence a poté k vyhodnocení výdeje energie. Využití dat laikem je často nesprávné, někdy vyvolá nejistotu nebo obavy. Využití v klinické praxi je problematické, protože málo zařízení prošlo klinickým ověřením.
S ohledem na použití specifických aplikací v mobilech je problém s možným zneužitím osobních zdravotních údajů.
Podle názoru autora existuje jiné riziko: tím je další závislost, kterou je zpracování dat z „tréninku jako nedílné součástí zdravého životního stylu“, použití s tím souvisejících dalších aplikací (výpočet výdeje a doporučeného příjmu energie a živin). Kromě jiného mohou citliví jedinci vidět v některých datech důvod ke znepokojení. Něco jiného jsou zařízení, aplikovaná lékaři (např. detektor hladiny krevního cukru nebo saturace krve kyslíkem, kardiostimulátor a pod.), protože jde o nutnou kontrolu stavu pacienta.
Zdroje: https://www.medscape.com/viewarticle/harnessing-wearable-data-insights-without-inducing-2025a1000gqn? https://hn.cz/c1-67744540-zdravotni-stav-si-muzete-zjistovat-kdykoli-a-kdekoli-pozor-ale-aby-vas-monitoring-prilis-nestresoval
Citace ze zprávy VZP: „V posledních letech se lidé stále víc zajímají o své zdraví. Už jim nestačí občasná kontrola tělesné hmotnosti, domácí měření krevního tlaku a počítání kroků díky chytrým hodinkám a náramkům. Podle (neověřených) tvrzení v médiích lidé chtějí monitorovat svoji kondici a sledovat široké spektrum zdravotních ukazatelů od kvality spánku až po srdeční rytmus“.
Otázka autora: To jako vážně?
Podle průzkumu VZP ČR se o zdravý životní styl zajímají tři z deseti Čechů, přitom „poměrně“ (?) značný podíl populace využívá moderní technologie (údajně 60 %) pro kontrolu stavu kondice. Díky tomu lze včas odhalit varovné signály nemoci už v počátku, což nabízí šanci k okamžité prevenci nebo rychlé lékařské intervenci. Možnost sledovat fyzický stav je lákavá, zároveň může způsobit obavy a hledání problémů tam, kde nejsou. Výrobci chytrých hodinek jejich funkce stále rozšiřují, např. o EKG, saturaci periferního kyslíku (prokrvení a dodávka kyslíku do podkoží a kůže), intenzitu stresu, kvalitu spánku včetně detekce poruch dýchání. Určitě zajímavé, ale někdy znepokojující.
Takže to jsou možnosti a jejich rizika. Ale jak tomu je s použitím „chytrých detektorů fyziologických funkcí“ v reálném životě? Zůstaňme při zemi!
Názor autora? Výše uvedený údaj, který uvádí, že 30 % veřejnosti má zájem o svoje zdraví a osobní sledování, nemůže být z mnoha důvodů objektivní. Respektive může v případě, že autoři tvrzení počítají také jen platonický zájem, nikoliv aktivní využití technologií. Tvrzení VZ jsou zavádějící a odporují datům, mapujícím fyzickou aktivitu veřejnosti. Dovolím si připojit výsledky vlastního pozorování (jsem „postižený“ svojí profesí, tedy sportovní fyziologie, vrcholový sport, techniky hodnocení výkonnosti atd.). Sleduji fyzickou aktivitu veřejnosti, protože se pohybuji na cyklostezkách a chodím cvičit do fitcenter a bydlím vedle jedné z městských cyklistických stezek. NIKDE nával běžců a běžkyň se sluchátky a sport testerem na ruce a láhví ionťáku v druhé ruce! Nicméně jedno specifikum v Českých Budějovicích máme! Všichni tu jezdí na kole (nejenom na stezkách), hodně lidí, především mladé dámy, jezdí na inlajnech (kolečkové brusle), překvapivě na kolech hodně jezdí stáří pánové (včetně autora), zato běžci, tím spíše nad 55 let, nikde. Takže moje skepse není namístě?
Mnozí lidé neodolají nabídce zde zmíněných diagnostických zařízení, pořídí si k nim interpretační aplikace do mobilu (včetně tabulek hodnocení tréninku a výdeje energie a nutného příjmu živin včetně jídelníčků). Výsledkem je, že mnozí jen zírají do mobilu a zabývají se sami sebou. Přitom řadu z nich to brzy přestane bavit. Poplašné zprávy o rostoucím výskytu obezity populace včetně dětí a zhoršení jejího zdravotního stavu s optimismem VZP nekorespondují.
