Článek
Motto: Někdy fouká, jindy to bouchne, jindy páchne. Lechtivé nebo dokonce nevhodné téma? Dost možná, přesto aktuální Řeč je o jednom z důsledků trávení. (nejen lidského dlužno podotknout).
Větry, prdíky, pšouky. O tom se ve slušné společnosti nemluví. Ostatně, proč by mělo, že? Dělá se, že nic. Často se to tají I před lékaři. Jenže prdíky trápí i kojence. A to už je opravdu specifická záležitost. Chci říct – velmi důležitá. Podobně jako v případě, kdy je člověk jako balón opakovaně. Po každém jídle. To je důkaz, že na tom, co jíte, záleží. Možná hrozí, že se vznesete, protože jste nafouknutí vodíkem, nebo explodujete, protože jste vyprodukovali hodně metanu. Možná přiotrávíte okolní prostředí, protože vzniklo mnoho sirovodíku.
Nejde jen o trávení. To proto, že někdy je všechno „na prd“. Na to se můžu vyprd…., jinými slovy „je mi to šumák“.
Proč jsem zvolil tak „nechutné“ téma? Čtu zdravotnický web Medscape a tak jsem v jednom z čísel našel aktuální informace. Medicína tohle řeší, protože tvorba plynů má zdravou a nezdravou míru. Konkrétně? Zpráva o jedné zajímavé studii. To, co mne (ne)překvapilo byl výsledek, protože ten na opravdu „na prd“! Proč? Protože se hodnotily osobní dotazníky. To nikdy nekončí dobře. Pacienti lžou, dokonce i při návštěvě lékaře. Což teprve v dotazníku! Přitom když už to není „normální“, kdy se jedná o akutní či chronickou flatulenci (nadýmání), jde opravdu o zdraví, protože je to projev (symptom) nějaké poruchy. Ta souvisí s funkcí vnitřních orgánů. Pochopitelně je tu přímá souvislost se způsobem stravování.
Tak teď konkrétně do života! Kolik prdíků je normální? Člověk si „uleví“ čtrnáct až třiadvacetkrát denně. Záleží na jídelníčku a několika dalších, pro lékaře významných okolnostech. Za nadýmání (nadměrná plynatost) lékaři považují více než pětadvacet „odfouknutí“, vážné to je, když to provází bolest a břišní křeče, průjem nebo zácpa.
Co jste možná (určitě) nevěděli?
Co to vlastně vypouštíte. Plyny, které obsahují cca 59 % dusíku, 21 % vodíku, 9 % oxidu uhličitého, 7 % metanu a 4 % kyslíku. Poměry závisí na bakteriích, které žijí ve střevě. To už znáte – střevní mikrobiom. Pach je dán sulfanem, čili sirovodíkem. Čím víc potravy, obsahující síru, tím větší zápach. Totéž, i když z jiných důvodů, platí také v případě, kdy trpíte tzv. hnilobnou dyspepsií. A to už je opravdu o poruše zdraví.
Potraviny, způsobující plynatost jsou: bobovité luštěniny, brukvovité (např. zelí) obsahující glukosinoláty, česnekovité obsahující alicin, sýry a vejce a u někoho také mléko a některé mléčné výrobky v důsledku intolerance laktózy. Podobně je to v případě lepku. Dále je problém vláknina, lektiny (viz výše zmínka o luštěninách) a některé druhy sacharidů (tzv. oligosacharidy - viz FODMAPs). Problém jsou nápoje, které jsou sycené CO2 (až na to, že ty způsobují především říhání) a nápoje, slazené fruktózou a umělými sladidly. Zajímavost? Nově vzniklý oxid uhličitý pochází z reakce slin s žaludeční kyselinou.
Co když je člověk „mimo normu“? Patologická plynatost je projevem poruchy zdraví, viz výše intolerance laktózy (mléka) nebo lepku (celiakie), ve hře je také IBS (syndrom dráždivého tračníku a Crohnova choroba. Tím nejméně rizikovým stavem je tzv. střevní dysbióza, která je řešitelná relativně snadnou změnou jídelníčku a použitím probiotik, probiotik a synbiotik.
Už víte, proč děti ve školní jídelně nerady luštěniny? Nadýmají (také proto, že jsou nesprávně kuchyňsky zpracované) a navíc kombinují s uzeninou nebo vejcem. Ideálním pokrmem, generujícím nafouknutí, je hrachová kaše s hruškovým kompotem. To je samozřejmě umělá kombinace jako extrém. Dospěláci, kteří v restauraci vypijí dvě piva poté, co se „nasytili“ zeleninovým salátem musí dát při odchodu pozor, aby je neodnesl vítr. Mnoho potravin a nápojů může způsobovat plynatost, včetně:
1. Ovoce: jablka, broskve a hrušky (obsahují fruktózu a někdy také sorbitol)
2. Zelenina: cibule, houby, fazole pinto a černé a brukvovitá zelenina včetně růžičkové kapusty, brokolice a květáku
3. Potraviny obsahující laktózu (sýry, zmrzlina a některé léky.
4. Umělá sladidla
5. Aditiva, obsahující různé typy vlákniny, např. inulin a fruktooligosacharidy (FODMAPs)
6. Polykání vzduchu příliš rychlým jídlem a pitím, kouřením, žvýkáním. Většinu spolknutého vzduchu však tělo uvolní říháním
7. Léky - nesteroidní protizánětlivé léky (např. Ibuprofen), některá projímadla, antimykotika a statiny.
Nadýmání může být standardní, přirozený projev činnosti střevního mikrobiomu, který zpracovává stravou přijatou vlákninu. (zdroj: Dominic N. Farsi, PhD, King's College London, The American Journal of Gastroenterology). V kontextu s konzumací tzv. fermentovatelné vlákniny je třeba připomenout světově propagované vegetariánské stravy, která jí obsahuje významně víc než tradiční smíšená strava.
V případě, kdy produkce střevních plynů překročí výše zmíněnou „normu“, je nutné reagovat. Nejprve je třeba analyzovat složení jídelníčku (viz výše), když to nemá úspěch, tak na pár dní výrazně omezit zdroje vlákniny, případně absolvovat testy potravinové intolerance, zvážit možný důsledek předchozí aplikace antibiotik, vyzkoušet některý z kvalitních volně prodejných léků, obsahujících směs probiotických bakterií. V některých případech bude rozumné navštívit lékaře – gastroenterologa (viz výše zmínka o onemocněních gastrointestinálního traktu).
