Článek
... že ten hezký dům za 18 miliónů se nakonec po roce prodal za 12.
Takže poslouchat různé „specialisty“ na nemovitosti, kteří Vám říkají že „investice do cihly“ je absolutně bez riziková, není prostě dobrý nápad.
Investovat do nemovitostí se při dnešních cenách zdá jako záležitost „pro horních 10 000“. Samozřejmě že výše kapitálu a hlavně nároky, jsou čím dál vyšší. Nicméně nemusíte rovnou začínat skupováním bytů, stavebních parcel nebo domů. Pokud máte nějaké peníze naspořené, nebo si je dokážete levně půjčit, ideální komoditou na trhu jsou garáže.
Vážně garáže?
Jasně, už vidím ty protáhlé obličeje, protože trh znáte a podívali jste se, že nejběžněji se garáže prodávají kolem 500 000 Kč i v kdejakých zapadlých vesničkách. A taky víte že ta samá garáž stála před pár lety 170 000 Kč a nikdo ji nechtěl. Trh se bohužel nebo bohudík mění.
Trik nákupu garáže za cenu mimo trh není jen v prolézání inzerce, protože ruku na srdce, to dělá každý den několik desítek až stovek investorů. Ten hlavní trik je v aktivním oslovováním a hledáním mimo internet, nebo na „zapomenutých“ místech internetu kde byste to nejméně čekali.
Například v tomto roce (2025) jsem koupil 3 garáže za průměrnou cenu 340 000 Kč v okresních městech s více než 30 000 obyvatel. A nemyslím tím vyloženě vyloučené lokality, kde byste se v garáži báli nechat i žárovku, protože by do rána zmizela.
Jestli se ptáte, jak se mi to podařilo, když průměrná cena trhu se pohybuje mezi 480 000 – 1 000 000 Kč, odpověď jsem naznačil v horním odstavci – aktivním oslovováním a hledáním mimo zorné pole většiny nejen začínajících investorů.
Jak na to?
Nejvíce se mi osvědčilo zeptat se usedlíků v okolí místa, kde se mi vlastnit garáže líbilo. Chápu, že je pro většinu lidí jen tak se na ulici zeptat někoho neznámého ne zrovna jednoduché. Přeci jen sám jsem „ajťák“ a můj sociální a komunikační um není úplně vyvinutý, jako třeba někoho, kdo denně pracuje s lidmi.
Druhým zdrojem se staly nástěnky v obchoďácích typu samoobsluha. A to jak ve formě obvolávání zveřejněných inzerátů nebo vložení „poptávky“ na nástěnku. Člověk by si řekl že jsou tyto metody už neefektivní a že je nikdo nepoužívá. A to je právě možná ta výhra.
Po nákupu garáže vždycky udělám základní „rekonstrukci“, tím myslím vymalování, jednoduché zasádrování nedostatků, popřípadě natření vrat. Snažím se kupovat garáže, které nepotřebují kompletní rekonstrukci, pokud nejsou za velmi dobrou cenu – což se mi podařilo pár let zpět. Ale nyní ta pohodlnost vítězí.
Sice bych mohl garáž prodat obratem, nebo alespoň za pár týdnů vcelku bez problémů, ale já to beru jako určitou formu „pasivního“ investování. To pasivní je v uvozovkách, protože stejně musíte řešit nějaké věci se správou a nájemníky okolo.
Každopádně jsem ke svému portfoliu připsal hezkých 9 600 Kč měsíčně navíc. A to za těch pár oslovených lidí (no dobře, nebylo to úplně pár) na ulici, pročtení a sepsání inzerátů na pár nástěnek, pár kilometrů najetých autem a pár investovaných hodin, za to stojí.
