Českým rájem z Valečova na Kost – s prohlídkou hradu

Začneme na stejném místě jako včera, tedy u Komárovského rybníka ve vesnici Branžež. Na Kost se dá jít oblíbenou turistickou cestou po zelené a následně po červené, ale já doporučuju neznačenou cestu, protože je zajímavější a i v plné sezoně na ní nemusíte potkat člověka.

Jdeme neznačenou cestou po levé straně potoka Kněžmostka, projdeme protesaným tunelem a podél bažin na místě bývalého rybníka směrem na Drhleny. Před Drhlenskými rybníky odbočíme doleva a krásnými borovými lesy a pískovcovými skalami mezi vršky Velká a Malá Sněhurka pokračujeme k vesničce Kamenice.

Tady přejdeme silnici na Dobšín a pokračujeme roklemi po Kostecké cestě k Černému rybníku. Zde se už objeví v celé své kráse Kost, jeden z nejzachovalejších hradů v Česku. Měl velké štěstí, že v 19. století unikl velkým přestavbám, které pod heslem „gotičtější než gotika“ trvale poškodily hrady jako Karlštejn nebo Křivoklát.

Zde doporučuju neváhat a navštívit jeden z hradních okruhů, protože hrad Kost je opravdu výjimečný. Zajímavý je mimo jiné i tím, že stojí v údolí, vidět je až na poslední chvíli a útočníkům se ubránil už tím, že ho vůbec nenašli. Kromě toho ho bránila i soustava rybníků a nepravidelná lichoběžníková věž. Kromě restaurace přímo u hradu a další restaurace pod hradem se dá občerstvit i v hradním bufetu a u grilu. Mají zde i svoje vlastní Kostecké pivo.

Dá se tady strávit hodně času, ale musíme dál. Jdeme podle Bílého rybníka po červené, modré i zelené trase, od které se nejprve odpojí červená na Libošovice a poté zelená na Podtrosecké rybníky. Nakonec se odpojíme i od modré a jdeme na silniční křižovatku Pomníky, kde je památník na prusko - rakouskou bitvu v roce 1866.

Zde se zase napojíme na červenou trasu a dojdeme do osady Srbsko s vyhlášenou domácí zmrzlinou. Poté pokračujeme po Zlaté stezce Českého ráje kolem mohutné skály Sokolka, které je kvůli hnízdícím sokolům, a bohužel i vandalům, dlouhodobě nepřístupná.

Pak už dorazíme do stejného bodu u osady Zakopaná k Občerstvení u Olinky jako včera, jenom z druhé strany, ušli jsme asi 14 km. Pro změnu pak můžeme posedět i na břehu rybníka v Duo kempu. Tam je také hezky, jedinou nevýhodou je to, že tam místo piva čepují Staropramen. Ale navečer po výletu a s heslem „nejhorší pivo je žádné pivo“ a s nohama ve vodě je to také báječný relax.

Tím jsme dokončili moji oblíbenou trasu z Branžeže na Valečov, Příhrazy a Kost zpátky na Branžež k rybníku. A můžeme si být jistí, že mnoho hezčích a příjemnějších míst neznám, i když jsme s manželkou procestovali svět. Prostě v Česku je nádherně.