Článek
Pochopitelně, sotva se objeví článek o žralokovi, velrybě nebo jedovaté rybě v Jadranu, kdekdo o tom začne psát, aniž by jediného z jmenovaných tvorů vůbec spatřil. Díky tomu jsem se třeba dozvěděl, že v Jadranu se usadila trnucha modroskvrnná, přestože ta opravdu žije nejblíže v Rudém moři, zatímco na Jadranu má svůj domov trnucha obecná, takový barevně vcelku ničím nezaujímající rejnok, místními rybáři zvaný morski golub. Jako ilustrační foto posloužila ale ta modroskvrnná (můj veřejně dostupný snímek), přáteli z Německa zvaná Blaupunkt, jako ta kdysi oblíbená elektronika.
I když se můžete dočíst, že i tato trnucha vás může na Jaranu bodnout, tak ne - to se musíte letět opíchat do Egypta
Jak to tedy s těmi perutýny v dovolenkovém Chorvatsku je?
Zde si dovolím citovat z této zprávy TV Nova: Výzkum se zaměřoval na období mezi červnem 2024 a lednem 2025. Během něj mapovali vědci výskyt perutýnů především pomocí hlášení od civilních obyvatel. Ve zkoumaném období potvrdili 122 případů, při kterých lidé narazili na perutýna.
Naprostá většina zachycených jedinců se navíc nacházela v mělkých vodách. Setkávali se s nimi nejčastěji potápěči do hloubky 15 metrů, a to v 72 procentech případů. Ryby patřily hlavně ke spíše menším kusům do délky 15 centimetrů. Objevovaly se především v jižních částech Dalmácie, v okolí Splitu, Hvaru a Visu.
Přes sto kusů podél tak rozlehlého pobřeží a ostrovů není nikterak ohromující číslo. Pokud „na ně narazili“, rozhodně to neznamená, že by se dostali do kontaktu s jejich jedovatými ostny, prostě měli to štěstí je vidět. Zejména, jestli se jedná o rybáře, v Jadranu, zdecimovaném průmyslovým rybolovem ve velkém. U tohoto tradičního řemesla setrvávají jen skuteční vytrvalci.
Pokud uvidíte na Hvaru v okolí Jelsy perutýna a člun Mali Ivo, jsou tam rybáři Yvetka a Ivo – dejte jim echo
Stejně jako jiné ropušnicové ryby je přes svoji jedovatost rybou jedlou, ba považovanou za vyhlášenou pochoutku. Takže rybáři ho dozajista nenachají se jen tak proplouvat a brzo skončí na talíři v některé z nelevných restaurací.
I na tuto příbuznou - ropušnici, v Jadranu narazíte
Pokud tedy někdo náhodou, a to jen svojí neopatrností - perutýn na člověka sám od sebe neútočí, vyfasuje dávku jeho jedu, pak je nutné především nepodlehnout panice (není to odranec pravý, nejjedovatější ryba světa, to je jinačí kabrňák a dokonce je zdrojem protilátky proti jedu perutýna), doporučuje se oplachovat zasažené místo teplou vodou (a to tak, aby neopařila, ale byla na hranici snesitelnosti). Jako všude platí prevence, i když cedulku „Nesahat, bude to bolet“ na sobě ten krasavec nemá, je natolik nezaměnitelnou rybou, že „Nesahat!“ se samo nabízí.
Pozdravit opatrně ano, ale nesahat!
Jinak je (asi nejen mezi námi aktivními milovníky podmořského života) známo, že opravdu výrazně invazivní rybou se stal na Floridě, kde únik šesti v akváriu chovaných domácích mazlíčků (viz třeba informace na Wikipedii ) nastartoval možnou ekologickou katastrofu. I proto se podnikají akce na likvidaci tohoto nepůvodního druhu. Podobného dopadu bychom se u nás v Evropě měli asi také obávat, ale snad ty kousky z Jadranu dříve potěší na talíři.
